Před sto lety byla práce v mnoha odvětvích nebezpečná a otevřeně nepřátelská.

Většina manažerů dnes používá umělou inteligenci jako nástroj pro zvýšení produktivity.

Pokud se rozsah vašich neúspěchů nezvětšuje, nebudete schopni přicházet s vynálezy, které skutečně posunou věci kupředu.

Spolupráce s bývalými kolegy se na první pohled jeví jako nejrychlejší a nejbezpečnější cesta k vytvoření funkčního vedoucího týmu.

V dnešní kultuře posedlé výkonem, efektivitou a neustálým zlepšováním je sebekontrola často prezentována jako univerzální řešení téměř všech životních i profesních problémů. Bývá vykreslována jako klíč k úspěchu, ochrana před...

Umělá inteligence stále častěji přebírá analytické, rutinní i část rozhodovacích úloh, které byly ještě nedávno výsadou lidí ve vedoucích pozicích. Zpracování dat, optimalizace procesů nebo modelování scénářů dnes zvládají algoritmy...

Myšlenka, že pracovní výkon a osobní spokojenost jsou výsledkem individuálního úsilí, je hluboce zakořeněná v moderní profesní kultuře.

Na mnoha pracovištích stále přežívá představa, že kreativita vzniká u stolu – s otevřeným notebookem, hrnkem kávy po ruce a výrazem maximálního soustředění.

Ještě před několika lety se budoucnost práce zdála být jasně nalinkovaná.

Úspěch bývá tradičně vysvětlován kombinací talentu, dovedností a tvrdé práce.

Každý leden se do švýcarského Davosu sjíždějí nejvlivnější lidé planety, aby na Světovém ekonomickém fóru debatovali o stavu světa, geopolitice, ekonomice i technologiích.

V prostředí neustálé dostupnosti technologií, tlaku na výkon a rekordní míry vyhoření jsme si zvykli zaměňovat produktivitu za nepřetržitou aktivitu.