Přestože jeho role spočívá v tlumení inflace a stabilizaci hospodářského vývoje, stále častěji se ocitá ve vleku nepředvídatelných rozhodnutí v oblasti obchodní politiky. Nálada investorů se zhoršila a výkonnost hlavních indexů reflektovala nejistotu a obavy z možných důsledků.

Index S&P 500 uzavřel týden zkrácený o sváteční den s poklesem o 1,5 %, průmyslový Dow Jones propadl o 2,7 % a technologický Nasdaq Composite ztratil 2,6 %. Tato čísla odrážejí zvýšenou volatilitu a rostoucí nervozitu investorů. Hlavním zdrojem napětí se staly nejen nové cla, ale i obnovující se obchodní konflikty s klíčovými partnery, zejména s Čínou. Opatření, která měla původně chránit americkou ekonomiku, nyní vyvolávají nežádoucí důsledky na globálním trhu.

Napětí dále umocnilo rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa pozastavit cla na Den osvobození, což sice některé investory uklidnilo, ale zároveň vytvořilo atmosféru nejistoty. Otázka zůstává, zda se jednotlivé země dokážou dohodnout, aby zabránily uvalení nejpřísnějších sankcí na zahraniční zboží. Právě takové zásahy by mohly ohrozit mezinárodní obchod, zpomalit ekonomický růst a prodloužit období tržní nestability.

Situace je obzvlášť napjatá ve vztahu k Číně, druhé největší světové ekonomice. Jednání s čínskými představiteli zůstávají nejasná a křehká. Do popředí se dostávají také nové technologické restrikce, například v oblasti čipů pro umělou inteligenci, které byly dříve motorem růstu na trzích. Blokování vývozu specializovaných čipů, jako je model H20 od společnosti Nvidia, ukazuje, jak silně zasahují americká opatření i vlastní technologické šampiony.

Generální ředitel Nvidie Jensen Huang proto překvapivě navštívil Peking, aby jednal na pozvání obchodní skupiny. Tento krok, ač vnímaný jako pragmatický, ukazuje, že firmy se začínají samy snažit udržet vztahy s Čínou, bez ohledu na vládní strategii. Podle Nigela Greena z DeVere Group je to paradoxní důsledek současné americké obchodní politiky, která místo odklonu od Číny vede k větší provázanosti – finančně, ekonomicky i diplomaticky.

Dopady těchto kroků, varují analytici jako Jonas Goltermann z Capital Economics, mohou být dlouhodobější, než se nyní zdá. Zejména důvěra v americké trhy a v dolar může být otřesena. I když se možná největší výkyvy již staly, zpomalení růstu a rostoucí nejistota znamenají, že mnohá „riziková“ aktiva se nemusí vrátit na svá bývalá maxima. Jak upozorňuje Goltermann, investoři čelí širšímu spektru možných vývojů než ještě před několika měsíci – a to zvyšuje jejich opatrnost.

Tradiční bezpečné přístavy, jako jsou vládní dluhopisy, již zdaleka nenabízejí takovou jistotu jako dříve. Naopak si lépe vedly některé defenzivní sektory, například fondy zaměřené na utility a spotřební zboží každodenní potřeby (XLU a XLP). Také zlato zažívá oživení, protože v nejistých časech roste jeho atraktivita. A i když hotovost dlouhodobě nepřináší vysoký výnos, v aktuálních podmínkách se díky spořicím účtům a fondům peněžního trhu stává opět smysluplnou volbou.

Zklamáním pro trhy je, že Powell a jeho Fed zatím nepřispěchali s pomocí. Místo toho předseda Fedu prohlásil, že trhy „dělají to, co mají“, a naznačil, že volatilita je v současné fázi normální. Tato slova ale podle mnohých investorů znamenají, že centrální banka nemá v plánu brzy zakročit. Ještě více to rozčílilo Bílý dům, zejména v kontextu Powellova upozornění, že případné zvýšení inflace v důsledku cel by mohlo ztížit možnosti Fedu reagovat na slabší růst.

Powell jasně uvedl, že tvůrci měnové politiky potřebují více času a dat, než se rozhodnou pro jakékoli další kroky. To však není hudba do uší trhům, které touží po větší předvídatelnosti a podpoře. V tuto chvíli to vypadá, že si investoři budou muset poradit na vlastní pěst, bez opory v monetární politice.

Z tohoto týdne tak vzešlo jediné jasné poselství: nejistota zůstává a pravděpodobně se bude i nadále projevovat v kolísání trhů. Investoři musí počítat s tím, že období klidu je zatím v nedohlednu a že ochrana kapitálu a výběr defenzivních strategií budou i nadále klíčovými tématy.