Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v prosinci dál zhoršily, tempo zhoršení bylo nejrychlejší od září. Index nákupních manažerů (PMI) vykázal hodnotu 41,8 bodu, zatímco o měsíc dříve to bylo 43,2 bodu. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru. Poslední výsledky jsou v souladu s klesajícím trendem, který trvá již od června 2022. Výrazné snížení nových zakázek vede k prudšímu poklesu výroby. Vstupní náklady a prodejní ceny klesají pomaleji. Tempo propouštění zrychluje. "Český zpracovatelský sektor na konci roku 2023 čelil řadě problémů: kvůli slabé poptávce na domácích i hlavních exportních trzích zrychlil pokles výroby, nových zakázek, zaměstnanosti i nákupů," uvedla vedoucí ekonomka S&P Global Market Intelligence Sian Jones. Silnější pokles zpracovatelského sektoru poháněly rychlejší propady ve výrobě a nových zakázkách, které byly znatelně vyšší než v listopadu. Na slabou poptávku firmy reagovaly dalším a rychlejším omezením nákupní aktivity. Obchodní důvěra oslabila. Firmy kvůli snižování nákladů také rychleji propouštěly a redukovaly zásoby. Ceny vstupů a výstupů zároveň dál klesaly. Tempo poklesu ovšem zmírnilo a objevily se i zprávy o tom, že někteří dodavatelé ceny zvyšují. Tempo poklesu nových zakázek bylo nejrychlejší za tři měsíce a bylo také mezi nejprudšími za více než 3,5 roku. Slabá poptávka na hlavních trzích rovněž ochromila exportní zakázky, zejména z Německa. Čeští výrobci pak v souvislosti se snížením požadavků upravili objemy výroby. Výstup klesl nejrychleji od července. Nižší provozní požadavky se v prosinci projevily prudším poklesem zaměstnanosti. Menší pracovní objemy vedly firmy k propouštění stálých i agenturních zaměstnanců. Míra redukce zrychlila a tempo bylo mezi nejsilnějšími za téměř tři a půl roku. Optimismus mezi českými výrobci v prosinci klesl. Očekávají sice, že výstup v příštím roce stále poroste, ale důvěru omezují náročné podmínky poptávky. "Index byl v prosinci poměrně daleko od tržního odhadu (43,5). Nenavázal tak na předchozí dvě zlepšení v řadě a naopak se vrátil zpět na úroveň ze září loňského roku," řekl dnes ČTK analytik Cyrrusu Vít Hradil. I nadále se tak index nachází hluboko v pásmu poklesu, kde setrvává již 19 měsíců v řadě. Skepsi vyplývající z výsledků PMI ale doporučuje nepřeceňovat. "Existuje slušná šance, že další výrazné zhoršení situace již nenastane," podotkl. Průmysl do nového roku vstupuje v útlumové fázi, ekonomika tak bude muset alespoň zpočátku spoléhat spíše na služby, a tedy i na domácího zákazníka, upozornil analytik Banky Creditas Petr Dufek. Prozatím je proto podle něj nutné dál počítat s omezováním průmyslové výroby i zaměstnanosti a v neposlední řadě i s tlakem na ceny. Dokud nenaskočí Německo, bude se tuzemský průmysl dál potýkat s nízkou poptávkou a přetrvávající nejistotou, dodal. Zdroj: Shutterstock Jaderné elektrárny Dukovany a Temelín měly loni nižší výrobu kvůli modernizaci Jaderné elektrárny Dukovany a Temelín měly vloni nižší výrobu než v doposud rekordním roce 2022. Do přenosové soustavy celkově dodaly 30,4 terawatthodiny (TWh) elektřiny, v meziročním porovnání to bylo o 0,6 TWh méně. Způsobily to rozsáhlé modernizace, které mají oběma elektrárnám zajistit minimálně šedesátiletý provoz. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytli zástupci obou elektráren. Jaderná elektrárna Temelín, která je největším výrobcem elektřiny v zemi, dodala minulý rok 16,1 TWh, z dukovanské elektrárny plynulo 14,3 TWh elektrického proudu. Obě jaderné elektrárny loni pokryly přibližně polovinu spotřeby elektřiny v zemi. Historicky měly čtvrtou nejvyšší výrobu. "Prioritou je pro nás bezpečnost a stabilita, nechceme prvoplánově trhat rekordy. Obě elektrárny navíc připravujeme na nejméně šedesátiletý provoz. Odstávky tak už zdaleka nejsou jen o výměně paliva, ale především o řadě modernizačních programů a kontrol," uvedl Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika. Temelín překonal v roce 2023 podruhé za sebou hranici výroby 16 TWh. Loňská produkce 16,1 TWh podle společnosti ČEZ představuje třetí nejvyšší výrobu jihočeské jaderné elektrárny od jejího spuštění v prosinci 2000. "Letos nás čekají z důvodu dalších modernizací o něco delší odstávky, kvůli kterým očekáváme nepatrně nižší výrobu. Ta ale bude kompenzována vyšší výrobou v dalších letech," uvedl ředitel temelínské elektrárny Jan Kruml. V roce 2022 dodala elektrárna do sítě 16,3 TWh elektrického proudu. Dukovanská elektrárna v minulém roce vyrobila 14,3 TWh elektřiny, zatímco v roce 2022 to bylo 14,7 TWh. Výrobní hranici 14 TWh překonala první jaderná elektrárna v republice potřinácté. Poprvé se to energetikům v Dukovanech povedlo v roce 2006, uvedl provozovatel. Podíl jaderných elektráren na české spotřebě elektřiny v posledních letech roste, uvedla firma ČEZ. Obě elektrárny postupně přechází na delší palivové cykly. V případě Dukovan to je 16 měsíců a u Temelína 18 měsíců. ČEZ je největší česká energetická firma. Jejím majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Čtyři bloky dukovanské jaderné elektrárny byly postupně zprovozněné v letech 1985 až 1987. Na konci loňského října dostala firma ČEZ finální nabídku na stavbu nového dukovanského bloku od tří zájemců, severoamerické společnosti Westinghouse, korejské KHNP a francouzské EDF. Spolu s tím uchazeči podali i nezávazné nabídky na další tři reaktory. Vyhodnocování by mělo trvat do konce letošního února, kdy konečné pořadí nabídek dostane vláda. Nový blok by měl být v Dukovanech dokončený do roku 2036. Zdroj: Canva