Balíček zlepší veřejné finance, rozpočtová rada ale chce další opatření

Nerovnováha veřejných rozpočtů ale zůstane silná a vyžádá si další opatření na příjmové i výdajové straně rozpočtu po roce 2025. V pravidelném čtvrtletním stanovisku to uvedla Národní rozpočtová rada (NRR). Strukturální deficit veřejných financí zahrnuje výsledky hospodaření státu, státních fondů, samospráv a zdravotních pojišťoven, které jsou očištěny o vliv hospodářského cyklu.

Státní rozpočet by měl v příštím roce skončit v deficitu 252 miliard korun, což by odpovídalo 2,2 procenta HDP. „Nicméně celkové hospodaření může být ještě zatíženo dodatečnými výdaji v resortech zdravotnictví, školství či v oblasti intervencí na energetickém trhu, o kterých se aktuálně jedná,“ upozornila NRR.

„Pokud se však podaří výše uvedené saldo dodržet, půjde o viditelné zlepšení oproti roku letošnímu, ale i roku 2022, v němž veřejné rozpočty vykázaly díky nečekaně dobrému výběru daně z příjmů právnických osob schodek ve výši 3,2 procenta HDP,“ konstatovala rada. V letošním roce by schodek státního rozpočtu měl být 3,6 procenta HDP, strukturální deficit potom 2,3 až 2,5 procenta HDP.

Rada vedle rozpočtové konsolidace uvítala i vládní návrh na úpravu penzijního systému, který počítá s navázáním věku pro odchod do důchodu na očekávanou dobu dožití, změnu výpočtu výše důchodů nebo opatření pro snížení rozdílů v důchodech mužů a žen. „NRR se domnívá, že zejména úprava důchodového věku a způsob výpočtu nových důchodů, v kombinaci s již přijatou úpravou valorizačního vzorce a podmínek pro předčasné důchody, je naprosto nezbytná k tomu, aby se veřejné finance od druhé poloviny 30. let nedostaly na neudržitelnou trajektorii,“ konstatovala rada.

V ČR v říjnu meziročně stoupla průmyslová výroba, stavební opět klesla

V Česku v říjnu po tříměsíčním propadu meziročně stoupla průmyslová výroba o 1,9 procenta, naopak stavební produkce dál klesá, tentokrát téměř o procento. Zahraničnímu obchodu se dařilo, byl v přebytku 12,8 miliardy korun, což byl ve srovnání s loňským říjnem o 38,5 miliardy korun lepší výsledek, překonal očekávání analytiků. Data dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Říjnový růst průmyslu byl podle analytiků ale spíš výkyv než změna trendu. Upozorňují, že ho táhla především výroba automobilů a že většina oborů naopak klesala. Příspěvek výroby motorových vozidel k růstu průmyslu činil 4,3 procentního bodu. Kvůli výpadkům v zásobování dílů v předchozím roce produkce tohoto odvětví vzrostla o více než pětinu. K růstu podle statistiků přispěla i výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, a to zejména díky dokončení dlouhodobých zakázek na výrobu kolejových vozidel.

Chcete využít této příležitosti?

Analytici upozorňují, že většina oborů zůstává i nadále v útlumu. „Nebýt právě příspěvku automobilek, nacházela by se průmyslová výroba namísto reportovaných plus 1,9 procenta meziročně v propadu o 2,4 procenta. Nadále totiž platí, že většina zpracovatelského sektoru, konkrétně 13 z 22 sledovaných odvětví, hlásí meziroční pokles,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.

Firmám také ubývají zakázky, hodnota nových zakázek v běžných cenách v říjnu ve sledovaných odvětvích meziročně klesla o čtyři procenta. Nové zakázky ze zahraničí se snížily o 4,8 procenta, ty tuzemské klesly o 2,3 procenta. Meziročně klesá hodnota nových průmyslových zakázek půl roku.

Optimisticky vývoj nehodnotí ani Svaz průmyslu a dopravy ČR. „Již několik měsíců v řadě vidíme, že většina odvětví klesá a průmyslová produkce celkově letos stagnuje. Významnější poklesy během celého letošního roku vidíme u energeticky náročných sektorů. Ani hodnota zakázek či očekávání firem ohledně zakázek pro poslední čtvrtletí z našich šetření bohužel neukazují, že by konec roku dokázal tento trend obrátit,“ uvedl ředitel sekce hospodářské politiky svazu Bohuslav Čížek.

Analytici se shodují, že za celý letošní rok zaznamená průmyslová výroba pokles, odhadují ho v rozmezí 0,2 až 0,5 procenta.

Celkovým poklesem podle nich zakončí letošní rok i stavební výroba. I přes mírný meziměsíční nárůst stavební produkce, o kterém dnes statistici informovali, nelze očekávat zásadní oživení trhu. Důvody jsou podle analytiků útlum vládních investic do infrastruktury a nízká bytová výstavba zapříčiněná momentální nedostatečnou kupní sílou obyvatelstva, inflací a vysokými úrokovými sazbami.

Po většinu letošního roku stavební produkce v meziročním srovnání klesla. Růst evidují statistici v tomto roce dvakrát, a to v lednu a v červnu. V lednu byla stavební výroba meziročně vyšší o 5,3 procenta a v červnu o 0,9 procenta. V ostatní měsíce klesala, největší letošní meziroční pokles zaznamenala v dubnu, a to o 7,1 procenta.

„Ve srovnání s předpandemickým únorem 2020 byla stavební produkce letos v říjnu nižší o 3,6 procenta. Hůře je na tom po srovnání také inženýrské stavitelství, které za touto úrovní zaostává o 4,8 procenta a pozemní stavitelství ztrácí 3,1 procenta oproti své předcovidové produkci,“ dodal ke zveřejněným datům Martin Gürtler, ekonom Komerční banky.

Říjnovou obchodní bilanci podle statistiků pozitivně ovlivnil vyšší vývoz aut či menší schodek obchodu s ropou a zemním plynem. Celkový vývoz v říjnu meziročně vzrostl o 3,8 procenta na 404,1 miliardy Kč, naopak dovoz klesl o 5,7 procenta na 391,3 miliardy Kč.

„Vyšší meziroční vývoz motorových vozidel byl zhruba z jedné třetiny tažen vývozem dílů a zbytek připadá zejména na automobily. Na nižším dovozu plynu se naopak podílel jak meziroční pokles ceny, a to přibližně o 43 procent, tak pokles dovezeného množství o 39 procent,“ uvedl analytik UniCredit Bank Jiří Pour. Ekonom společnosti Deloitte Václav Franče podotkl, že za leden až říjen je obchodní bilance v přebytku téměř 89 miliard korun. „Máme tak velmi slušně nakročeno překonat za celý rok metu 100 miliard korun po deficitu přes 200 miliard korun v roce 2022,“ uzavřel. počítači, elektronickými a optickými přístroji a o miliardu nižší přebytek obchodu s produkty lesnictví a těžby dřeva.

Podle statistiků se v říjnu meziročně zlepšil přebytek bilance zahraničního obchodu se státy Evropské unie o 3,1 miliardy Kč a deficit obchodu s mimounijními státy klesl o 35,2 miliardy Kč.

Vládní konsolidační balíček zlepší strukturální deficit veřejných financí, který se příští rok přiblíží ke dvěma procentům hrubého domácího produktu (HDP). Nerovnováha veřejných rozpočtů ale zůstane silná a vyžádá si další opatření na příjmové i výdajové straně rozpočtu po roce 2025. V pravidelném čtvrtletním stanovisku to uvedla Národní rozpočtová rada (NRR). Strukturální deficit veřejných financí zahrnuje výsledky hospodaření státu, státních fondů, samospráv a zdravotních pojišťoven, které jsou očištěny o vliv hospodářského cyklu. Státní rozpočet by měl v příštím roce skončit v deficitu 252 miliard korun, což by odpovídalo 2,2 procenta HDP. "Nicméně celkové hospodaření může být ještě zatíženo dodatečnými výdaji v resortech zdravotnictví, školství či v oblasti intervencí na energetickém trhu, o kterých se aktuálně jedná," upozornila NRR. "Pokud se však podaří výše uvedené saldo dodržet, půjde o viditelné zlepšení oproti roku letošnímu, ale i roku 2022, v němž veřejné rozpočty vykázaly díky nečekaně dobrému výběru daně z příjmů právnických osob schodek ve výši 3,2 procenta HDP," konstatovala rada. V letošním roce by schodek státního rozpočtu měl být 3,6 procenta HDP, strukturální deficit potom 2,3 až 2,5 procenta HDP. Rada vedle rozpočtové konsolidace uvítala i vládní návrh na úpravu penzijního systému, který počítá s navázáním věku pro odchod do důchodu na očekávanou dobu dožití, změnu výpočtu výše důchodů nebo opatření pro snížení rozdílů v důchodech mužů a žen. "NRR se domnívá, že zejména úprava důchodového věku a způsob výpočtu nových důchodů, v kombinaci s již přijatou úpravou valorizačního vzorce a podmínek pro předčasné důchody, je naprosto nezbytná k tomu, aby se veřejné finance od druhé poloviny 30. let nedostaly na neudržitelnou trajektorii," konstatovala rada. V ČR v říjnu meziročně stoupla průmyslová výroba, stavební opět klesla V Česku v říjnu po tříměsíčním propadu meziročně stoupla průmyslová výroba o 1,9 procenta, naopak stavební produkce dál klesá, tentokrát téměř o procento. Zahraničnímu obchodu se dařilo, byl v přebytku 12,8 miliardy korun, což byl ve srovnání s loňským říjnem o 38,5 miliardy korun lepší výsledek, překonal očekávání analytiků. Data dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Říjnový růst průmyslu byl podle analytiků ale spíš výkyv než změna trendu. Upozorňují, že ho táhla především výroba automobilů a že většina oborů naopak klesala. Příspěvek výroby motorových vozidel k růstu průmyslu činil 4,3 procentního bodu. Kvůli výpadkům v zásobování dílů v předchozím roce produkce tohoto odvětví vzrostla o více než pětinu. K růstu podle statistiků přispěla i výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, a to zejména díky dokončení dlouhodobých zakázek na výrobu kolejových vozidel. Analytici upozorňují, že většina oborů zůstává i nadále v útlumu. "Nebýt právě příspěvku automobilek, nacházela by se průmyslová výroba namísto reportovaných plus 1,9 procenta meziročně v propadu o 2,4 procenta. Nadále totiž platí, že většina zpracovatelského sektoru, konkrétně 13 z 22 sledovaných odvětví, hlásí meziroční pokles," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Firmám také ubývají zakázky, hodnota nových zakázek v běžných cenách v říjnu ve sledovaných odvětvích meziročně klesla o čtyři procenta. Nové zakázky ze zahraničí se snížily o 4,8 procenta, ty tuzemské klesly o 2,3 procenta. Meziročně klesá hodnota nových průmyslových zakázek půl roku. Zdroj: Unsplash Optimisticky vývoj nehodnotí ani Svaz průmyslu a dopravy ČR. "Již několik měsíců v řadě vidíme, že většina odvětví klesá a průmyslová produkce celkově letos stagnuje. Významnější poklesy během celého letošního roku vidíme u energeticky náročných sektorů. Ani hodnota zakázek či očekávání firem ohledně zakázek pro poslední čtvrtletí z našich šetření bohužel neukazují, že by konec roku dokázal tento trend obrátit," uvedl ředitel sekce hospodářské politiky svazu Bohuslav Čížek. Analytici se shodují, že za celý letošní rok zaznamená průmyslová výroba pokles, odhadují ho v rozmezí 0,2 až 0,5 procenta. Celkovým poklesem podle nich zakončí letošní rok i stavební výroba. I přes mírný meziměsíční nárůst stavební produkce, o kterém dnes statistici informovali, nelze očekávat zásadní oživení trhu. Důvody jsou podle analytiků útlum vládních investic do infrastruktury a nízká bytová výstavba zapříčiněná momentální nedostatečnou kupní sílou obyvatelstva, inflací a vysokými úrokovými sazbami. Po většinu letošního roku stavební produkce v meziročním srovnání klesla. Růst evidují statistici v tomto roce dvakrát, a to v lednu a v červnu. V lednu byla stavební výroba meziročně vyšší o 5,3 procenta a v červnu o 0,9 procenta. V ostatní měsíce klesala, největší letošní meziroční pokles zaznamenala v dubnu, a to o 7,1 procenta. "Ve srovnání s předpandemickým únorem 2020 byla stavební produkce letos v říjnu nižší o 3,6 procenta. Hůře je na tom po srovnání také inženýrské stavitelství, které za touto úrovní zaostává o 4,8 procenta a pozemní stavitelství ztrácí 3,1 procenta oproti své předcovidové produkci," dodal ke zveřejněným datům Martin Gürtler, ekonom Komerční banky. Říjnovou obchodní bilanci podle statistiků pozitivně ovlivnil vyšší vývoz aut či menší schodek obchodu s ropou a zemním plynem. Celkový vývoz v říjnu meziročně vzrostl o 3,8 procenta na 404,1 miliardy Kč, naopak dovoz klesl o 5,7 procenta na 391,3 miliardy Kč. "Vyšší meziroční vývoz motorových vozidel byl zhruba z jedné třetiny tažen vývozem dílů a zbytek připadá zejména na automobily. Na nižším dovozu plynu se naopak podílel jak meziroční pokles ceny, a to přibližně o 43 procent, tak pokles dovezeného množství o 39 procent," uvedl analytik UniCredit Bank Jiří Pour. Ekonom společnosti Deloitte Václav Franče podotkl, že za leden až říjen je obchodní bilance v přebytku téměř 89 miliard korun. "Máme tak velmi slušně nakročeno překonat za celý rok metu 100 miliard korun po deficitu přes 200 miliard korun v roce 2022," uzavřel. počítači, elektronickými a optickými přístroji a o miliardu nižší přebytek obchodu s produkty lesnictví a těžby dřeva. Podle statistiků se v říjnu meziročně zlepšil přebytek bilance zahraničního obchodu se státy Evropské unie o 3,1 miliardy Kč a deficit obchodu s mimounijními státy klesl o 35,2 miliardy Kč. Zdroj: Pexels