Celkově firma očekává, že se jí podaří do konce letošního roku navýšit objem prostředků až na 250 milionů eur, čímž by mohla vytvořit investiční nástroj o hodnotě zhruba 270 milionů dolarů a zároveň posílit svůj vliv na trhu.Nový kapitál a starý cíl: podpořit evropské inovaceFond Daphni Blue má ambici podpořit přibližně čtyři desítky nových startupů napříč Evropou. Cílem není pouze další investiční aktivita, ale především důsledná selekce firem, které mají potenciál ovlivnit trh díky technologické hloubce, dlouhodobé vizi a vědeckému základu.Mezi hlavní investory fondu patří významné instituce jako Crédit Mutuel Arkéa, Bpifrance, Evropský investiční fond, PRO BTP a Swen Capital Partners. Tyto subjekty nejenže poskytly důvěru společnosti Daphni, ale současně vyslaly i signál, že podpora evropských technologických řešení zůstává důležitou prioritou i v době ekonomické nejistoty.Společnost Daphni se na trhu pohybuje od roku 2015 a během této doby investovala již do 70 startupů. K nejvýraznějším patří například Back Market, Swile, Hubcycle nebo Pasqal. Všechny tyto projekty představují různorodé přístupy k inovacím a zároveň dokazují schopnost Daphni najít firmy s reálným dopadem na trh.Věda jako základní motor nové investiční vlnyV době, kdy většina investičních fondů zaměřených na rizikový kapitál neustále zmiňuje umělou inteligenci, přichází Daphni s jiným přístupem. Místo toho, aby slepě následovala aktuální technologické trendy, klade důraz na hlubší technické obory a považuje vědu za hlavní zdroj budoucí inovace. Zakládající partner společnosti Pierre-Eric Leibovici zdůrazňuje, že klíč k budoucím průlomům leží v oborech jako fyzika, biologie, chemie, matematika či vědy o živé přírodě.„Když mluvíme o kvantové výpočetní technice, máme na mysli základní fyzikální principy propojené s hardwarem a softwarem,“ vysvětluje Leibovici. „A i velké jazykové modely, které jsou dnes tak populární, nejsou ničím jiným než pokročilou aplikací matematických konceptů.“Z tohoto důvodu také Daphni posiluje svůj tým o odborníky s hlubší vědeckou expertízou. V investiční sekci dnes působí mimo jiné doktorandi a experti s výzkumným zázemím. Cílem je vytvořit prostředí, které dokáže správně vyhodnotit potenciál technologií, které nejsou na první pohled komerčně atraktivní, ale mohou mít dlouhodobý transformační efekt.Měnící se mentalita výzkumníků a role univerzitLeibovici rovněž upozorňuje na posun v přístupu mladých vědců, kteří jsou dnes výrazně otevřenější myšlence komercializace svého výzkumu. „Nová generace výzkumníků vidí kolem sebe kolegy, kteří zakládají úspěšné firmy. Přirozeně je to inspiruje,“ říká.Zatímco některé francouzské univerzity investují nemalé prostředky na přilákání amerických výzkumníků, Daphni uvádí, že jejich vlastní zaměření na základní vědu nebylo výsledkem tlaku zvenčí. „Není to reakce na trend, ale dlouhodobá strategie, kterou jsme rozvíjeli už dříve,“ doplňuje Leibovici.Daphni nicméně nevylučuje, že bude investovat i do startupů vedených zahraničními výzkumníky – pokud ovšem budou působit v Evropě. Kontinentální trh má podle firmy stále obrovský potenciál, pokud se podaří propojit vědecký výzkum s podnikatelskou iniciativou a kapitálem.Investiční výnos, ne objem fondu, je to, co rozhodujeI když získání nového kapitálu ve výši stovek milionů dolarů může působit dojmem úspěchu samo o sobě, Daphni připomíná, že klíčové je vytvářet hodnotu, ne jen shromažďovat prostředky. „Získávání prostředků není cílem, ale prostředkem. To, na čem skutečně záleží, je distribuce výnosů, tedy úspěšné exity,“ uzavírá Leibovici.V nadcházejících měsících tak bude Daphni stát před úkolem nejen identifikovat startupy, které odpovídají jejímu investičnímu profilu, ale zároveň prokázat, že vědecké základy a dlouhodobé vize mohou generovat reálné výsledky i ve světě tvrdého byznysu. Pokud se jí to podaří, může se stát vzorem pro další evropské fondy, které zatím zůstávají ve vleku globálních technologických trendů.