Pokus o uklidnění trhu skončil rozpakyStephen Miran, hlavní ekonomický poradce prezidenta Donalda Trumpa, se minulý týden pokusil mírnit rostoucí napětí mezi investory do amerických státních dluhopisů. Na uzavřeném setkání v budově Eisenhower Executive Office ve Washingtonu se snažil vysvětlit záměry Bílého domu poté, co oznámení o zavedení vysokých cel vyvolalo silné výkyvy na trzích.Setkání s přibližně patnácti zástupci významných finančních institucí, včetně hedgeových fondů Citadel, Balyasny, Tudor či správců aktiv BlackRock a PGIM, bylo organizováno společností Citigroup. Proběhlo ve stejnou dobu jako jarní zasedání Mezinárodního měnového fondu.Přestože šlo o důležitou příležitost k obnovení důvěry, účastníci schůzky se k výkonu Mirana stavěli rozporuplně. Někteří označili jeho vystoupení za „nesouvislé“ a „neúplné“, jiní uvedli, že „byl mimo svou ligu“. Podle jednoho přímého účastníka „se to rozpadlo, jakmile začaly padat konkrétní dotazy“. Naopak několik investorů ocenilo obecné postoje administrativy k deregulaci a snižování daní.Výnosy klesly, ale obavy přetrvávajíTrumpovo oznámení z 2. dubna o zavedení „vzájemných“ cel způsobilo prudký pokles cen amerických státních dluhopisů a výnos desetiletých bondů vzrostl až na 4,59 %. Po pozdějším 90denním odložení opatření se výnosy částečně vrátily – v úterý činily 4,17 % – nicméně nejistota mezi investory zůstává silná.Ministr financí Scott Bessent rovněž uspořádal uzavřené jednání, kde podle přítomných naznačil, že USA a Čína jsou blízko dosažení nové obchodní dohody. Tato slova pomohla zvednout americké akcie. Na rozdíl od něj se však Miran během schůzky zdržel jakýchkoliv konkrétních uklidňujících signálů. Zopakoval pozici vlády, že cla mají větší dopad na obchodní partnery než na samotné USA, a že jejich hlavním cílem není výběr příjmů, ačkoliv tyto příjmy označil za vítaný bonus.Ideologické pozadí a měnové nápadyStephen Miran, dříve aktivní jako autor analytických textů o mezinárodní politice, se do popředí dostal především kvůli svému návrhu takzvané „dohody z Mar-a-Lago“, která by měla přesměrovat globální ekonomický řád směrem k zájmům USA.V jeho vizi se odráželo přesvědčení, že dominantní postavení dolaru jako rezervní měny představuje zátěž, kterou by Washington mohl přetvořit v nástroj vyjednávání. V listopadové poznámce z roku 2024 například navrhoval, aby zahraniční držitelé amerických dluhopisů přispívali na americké obranné výdaje výměnou za bezpečnostní záruky.Na začátku tohoto měsíce Miran vystoupil v think-tanku Hudson Institute, kde označil měnové trhy za „zkreslené“ a varoval, že poskytování rezervních aktiv má „nešťastné vedlejší účinky“. Mimo jiné uvedl, že země by měly buď akceptovat americká cla bez odvet, nebo přímo „vypisovat šeky ministerstvu financí“ jako formu příspěvku na globální veřejné statky.Investoři ztrácejí důvěru v „bezpečný přístav“Tato vystoupení i celní politika prezidenta Trumpa vyvolaly mezi investory znepokojení, které se odrazilo nejen v poklesu cen dluhopisů, ale i v oslabení amerického dolaru. To ohrožuje status USA jako tradičně nejbezpečnějšího útočiště pro kapitál v dobách globální nejistoty.Podle osob obeznámených s vývojem jednání se Miran v posledních dnech snaží od některých svých dřívějších pozic tiše distancovat. Jeden zdroj uvedl: „Je v plném ústupu.“ Ukazuje se, že návrhy na novou globální měnovou rovnováhu a geopoliticky podmíněné přerozdělování rizika nejsou mezi klíčovými hráči na trzích přijímány s pochopením.Rada ekonomických poradců, které Miran předsedá, má sice historicky důležitou roli ve formulaci hospodářské politiky, ale klíčové kompetence v koordinaci vládní strategie přísluší Národní ekonomické radě. To může být jeden z důvodů, proč Miranovo sdělení investorům postrádalo přesvědčivost a konzistenci.Zda se administrativě podaří obnovit důvěru finančních trhů, bude záležet nejen na výsledcích případné dohody s Čínou, ale i na tom, jak efektivně dokáže Trumpův tým komunikovat dopady své politiky a nabídnout jasnou strategii pro stabilizaci trhů. Prozatím je důvěra otřesena a trhy dál vyčkávají.