Inflace v Evropské unii v říjnu klesla na 3,6 procenta, v ČR je druhá nejvyšší

Míra inflace v Evropské unii v říjnu klesla na 3,6 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice inflace dosáhla 9,5 procenta a byla druhá nejvyšší ze zemí sedmadvacítky. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 9,6 procenta Maďarsko. V zemích eurozóny míra inflace klesla na 2,9 procenta ze zářijové hodnoty 4,3 procenta. Za měsíc říjen tak jde o stejnou hodnotu, jakou uváděla i předběžná zpráva Eurostatu zveřejněná koncem října. Předběžná zpráva data za celou Evropskou unii neobsahovala. Ze zemí eurozóny mělo nejvyšší říjnovou inflaci Slovensko, kde činila 7,8 procenta. V celé EU bylo Slovensko na čtvrtém místě za Maďarskem, Českem a Rumunskem. V porovnání se zářím klesla míra inflace ve 22 členských zemích a v pěti vzrostla, poznamenal Eurostat. V říjnu k celkové inflaci v eurozóně nejvíce přispěly ceny služeb, a to podílem 1,97 procentního bodu. Následovala kategorie potraviny, alkohol a tabák s příspěvkem 1,48 procentního bodu. Nejnižší míru inflace měla letos v říjnu Belgie (-1,7 procenta), Nizozemsko (-1,0 procenta) a Dánsko (-0,4 procenta). Před rokem, tedy v říjnu 2022, byla v celé Evropské unii míra inflace 11,5 procenta. V Maďarsku tehdy činila 21,9 procenta a v Česku 15,5 procenta. V eurozóně byla před rokem inflace 10,6 procenta. Míra inflace i nadále zůstává nad dvouprocentním cílem, který pro cenovou stabilitu stanovila Evropská centrální banka (ECB). Ta očekává, že na tuto hodnotu se inflace dostane ke konci roku 2025, což ale mají někteří zástupci centrální banky za příliš pozdě. Zdroj: Canva ČEZ se vzdává kapacity v plánovaném polském terminálu na LNG Energetická společnost ČEZ podle nejnovějších dostupných informací aktuálně odložila svůj již dlouho připravovaný plán na zajištění kapacity v novém polském terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG). Nebyla totiž spokojena s nabízenými podmínkami. S odvoláním na dva informované zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž ČTK řekl, že firma tyto informace zatím nebude komentovat. Rozhodnutí firmy ČEZ by mohlo vyvolat otázky ohledně životaschopnosti projektu. Polský provozovatel plynovodů Gaz-System už dříve uvedl, že konečné rozhodnutí o plovoucí skladovací jednotce zpětného zplynování (FSRU), tedy plavidla, které přeměňuje LNG zpět na plynnou formu, bude záviset na zájmu účastníků trhu. Firma požádala o předložení závazných nabídek na budoucí kapacitu LNG do 27. října, než uzavře smlouvu s dodavatelem jednotky FSRU, která má zakotvit v Gdaňsku. ČEZ se tak v tomto případě stejně jako řada dalších evropských společností snaží diverzifikovat dodávky zemního plynu. Do loňské invaze ruských vojsk na Ukrajinu se do České republiky dovážel výhradně ruský plyn. Loni si ČEZ zajistil do roku 2027 tři miliardy metrů krychlových roční kapacity v terminálu na LNG v nizozemském Eemshavenu. To představuje až 40 procent roční potřeby Česka. Firma se zajímala o kapacitu v Polsku a také o nové německé projekty, které budou v budoucnu uvedeny do provozu. Podmínky nabízené firmou Gaz-System ale nepovažovala za vhodné a už se tohoto procesu neúčastní, dodaly zdroje. Zatím není jasné, které další společnosti by mohly mít zájem o polskou kapacitu, která by měla být k dispozici od roku 2028. Výsledky nabídkového řízení budou pravděpodobně zveřejněny tento týden, řekla agentuře Reuters mluvčí Gaz-System Iwona Dominiaková. Zdroj: Getty Images