Na vině byla nejistota kolem plánovaného prohlášení bývalého prezidenta Donalda Trumpa k Rusku a další eskalace obchodních hrozeb ze strany USA. Brent se držel těsně pod hranicí 69 USD za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate (WTI) oscilovala kolem 67 dolarů. Navzdory mírnému pátečnímu uklidnění zůstává trh s ropou v napětí kvůli geopolitickým faktorům, sezónní poptávce a rozhodování skupiny OPEC+.

Zásadní nejistotu vnesl Trumpův plán na „významné prohlášení“ k Rusku, které má přednést v pondělí. V rozhovoru pro NBC News opět ostře kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina za pokračující vojenské útoky na Ukrajině. Zároveň zopakoval svůj záměr zavést clo až 20 % na většinu obchodních partnerů USA, což by mohlo mít dalekosáhlé dopady na globální ekonomiku a také na poptávku po ropě. Cla by měla vstoupit v platnost již 1. srpna a obchodníci se obávají, že by mohla zpomalit hospodářský růst nejen v USA, ale i v dalších regionech.

Napětí na trhu s ropou dále zvyšují obnovené útoky na námořní dopravu v Rudém moři, které ohrožují dodavatelské trasy zejména z Blízkého východu.

Tyto útoky, v kombinaci s nejistotou kolem vývoje v Rusku a s Trumpovou celní politikou, vytvářejí neklidnou atmosféru na komoditních trzích. Poptávka po ropě navíc obvykle vrcholí během léta na severní polokouli, což vytváří dodatečný tlak na ceny a zvyšuje vnímání napjatosti trhu.

Navzdory těmto faktorům směřuje cena Brentu k mírnému týdennímu zisku, což lze přičíst kombinaci silné letní poptávky a relativně omezené nabídky. Z pohledu fyzického trhu se objevují známky napětí, přičemž růst poptávky v Asii i USA drží zásoby na nižších úrovních. K tomu se přidávají spekulace, že OPEC+ by mohl přehodnotit své rozhodnutí o navýšení produkce, které bylo předběžně plánováno na srpen.

Skupina OPEC+, která sdružuje členy Organizace zemí vyvážejících ropu spolu s dalšími producenty v čele s Ruskem, podle zákulisních informací diskutuje o možném pozastavení zvyšování produkce už od září. Pokud by k tomu skutečně došlo, znamenalo by to zrušení nejnovějších omezení těžby o celý rok dříve, než se původně předpokládalo. Ještě před oznámením o srpnovém navýšení přitom panovaly obavy, že v závěru roku by mohl vzniknout přebytek ropy, pokud se poptávka nezvýší dostatečně rychle.

Warren Patterson, vedoucí komoditní strategie ve společnosti ING Groep NV v Singapuru, uvedl, že přísnější sankce vůči Rusku, pokud by zahrnovaly omezení vývozu ropy, by mohly výrazně ovlivnit rovnováhu na trhu. „Ropný trh zůstává během léta na severní polokouli relativně napjatý, což by mělo v blízké budoucnosti nadále podporovat ceny,“ uvedl. Pokud by Spojené státy přistoupily k razantnějším opatřením proti ruské ropě, mohlo by to způsobit šok ve světových dodávkách a přinutit odběratele hledat alternativní zdroje, což by ceny pravděpodobně poslalo výše.

Trhy tak vstupují do dalšího týdne plného nejistot – s očekáváním Trumpova pondělního prohlášení, napjatou situací v Rudém moři, otevřenou otázkou celních válek a nejistým postojem OPEC+. Pokud by byly všechny tyto faktory vyhodnoceny jako proinflační a omezující nabídku, ropa by mohla v příštích týdnech opět výrazně posílit. Na druhé straně, pokud cla skutečně zpomalí globální růst, mohlo by to mít negativní dopad na dlouhodobou poptávku, a tedy i na ceny.

V této konstelaci je pravděpodobné, že ceny ropy zůstanou volatilní a citlivé na geopolitické události. Investoři tak budou nadále pečlivě sledovat vývoj na politické scéně v USA i globální rozhodování o těžbě. Stabilizace v pátek je zatím jen klid před možnou další bouří.