Rozpočtový výbor většinu opozičních úprav vládního balíčku odmítl

Sněmovní rozpočtový výbor podle očekávání odmítl hlasy koalice téměř všechny opoziční úpravy vládního konsolidačního balíčku.

Na otázku, zda má koalice jisté hlasy všech svých poslanců, Stanjura odpověděl, že to je dotaz na předsedy poslaneckých klubů. „Já předpokládám, že ano, platí koaliční smlouva, tak nemám důvod tomu nevěřit,“ řekl. Na dotaz ohledně možných dalších změn balíčku odpověděl, že se hodlá věnovat jedné nebo dvěma otázkám. Nechtěl ale upřesnit, kterým. Uvedl jen, že nebudou mít vliv na objem úspor.

Předloha má pomoci podle vlády zlepšit stav státního rozpočtu. V příštím roce by měl pomoci snížit schodek o 97 miliard korun a do roku 2025 celkem o 150 miliard korun. Opozice tvrdí, že balíček je pouze o zvyšování daní, může navíc způsobit růst inflace a záporně ovlivnit ekonomický výkon.

Vládní balíček mění především daňové zákony. U daní z příjmů ruší některé výjimky. V případě daně z přidané hodnoty zavádí pouze dvě sazby místo nynějších tří, a to 12 a 21 procent. Proti původnímu vládnímu návrhu budou do nižší sazby spadat i noviny. Opoziční poslanci navrhli do nižší sazby zařadit třeba nealkoholické nápoje, palivové dříví, dámské hygienické pomůcky nebo řezané květiny.

Výbor nepodpořil ani neodmítl opoziční návrh zařazení prodeje neochucených balených vod do snížené sazby DPH. Podporu výboru i ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) získal z opozičních úprav pouze návrh Zuzany Ožanové (ANO), aby blokové pokuty mohly do budoucna ukládat v elektronické podobě všechny správní orgány včetně obecní policie, nejen republikoví policisté a celníci.

Balíček zvyšuje daň z nemovitostí, a to o 1,8násobek. Veškerý výnos z této daně zůstane podle koaličního kompromisního pozměňovacího návrhu obcím, zatímco původní vládní návrh počítal s tím, že část výnosu dostane stát. Výměnou za to se sníží podíly obcí na některých daních z příjmů v rámci rozpočtového určení daní. Opozice navrhovala podíly zachovat.

Firmám se podle balíčku zvýší sazba daně z příjmů z nynějších 19 na 22 procent. Proti původnímu vládnímu návrhu se nebude zvyšovat renta pro bývalé prezidenty vyplácená podle zvláštního zákona. Helena Válková (ANO) neprosadila, aby se regulace výpočtu platů ústavních činitelů netýkala soudců.

Opozice chce řadu změn z balíčku vypustit, nebo je chce zmírnit. Například Patrik Nacher (ANO) chce zachovat a případně posílit státní podporu stavebního spoření. Jeho straničtí kolegové Radek Vondráček, Jaroslav Faltýnek a Petr Sadovský chtějí zachovat výjimku, která umožňuje daňovou uznatelnost tichého vína jako daru v hodnotě do 500 korun. Vláda chce daňovou uznatelnost naopak zrušit. Podle Stanjury tuto výhodu využívaly většinou zahraniční firmy.

Celá tato situace kolem balíčku a jeho úprav je samozřejmě do velké míry kontroverzním tématem – otázkou nyní zůstává, jaký směr celá situace nyní nabere.

Negativní stanoviska dnes prosadili koaliční zástupci u návrhů ANO a SPD, které by až na výjimky zvýšily výdaje státního rozpočtu. Výbor dával doporučení k jednotlivým návrhům, jichž bylo předloženo osm desítek. Sněmovna má balíček a jeho případné úpravy začít schvalovat tento pátek na mimořádné schůzi. Ministr financí Zbyněk Stanjura po jednání novinářům řekl, že výsledek dnešního hlasování výboru očekával, dodal ale, že rozhodující je hlasování na plénu. Balíček by chtěl mít schválený do poloviny října.Na otázku, zda má koalice jisté hlasy všech svých poslanců, Stanjura odpověděl, že to je dotaz na předsedy poslaneckých klubů. „Já předpokládám, že ano, platí koaliční smlouva, tak nemám důvod tomu nevěřit,“ řekl. Na dotaz ohledně možných dalších změn balíčku odpověděl, že se hodlá věnovat jedné nebo dvěma otázkám. Nechtěl ale upřesnit, kterým. Uvedl jen, že nebudou mít vliv na objem úspor.Předloha má pomoci podle vlády zlepšit stav státního rozpočtu. V příštím roce by měl pomoci snížit schodek o 97 miliard korun a do roku 2025 celkem o 150 miliard korun. Opozice tvrdí, že balíček je pouze o zvyšování daní, může navíc způsobit růst inflace a záporně ovlivnit ekonomický výkon.Vládní balíček mění především daňové zákony. U daní z příjmů ruší některé výjimky. V případě daně z přidané hodnoty zavádí pouze dvě sazby místo nynějších tří, a to 12 a 21 procent. Proti původnímu vládnímu návrhu budou do nižší sazby spadat i noviny. Opoziční poslanci navrhli do nižší sazby zařadit třeba nealkoholické nápoje, palivové dříví, dámské hygienické pomůcky nebo řezané květiny.Výbor nepodpořil ani neodmítl opoziční návrh zařazení prodeje neochucených balených vod do snížené sazby DPH. Podporu výboru i ministra financí Zbyňka Stanjury získal z opozičních úprav pouze návrh Zuzany Ožanové , aby blokové pokuty mohly do budoucna ukládat v elektronické podobě všechny správní orgány včetně obecní policie, nejen republikoví policisté a celníci.Balíček zvyšuje daň z nemovitostí, a to o 1,8násobek. Veškerý výnos z této daně zůstane podle koaličního kompromisního pozměňovacího návrhu obcím, zatímco původní vládní návrh počítal s tím, že část výnosu dostane stát. Výměnou za to se sníží podíly obcí na některých daních z příjmů v rámci rozpočtového určení daní. Opozice navrhovala podíly zachovat.Firmám se podle balíčku zvýší sazba daně z příjmů z nynějších 19 na 22 procent. Proti původnímu vládnímu návrhu se nebude zvyšovat renta pro bývalé prezidenty vyplácená podle zvláštního zákona. Helena Válková neprosadila, aby se regulace výpočtu platů ústavních činitelů netýkala soudců.Opozice chce řadu změn z balíčku vypustit, nebo je chce zmírnit. Například Patrik Nacher chce zachovat a případně posílit státní podporu stavebního spoření. Jeho straničtí kolegové Radek Vondráček, Jaroslav Faltýnek a Petr Sadovský chtějí zachovat výjimku, která umožňuje daňovou uznatelnost tichého vína jako daru v hodnotě do 500 korun. Vláda chce daňovou uznatelnost naopak zrušit. Podle Stanjury tuto výhodu využívaly většinou zahraniční firmy.Celá tato situace kolem balíčku a jeho úprav je samozřejmě do velké míry kontroverzním tématem – otázkou nyní zůstává, jaký směr celá situace nyní nabere.