Pokud nedojde k dohodě do 9. července ve 00:01 washingtonského času, Spojené státy automaticky zavedou nová ochranná opatření, která by mohla vážně ovlivnit automobilový průmysl – zejména japonské automobilky.Jednání mezi oběma zeměmi, která byla od začátku charakterizována defenzivní taktikou a zdrženlivostí, nyní stagnují. Ačkoliv Trumpova administrativa využívá přístup s vysokými sázkami, výsledky zatím chybí. Obě strany podle všeho drží své klíčové ústupky až na samotný závěr, což znemožňuje reálný pokrok.Japonský vyjednavač Ryosei Akazawa plánuje ve čtvrtek odletět do Washingtonu, kde se o víkendu zúčastní sedmého kola jednání. Jeho hlavní argument je, že japonské automobilky vyrábějí v USA přibližně 3,3 milionu vozidel ročně, což je více než dvojnásobek množství, které Japonsko do Spojených států dováží. Navíc asi 10 % těchto vozidel je z USA následně vyvezeno zpět do Japonska, čímž podle Tokia dochází ke snižování amerického obchodního deficitu – jednomu z hlavních Trumpových cílů.Cla podle článku 232 vyvolávají největší napětíZásadní rozepře se netýká všeobecných cel, ale specifických cla na automobily, která byla navržena podle tzv. článku 232 amerického zákona o obchodu. Tato opatření se odvolávají na národní bezpečnost a poskytují prezidentovi široké pravomoci, jak uvalit cla na konkrétní odvětví. V tomto případě by mělo jít o zvýšení stávajících 10 % na 24 % v rámci jednoho balíku a samostatně pak o 25% clo na automobily a jejich součásti.Tato cla mají být aktivována právě 9. července, pokud se strany neshodnou nebo nedojde k odkladu. Riziko z jejich uplatnění je vysoké nejen pro Japonsko, ale i pro další země, jako je Jižní Korea nebo Vietnam, které by tak mohly být zasaženy navzdory předchozím ústupkům v jiných oblastech obchodu. Takový vývoj by podkopal důvěru v dosažené dohody a mohl by vést k politickému napětí v domácí politice těchto zemí. Vlády totiž nerady působí dojmem, že podlehly vnějšímu tlaku bez odpovídajících výhod.Akazawa v minulém týdnu naznačil, že Japonsko se nebude dogmaticky držet stanoveného data. Je připraven pokračovat v jednáních i po 9. červenci, pokud to bude nutné. Současně však upozornil, že uvalení cel by mohlo japonskou ekonomiku posunout do technické recese, což by mělo nepříjemné důsledky s ohledem na parlamentní volby 20. července.Politické i ekonomické důsledky jsou reálnéNapětí kolem těchto rozhovorů ukazuje, jak složité může být dosažení obchodní dohody, pokud je její součástí jednostranné zvyšování cel pod záminkou ochrany národní bezpečnosti. Japonsko, stejně jako další asijští partneři USA, si uvědomuje, že nová cla mohou být uvalena i přes dřívější dohody. To zpochybňuje predikovatelnost americké obchodní politiky, což je zásadní překážkou při budování dlouhodobých vztahů.Hra na čas, vyčkávání a opatrnost jsou typické prvky těchto vyjednávání, ale v tomto případě se vše odehrává na pozadí napjaté geopolitické situace. Navíc jde o sektor, který je pro Japonsko nejen ekonomicky důležitý, ale také symbolicky – automobilový průmysl je vlajkovou lodí japonského exportu.Nervozita roste i na širší globální scéněZásadní je také to, že japonsko-americká jednání probíhají v kontextu širší nejistoty v mezinárodním obchodě. Stále není vyřešena dohoda USA se Švýcarskem, která má být rovněž dokončena do 9. července. V Evropě se mezitím množí hlasy po uvalení vlastních obranných cel, například na ocel, s cílem ochránit domácí průmysl. Americká celní politika tak postupně vyvolává řetězové reakce, které mohou vést k obnovení obchodních válek, nebo přinejmenším k novému rozdělení globálních trhů.Zatímco Spojené státy argumentují národní bezpečností, jejich partneři vnímají postup spíše jako ekonomický nátlak. Výsledkem je atmosféra nedůvěry, v níž se žádná z dohod nejeví jako trvalá. Nejde tedy jen o cla samotná, ale i o narušení pravidel a předvídatelnosti, na kterých mezinárodní obchod stojí.