Hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa týkající se cel na dovozy z Kanady a Mexika měly negativní dopad na celé odvětví automobilového průmyslu, ale akcie Tesly se propadly více než akcie konkurenčních společností, jako jsou Ford Motor, General Motors a Stellantis. I když Tesla v úterý zaznamenala mírný nárůst o 0,2 %, její zotavení bylo pomalejší ve srovnání s konkurenty. Akcie Fordu a Stellantisu vzrostly o 1,7 %, respektive 3,6 %, zatímco akcie GM posílily o 0,7 %. Tato situace vyvolává otázky ohledně stability akcií Tesly a potenciálního vlivu Elona Muska, generálního ředitele společnosti, na důvěru investorů.

Tesla je přitom jedním z nejvíce „amerických“ výrobců automobilů, což znamená, že velká část jejích vozů je vyráběna přímo ve Spojených státech. Například modely Tesly se pravidelně umisťují na předních příčkách žebříčku Cars.com, který sleduje podíl domácí výroby u jednotlivých vozidel. Na rozdíl od konkurentů má Tesla relativně malé výrobní kapacity v zahraničí, což by ji mělo částečně chránit před dopady celních sporů. Přesto se ocitla pod silným tlakem trhu, což může souviset nejen s jejími fundamentálními ukazateli, ale i s vysokým oceněním akcií. Akcie Tesly se obchodují za hodnotu přibližně stonásobku předpokládaného zisku pro rok 2026, zatímco akcie Fordu, GM a Stellantisu se pohybují kolem pětinásobku zisku.

Dalším faktorem, který může ovlivňovat výkon akcií Tesly, jsou politické aktivity Elona Muska. Musk nedávno přijal roli vedoucího nově vytvořeného Oddělení pro efektivitu vlády (DOGE), které má za úkol snižovat plýtvání ve státní správě. Tento krok vyvolal kontroverze, zejména mezi politickými oponenty, jako je senátorka Elizabeth Warrenová, která označila Muskovu činnost za nezákonnou. Musk však uvedl, že jedná na přímý příkaz prezidenta Trumpa. Zvýšený politický profil Muska by mohl vést k větší nejistotě mezi investory, kteří mohou vnímat jeho aktivity mimo podnikání jako rizikový faktor.

Navzdory těmto obavám někteří analytici považují Muskovo angažmá ve vládě za potenciálně pozitivní. Dan Ives ze společnosti Wedbush uvedl, že „více chapadel v Beltwayi“ může být pro Teslu přínosem, což by mohlo pomoci firmě při prosazování legislativních změn, například v oblasti samořízených vozidel. Tesla plánuje spuštění své robotické taxislužby v roce 2025 a věří, že její technologie Full Self-Driving (FSD) dosáhne již letos takové úrovně, že překoná schopnosti lidských řidičů. Tento segment je podle mnoha odborníků klíčový pro budoucí hodnotu Tesly. Analytik Ben Kallo ze společnosti Baird odhaduje, že podnikání Tesly v oblasti robotických taxíků by mohlo přispět k hodnotě akcií částkou až 82 USD za akcii, což představuje tržní kapitalizaci zhruba 300 miliard dolarů.

Tesla Inc. (TSLA)

V důsledku těchto plánů někteří analytici zvyšují své cílové ceny pro akcie Tesly. Kallo hodnotí akcie jako kupní s cílovou cenou 440 USD, zatímco Ives má jednu z nejvyšších cílových cen na trhu – 550 USD. Po volbách došlo k celkovému nárůstu průměrné cílové ceny akcií Tesly o více než 100 USD, což naznačuje důvěru ve schopnost společnosti těžit z příznivých politických podmínek během Trumpova druhého mandátu.

Přesto Tesla čelí i skepticím, kteří upozorňují na rizika spojená s vysokým oceněním akcií, konkurencí a technologickými výzvami při zavádění samořízených systémů. Pokud by se společnosti nepodařilo dosáhnout svých ambiciózních cílů, mohla by se setkat s výrazným poklesem důvěry investorů. Prozatím však existuje jen málo důkazů o tom, že by Muskova politika přímo uškodila hodnotě Tesly. Investoři budou nadále sledovat vývoj kolem samořízených automobilů, stejně jako Muskovy aktivity ve Washingtonu. Tyto faktory budou hrát klíčovou roli při formování budoucího výkonu akcií společnosti.