Vývoz kukuřice a pšenice z Ukrajiny se prudce sníží. Co to znamená pro světové zásobování potravinami?

Pokračující ruská invaze na Ukrajinu způsobuje celosvětový posun v obchodování s obilím, které denně živí miliardy lidí, a letošní ukrajinská úroda by mohla klesnout až o 50 % ve srovnání s obdobím před válkou. Ukrajina i Rusko patřily před vypuknutím války v únoru 2022 k největším světovým producentům komodit, jako je pšenice a ječmen. V důsledku konfliktu však cena amerických futures kontraktů na pšenici a kukuřici dosáhla desetiletých maxim (přičemž jeden referenční kontrakt na pšenici dosáhl historického maxima) a vyvolala volatilitu světových cen pšenice po celý rok. V roce 2023 se ceny stabilizovaly a do dnešního dne klesly přibližně o 13 %. “Obchodní toky se vždycky měnily a kolísaly,” řekl Andrew Whitelaw, spoluzakladatel a ředitel společnosti Episode 3, která se zabývá analýzou zemědělství. “Když si uvědomíme, že před 20 lety nebylo Rusko významným vývozcem obilovin... Za posledních 20 let se zvýšil [a] Ukrajina a Rusko se nyní staly hlavními vývozci.” Zatímco loňská sklizeň a vývoz obilovin, jako je pšenice z Ukrajiny, byly navzdory válce a uzavření přístavů v Černém moři stále významné, letos se sklizené a vyvezené množství pravděpodobně sníží. Černomorská obilná iniciativa, dohoda, kterou OSN zprostředkovala v Turecku a jejímž cílem je bezpečně vyvést lodě z ukrajinských přístavů, byla v březnu prodloužena pouze o 60 dní, což je méně než předchozí 120denní lhůta. Whitelaw označil loňskou úrodu pšenice na Ukrajině za “docela dobrou” a v Rusku za “naprosto fantastickou”, ale uvedl, že v roce 2023 bude ukrajinská úroda pravděpodobně o 20 % nižší, protože zemědělci zaseli méně plodin. “V letošním roce jsou tu věci jako - na Ukrajině - nedostatečný přístup k financím, nedostatečný přístup k hnojivům, palivu, pracovní síle, ale také cena obilí na Ukrajině je opravdu nízká. Takže motivace pro zemědělce, aby ho pěstovali, je nižší,” uvedl telefonicky pro CNBC. “Na Ukrajině pozorujeme nižší výměru nebo plochu věnovanou těmto plodinám, což znamená, že z hlediska nabídky a poptávky se letos pravděpodobně projeví větší dopad než v loňském roce.” Podle údajů Organizace OSN pro výživu a zemědělství nebude letos v létě sklizeno 20-30 % plochy ozimé pšenice, která byla na Ukrajině zaseta v loňském roce, a to z důvodu nedostatečné dostupnosti pohonných hmot. Aakash Doshi, vedoucí oddělení komodit pro Severní Ameriku ve společnosti Citi Research, uvedl, že ukrajinská sklizeň a vývoz obilí by letos mohly být až o 50 % nižší než před válkou. Podle údajů Citi Research měla Ukrajina v roce 2021 velkou úrodu kukuřice ve výši 42 milionů tun (mmt) a banka odhaduje, že v roce 2023/24 se sníží na 21 až 22 mmt. Pokud jde o pšenici, sklizeň v roce 2021 činila podle Citi Research 33 mil. tun a její odhad pro letošní rok “by mohl být 16-17 mil. tun”, uvedl Doshi pro CNBC e-mailem. Kromě výnosů plodin se podle něj sníží i vývoz. “Obchodní toky s obilím z Ukrajiny by měly zaznamenat pokles objemů, ale ne tak velký jako přímý pokles produkce, protože domácí spotřeba je slabá. Vývoz obilovin z Ukrajiny (kukuřice + pšenice) v roce 2023/24 by mohl činit 27-30 mil. t, což je o 15-18 mil. t méně než v roce 2021/22,” dodal. V současné době je v zemích střední Evropy přebytek ukrajinského obilí, což vyvolává rozpory se zeměmi jako Polsko, Maďarsko, Bulharsko a Slovensko. Klesající ceny vyvolaly protesty polských zemědělců a tento měsíc rezignoval polský ministr zemědělství Henryk Kowalczyk. Jeho nástupce Robert Telus 7. dubna podle zprávy agentury Reuters uvedl, že vývoz obilí z Ukrajiny do Polska bude omezen a “prozatím” zastaven. Z dlouhodobého hlediska vidí Doshi příležitosti pro vývoz obilí ze Severní a Jižní Ameriky na Blízký východ, do severní Afriky a Asie a v případě dobré úrody i z Austrálie do východní Asie. “Jinými slovy, ztráty z Ukrajiny bude třeba časem dohnat jinde, včetně Ruska samotného, ale s větším důrazem na exportovatelný přebytek z USA, Kanady, Brazílie a Argentiny,” uvedl Doshi. Zemědělský analytik Whitelaw rovněž uvedl, že trh se pravděpodobně přesune, a to i z Ruska. “Obchodní toky se budou muset změnit a není mnoho míst, odkud by bylo možné získat velké objemy obilí, které by nahradily objemy, jež poskytovalo Rusko. A tak to skutečně zůstane na... jihoamerických zemích, USA, částech Evropy a Austrálii,” řekl. Globální obchod s potravinami Podle údajů Světové banky přispěla válka na Ukrajině k růstu cen potravin, přičemž ve více než 80 % zemí s nízkými příjmy je inflace vyšší než 5 %. Podle výzkumu týmu z Edinburské univerzity vedeného Peterem Alexandrem, který byl zveřejněn v únoru, se sice omezení vývozu z Ukrajiny projevilo na cenách potravin, ale rostoucí náklady na energii a hnojiva budou mít pravděpodobně ještě větší dopad. Studie naznačuje, že pokud budou v letošním roce převládat vysoké ceny hnojiv, mohlo by na Blízkém východě, v subsaharské a severní Africe dojít až k 1 milionu úmrtí navíc. Z dlouhodobého hlediska je situace složitější. Podle Alexandera, vedoucího lektora Globální akademie zemědělství a potravinových systémů na Edinburské univerzitě, klimatické změny způsobující extrémní počasí již poškozují potravinový systém. Jak by se to mohlo vyvíjet, však není jasné, uvedl pro CNBC: “Dopad budoucího extrémního počasí ... sucha, horka, záplav, není opravdu dobře znám.” Alexander dodal, že klíčovým rizikem je, pokud se produkce obilí zastaví na několika místech najednou, což je známé jako “selhání více chlebových košů”. “Určitě existuje možnost, že v budoucnu dojde k takové události, která by mohla mít pro mnoho lidí opravdu negativní důsledky,” dodal. Faktorů, které ovlivňují ceny a dostupnost komodit a potravin obecně, je celá řada - za nedostatek ovoce a zeleniny ve Spojeném království v únoru může špatné počasí v Maroku a Španělsku, ale uvádějí se také další papírování v důsledku brexitu a vysoké ceny energií. Podle Alexandera nejsou ani způsoby, jak zabránit nedostatku potravin ve světě, jednoduché a existuje mnoho “konkurenčních příběhů”. Například lokalizace potravinových řetězců nemusí pomoci. “Důvodem, proč máme globalizovaný potravinový systém a proč jsou potraviny v posledních desetiletích stále levnější, je to, že ... konkurenční výhoda [znamená], že vyrábíme potraviny tam, kde je jejich výroba nejjednodušší, kde je nejméně vstupů ...”. Pokud začneme vše dovážet více lokálně, je to ve skutečnosti jako potravinový systém méně efektivní,” řekl. “Například ve Spojeném království jsme v pšenici soběstační, ale stále podléháme cenám pšenice na světovém trhu,” dodal. Podle Alexandera také vyšší ceny potravin nemusí být nutně špatné. “Místo toho, abychom se snažili udržovat uměle nízké ceny potravin nebo ceny potravin, které neodrážejí všechny náklady ... možná můžeme vyrábět zdravější, udržitelnější potraviny, můžeme je dotovat pro všechny,” navrhl. Jednou z možností by mohlo být i snížení spotřeby masa ve vyspělých zemích. “Potřebujeme spravedlivější a efektivnější potravinový systém, což z pohledu Západu velmi pravděpodobně zahrnuje změnu stravování,” dodal Alexander. Další debata se vede o tom, kolik obilí by se mělo použít na biopaliva a kolik na potraviny. Při výrobě biopaliv se obilí používá k výrobě etanolu, který se přimíchává do benzinu, aby se snížily emise. Snížení množství obilí používaného k výrobě etanolu v USA a Evropě o 50 % “by nahradilo veškerý ztracený vývoz ukrajinské pšenice, kukuřice, ječmene a žita”, uvádí výzkumná společnost World Resources Institute v příspěvku zveřejněném 1. dubna 2022, tedy zhruba pět týdnů po ruské invazi na Ukrajinu. “Na celém světě máme stále velké množství obilí, které se nepoužívá na potraviny... v průmyslových procesech, etanolu, bionaftě a podobných produktech. Očekávám, že v příštích několika letech budeme svědky dalších debat o této problematice,” řekl Whitelaw.