Poprvé však tato sedmapadesátiletá asistentka pedagoga zvažuje, že bude protestovat proti stěžejní důchodové reformě Emmanuela Macrona.
Prezident chce, aby Francouzi pracovali déle, a to tím, že posunul minimální věk odchodu do důchodu z 62 na 64 let, což ve čtvrtek vyvolalo první vlnu stávek a demonstrací. Humbertová řekla, že pravděpodobně nebude moci pokračovat v práci se studenty s poruchami učení až do svých 67 let, kdy dostane plný důchod.
„Z pohledu studentů už jsem dinosaurus. Jak bude vypadat práce, až se budu blížit důchodovému věku?“ uvažovala Humbertová z Wasselonne na severovýchodě Francie.
Proti Macronovu plánu se mobilizují zejména ženy, podle nedávného průzkumu jich demonstrace podporuje 63 % oproti 54 % mužů. Vláda očekává masivní stávky, které podpoří většina odborů včetně obvykle umírněné CFDT a levice.
Jeden z Macronových poradců uvedl, že vláda očekává, že nespokojenost v příštích týdnech ještě vzroste, až odbory upevní své pozice a parlament bude o zákonu jednat. Poradce, který si nepřál být jmenován, uvedl, že neočekávají, že by dosáhli nějakého průlomu s odborářskými skupinami, které tvrdí, že existují lepší způsoby, jak zvýšit zaměstnanost seniorů a obnovit rovnováhu systému, včetně zvýšení daní – což vláda vyloučila.
Zdroj: Getty Images
Francouzský ministr financí Bruno Le Maire uvedl, že vláda je otevřena úpravám plánu během parlamentních debat. „Všechna zlepšení jsou vítána, pokud budou financována,“ řekl Le Maire v rozhlasové stanici France Info.
Sám Macron má méně co ztratit než před třemi lety, kdy se poprvé pustil do důchodové reformy – v roce 2027 se nemůže ucházet o třetí funkční období a je odhodlán zpečetit svůj odkaz reformátora podporujícího podnikání. K prosazení své reformy nepotřebuje podporu parlamentu díky kontroverznímu ústavnímu ustanovení, které jej obchází.
Zatímco některé ženy budou mít z reformy prospěch, mnoho z nich je nespokojeno s vyhlídkou na delší pracovní dobu nebo odchod do důchodu s nižším důchodem, což je důsledek Macronova plánu, aby lidé pracovali nejméně 43 let, aby získali plný důchod, oproti dnešním 42 letům. Přesný obsah reformy a její dopad na ženy bude znám až v pondělí, kdy ji kabinet představí.
Humbertová, která vystudovala účetnictví a na dvě desetiletí přerušila kariéru, aby mohla vychovávat své tři děti, nedostane plný důchod, pokud odejde do důchodu dříve než v 67 letech, a nejnovější revize znamená, že její důchodový příjem by mohl být ještě nižší, než očekávala.
Zdroj: Getty Images
Stejně jako v mnoha jiných zemích mají ženy, jako je Humbertová, většinou přerušenou kariéru kvůli mateřské dovolené: 80 % lidí s přerušenou kariérou jsou ženy. Ženy odcházejí do důchodu později než muži a přibližně pětina z nich pracuje již po dosažení věku 65 let, zatímco u mužů je to každý desátý muž. Míra chudoby mezi staršími ženami je také vyšší než mezi muži.
Rachel Saadová, 61 let, vede vlastní advokátní kancelář a specializuje se na pracovní problematiku. Saada, která začala pracovat ve 23 letech, má svou práci ráda a o svůj důchod se nebojí, ale připojí se ke čtvrtečním protestům, aby bránila „právo dělat v životě něco jiného než práci“.
Něco pozitivního?
Vláda tvrdí, že cílem reformy je nejen zajistit dlouhodobé financování důchodů v zemi, která rychle stárne, ale také odstranit nerovnosti v systému. Macronův plán přichází s některými výhodami: minimální důchod se zvýší lidem s nízkou mzdou, kteří odpracovali 43 let, a ženy budou moci zohlednit rodičovskou dovolenou.
Přesto je nepravděpodobné, že by tyto pozitivity potlačily stížnosti v ulicích.
Vládní závazek zaručit minimální důchod ve výši 1 200 eur (28 760 Kč) pro ty, kteří pobírají minimální mzdu, je dobrá věc, říká Rachel Silveraová, ekonomka, která vyučuje na pařížské univerzitě Nanterre, baště protivládních pochodů z roku 1968. Ale skutečnost, že se bude vztahovat pouze na ty, kteří měli plnou kariéru, znamená, že mnoho žen nebude mít prospěch, protože odložily nebo přerušily svou kariéru kvůli péči o děti včetně mateřství nebo vykonávaly dočasnou práci. Přerušená kariéra je jedním z důvodů, proč jsou v současné době důchody žen o 40 % nižší než důchody mužů.
„Několik opatření ve prospěch sociální spravedlnosti nevyváží reformu, která se z velké části míjí účinkem, pokud jde o prosazování rovnosti žen a mužů,“ uvedla Silvera a dodala, že rozdíl mezi důchody mužů a žen se pravděpodobně ještě prohloubí.
V roce 2019 Saadová již protestovala proti předchozímu Macronovu reformnímu plánu, který prezident nakonec po měsících stávek stáhl s odvoláním na pandemii Covidu. Lidí jako ona, kteří začali pracovat ve 23 letech, se zvýšení minimálního věku odchodu do důchodu na 64 let stále dotkne, ale budou dostávat vyšší základní důchod než ti, kteří přispívají do všeobecného režimu.
„Mohu si sama určovat svůj rozvrh, můj příjem je více než slušný, mám svou práci ráda, a přesto musím říct, že po 40 letech jsem dost unavená, takže si nemohu nevzpomenout na kadeřnice, které celý život stojí a dýchají vlasové přípravky, nebo na pokladní, které trpí bolestmi svalů,“ říká Saada. „Smyslem není jít do důchodu, když už je člověk zlomený.“
Poprvé však tato sedmapadesátiletá asistentka pedagoga zvažuje, že bude protestovat proti stěžejní důchodové reformě Emmanuela Macrona.Prezident chce, aby Francouzi pracovali déle, a to tím, že posunul minimální věk odchodu do důchodu z 62 na 64 let, což ve čtvrtek vyvolalo první vlnu stávek a demonstrací. Humbertová řekla, že pravděpodobně nebude moci pokračovat v práci se studenty s poruchami učení až do svých 67 let, kdy dostane plný důchod.„Z pohledu studentů už jsem dinosaurus. Jak bude vypadat práce, až se budu blížit důchodovému věku?“ uvažovala Humbertová z Wasselonne na severovýchodě Francie.Proti Macronovu plánu se mobilizují zejména ženy, podle nedávného průzkumu jich demonstrace podporuje 63 % oproti 54 % mužů. Vláda očekává masivní stávky, které podpoří většina odborů včetně obvykle umírněné CFDT a levice.Jeden z Macronových poradců uvedl, že vláda očekává, že nespokojenost v příštích týdnech ještě vzroste, až odbory upevní své pozice a parlament bude o zákonu jednat. Poradce, který si nepřál být jmenován, uvedl, že neočekávají, že by dosáhli nějakého průlomu s odborářskými skupinami, které tvrdí, že existují lepší způsoby, jak zvýšit zaměstnanost seniorů a obnovit rovnováhu systému, včetně zvýšení daní – což vláda vyloučila.Francouzský ministr financí Bruno Le Maire uvedl, že vláda je otevřena úpravám plánu během parlamentních debat. „Všechna zlepšení jsou vítána, pokud budou financována,“ řekl Le Maire v rozhlasové stanici France Info.Sám Macron má méně co ztratit než před třemi lety, kdy se poprvé pustil do důchodové reformy – v roce 2027 se nemůže ucházet o třetí funkční období a je odhodlán zpečetit svůj odkaz reformátora podporujícího podnikání. K prosazení své reformy nepotřebuje podporu parlamentu díky kontroverznímu ústavnímu ustanovení, které jej obchází.Zatímco některé ženy budou mít z reformy prospěch, mnoho z nich je nespokojeno s vyhlídkou na delší pracovní dobu nebo odchod do důchodu s nižším důchodem, což je důsledek Macronova plánu, aby lidé pracovali nejméně 43 let, aby získali plný důchod, oproti dnešním 42 letům. Přesný obsah reformy a její dopad na ženy bude znám až v pondělí, kdy ji kabinet představí.Humbertová, která vystudovala účetnictví a na dvě desetiletí přerušila kariéru, aby mohla vychovávat své tři děti, nedostane plný důchod, pokud odejde do důchodu dříve než v 67 letech, a nejnovější revize znamená, že její důchodový příjem by mohl být ještě nižší, než očekávala.Stejně jako v mnoha jiných zemích mají ženy, jako je Humbertová, většinou přerušenou kariéru kvůli mateřské dovolené: 80 % lidí s přerušenou kariérou jsou ženy. Ženy odcházejí do důchodu později než muži a přibližně pětina z nich pracuje již po dosažení věku 65 let, zatímco u mužů je to každý desátý muž. Míra chudoby mezi staršími ženami je také vyšší než mezi muži.Rachel Saadová, 61 let, vede vlastní advokátní kancelář a specializuje se na pracovní problematiku. Saada, která začala pracovat ve 23 letech, má svou práci ráda a o svůj důchod se nebojí, ale připojí se ke čtvrtečním protestům, aby bránila „právo dělat v životě něco jiného než práci“.Něco pozitivního?Vláda tvrdí, že cílem reformy je nejen zajistit dlouhodobé financování důchodů v zemi, která rychle stárne, ale také odstranit nerovnosti v systému. Macronův plán přichází s některými výhodami: minimální důchod se zvýší lidem s nízkou mzdou, kteří odpracovali 43 let, a ženy budou moci zohlednit rodičovskou dovolenou.Přesto je nepravděpodobné, že by tyto pozitivity potlačily stížnosti v ulicích.Vládní závazek zaručit minimální důchod ve výši 1 200 eur pro ty, kteří pobírají minimální mzdu, je dobrá věc, říká Rachel Silveraová, ekonomka, která vyučuje na pařížské univerzitě Nanterre, baště protivládních pochodů z roku 1968. Ale skutečnost, že se bude vztahovat pouze na ty, kteří měli plnou kariéru, znamená, že mnoho žen nebude mít prospěch, protože odložily nebo přerušily svou kariéru kvůli péči o děti včetně mateřství nebo vykonávaly dočasnou práci. Přerušená kariéra je jedním z důvodů, proč jsou v současné době důchody žen o 40 % nižší než důchody mužů.„Několik opatření ve prospěch sociální spravedlnosti nevyváží reformu, která se z velké části míjí účinkem, pokud jde o prosazování rovnosti žen a mužů,“ uvedla Silvera a dodala, že rozdíl mezi důchody mužů a žen se pravděpodobně ještě prohloubí.V roce 2019 Saadová již protestovala proti předchozímu Macronovu reformnímu plánu, který prezident nakonec po měsících stávek stáhl s odvoláním na pandemii Covidu. Lidí jako ona, kteří začali pracovat ve 23 letech, se zvýšení minimálního věku odchodu do důchodu na 64 let stále dotkne, ale budou dostávat vyšší základní důchod než ti, kteří přispívají do všeobecného režimu.„Mohu si sama určovat svůj rozvrh, můj příjem je více než slušný, mám svou práci ráda, a přesto musím říct, že po 40 letech jsem dost unavená, takže si nemohu nevzpomenout na kadeřnice, které celý život stojí a dýchají vlasové přípravky, nebo na pokladní, které trpí bolestmi svalů,“ říká Saada. „Smyslem není jít do důchodu, když už je člověk zlomený.“
