Klíčové body
- Zákon o čipech přinesl 52 miliard dolarů na podporu americké výroby
- Trump kritizuje zákon, ale zvažuje jeho úpravu místo zrušení
- Daňová úleva 25 % může vládu stát přes 85 miliard dolarů
Tento dvoustranně podpořený legislativní balíček, známý jako „Chips and Science Act“, měl za cíl omezit americkou závislost na Asii ve výrobě klíčových součástek, jež tvoří základ moderní technologie. Donald Trump se nyní k tomuto zákonu vrací se snahou jej buď zcela zrušit, nebo zásadně přetvořit.
Chips Act disponuje rozpočtem ve výši 52 miliard dolarů, z nichž 39 miliard je určeno na přímou podporu výroby polovodičů a dalších 11 miliard na výzkum a vývoj. Vedle toho zákon zavádí daňovou úlevu ve výši 25 % na investice do výrobních projektů, která se může stát největší federální pobídkou pro řadu podniků. Odhady Petersonova institutu hovoří o tom, že jen tato úleva by mohla stát americkou vládu přes 85 miliard dolarů, tedy třikrát víc než původní rozpočtové projekce.
Díky zákonu se americká půda stala atraktivnějším místem pro nové továrny. Vznikly investiční závazky v hodnotě 450 miliard dolarů, tedy téměř deset dolarů soukromých prostředků na každý dolar z veřejných rozpočtů. Největšími příjemci dotací jsou společnosti Intel
Přesto Donald Trump, navrátivší se do Bílého domu, zákon kritizuje jako zbytečné plýtvání penězi daňových poplatníků. Prosazuje raději zavedení nových cel na dovoz polovodičů, a to jako způsob, jak přimět firmy vyrábět přímo v USA. I přesto však v březnu podepsal exekutivní příkaz k vytvoření nového úřadu s názvem United States Investment Accelerator, který má přidělené prostředky zákona nově přehodnotit a „vyjednávat lepší dohody“ než ty, které vznikly za Bidena.

Zákon v praxi: kdo získává a kam proudí peníze
Z finančních prostředků zákona již bylo 85 % přiděleno ve formě závazných smluv, a to ještě před Trumpovým návratem do úřadu. Dotace se vyplácejí postupně podle dosažených milníků, protože výstavba továren je proces trvající roky. Přestože dotace jsou přímou podporou, většinu skutečné federální podpory představuje právě neomezený daňový úvěr, jehož rozsah může překonat všechny dosavadní odhady.
Peníze plynou nejen gigantům jako Intel, ale i menším hráčům napříč dodavatelským řetězcem. Například pro malé podniky bylo vyčleněno 500 milionů dolarů. Z hlediska regionální distribuce vedou státy jako Arizona, Ohio, New York a Texas – tedy klíčové státy z politického i výrobního hlediska.
Tento přesun investic do USA má měřitelný dopad. Výstavba továren prudce vzrostla a dokonce i firmy, které nepobírají přímé dotace, těží z nového výrobního ekosystému a získávají nárok na daňové úlevy. Americká polovodičová asociace odhaduje, že do roku 2032 by se podíl USA na globální výrobní kapacitě mohl zvýšit ze současných 10 % na 14 %. Bez zákona by podle stejných odhadů podíl klesl na 8 %.
Trumpovy možnosti změny zákona a jejich limity
Ačkoliv Trump deklaroval snahu zákon zrušit, v praxi je to složité. Zákon byl přijat oběma stranami a mnoho republikánských obvodů čerpá z jeho výhod. Úplné zrušení by proto bylo politicky obtížné, zvláště s ohledem na možnost demokratického filibusteru v Senátu.
Spíše než zrušení přichází v úvahu revize nebo úprava pravidel, například v oblasti environmentálních nebo pracovních podmínek. Ministr obchodu Howard Lutnick také oznámil, že plánuje přehodnotit již uzavřené smlouvy a tlačí na firmy, aby své investice rozšířily. Jako příklad uvádí rozhodnutí společnosti TSMC investovat dalších 100 miliard dolarů bez nutnosti navýšení dotací. Trump i Lutnick to přičítají tlaku v podobě cel, zatímco TSMC zmiňuje vysokou poptávku jako hlavní motivaci.
Lutnick zvažuje i rozšíření daňových úlev, které by mohly být dostupné pro více projektů, a to bez ohledu na přímou účast v dotacích zákona o čipech. I kdyby se Trumpova administrativa rozhodla změnit pravidla, je stále vázána zákonem vyčerpat přidělených 39 miliard dolarů do konce fiskálního roku 2026.
Budoucnost čipového zákona: revize nebo nový směr?
Zatímco se Spojené státy snaží zvýšit svůj podíl na světové výrobě pokročilých čipů, Čína investuje masivní prostředky do vlastního rozvoje v tomto sektoru. Svět tak sleduje nový typ technologického soupeření, kde jsou průmyslová politika a geopolitika těsně provázány. Chips Act je americkou odpovědí na tuto výzvu – ať už s Bidenovou nebo Trumpovou pečetí.
Trump tedy pravděpodobně neplánuje zákon o čipech zcela zlikvidovat. Spíš se ho snaží přetvořit podle svých pravidel, posílit tlak na firmy, a přitom využít jeho nástroje ku prospěchu americké výroby. Klíčovým bude, zda nové administrativní kroky povedou k dalším masivním investicím, nebo naopak vyvolají nejistotu ohledně budoucnosti celého programu.

Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky