Index nákupních manažerů vykázal hodnotu 41,8 bodu, zatímco o měsíc dříve to bylo 43,2 bodu. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru.Poslední výsledky jsou v souladu s klesajícím trendem, který trvá již od června 2022. Výrazné snížení nových zakázek vede k prudšímu poklesu výroby. Vstupní náklady a prodejní ceny klesají pomaleji. Tempo propouštění zrychluje.„Český zpracovatelský sektor na konci roku 2023 čelil řadě problémů: kvůli slabé poptávce na domácích i hlavních exportních trzích zrychlil pokles výroby, nových zakázek, zaměstnanosti i nákupů,“ uvedla vedoucí ekonomka S&P Global Market Intelligence Sian Jones.Silnější pokles zpracovatelského sektoru poháněly rychlejší propady ve výrobě a nových zakázkách, které byly znatelně vyšší než v listopadu. Na slabou poptávku firmy reagovaly dalším a rychlejším omezením nákupní aktivity. Obchodní důvěra oslabila. Firmy kvůli snižování nákladů také rychleji propouštěly a redukovaly zásoby. Ceny vstupů a výstupů zároveň dál klesaly. Tempo poklesu ovšem zmírnilo a objevily se i zprávy o tom, že někteří dodavatelé ceny zvyšují.Tempo poklesu nových zakázek bylo nejrychlejší za tři měsíce a bylo také mezi nejprudšími za více než 3,5 roku. Slabá poptávka na hlavních trzích rovněž ochromila exportní zakázky, zejména z Německa. Čeští výrobci pak v souvislosti se snížením požadavků upravili objemy výroby. Výstup klesl nejrychleji od července.Nižší provozní požadavky se v prosinci projevily prudším poklesem zaměstnanosti. Menší pracovní objemy vedly firmy k propouštění stálých i agenturních zaměstnanců. Míra redukce zrychlila a tempo bylo mezi nejsilnějšími za téměř tři a půl roku. Optimismus mezi českými výrobci v prosinci klesl. Očekávají sice, že výstup v příštím roce stále poroste, ale důvěru omezují náročné podmínky poptávky.„Index byl v prosinci poměrně daleko od tržního odhadu . Nenavázal tak na předchozí dvě zlepšení v řadě a naopak se vrátil zpět na úroveň ze září loňského roku,“ řekl dnes ČTK analytik Cyrrusu Vít Hradil. I nadále se tak index nachází hluboko v pásmu poklesu, kde setrvává již 19 měsíců v řadě. Skepsi vyplývající z výsledků PMI ale doporučuje nepřeceňovat. „Existuje slušná šance, že další výrazné zhoršení situace již nenastane,“ podotkl.Chcete využít této příležitosti?Průmysl do nového roku vstupuje v útlumové fázi, ekonomika tak bude muset alespoň zpočátku spoléhat spíše na služby, a tedy i na domácího zákazníka, upozornil analytik Banky Creditas Petr Dufek. Prozatím je proto podle něj nutné dál počítat s omezováním průmyslové výroby i zaměstnanosti a v neposlední řadě i s tlakem na ceny. Dokud nenaskočí Německo, bude se tuzemský průmysl dál potýkat s nízkou poptávkou a přetrvávající nejistotou, dodal.Jaderné elektrárny Dukovany a Temelín měly vloni nižší výrobu než v doposud rekordním roce 2022. Do přenosové soustavy celkově dodaly 30,4 terawatthodiny elektřiny, v meziročním porovnání to bylo o 0,6 TWh méně. Způsobily to rozsáhlé modernizace, které mají oběma elektrárnám zajistit minimálně šedesátiletý provoz. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytli zástupci obou elektráren.Jaderná elektrárna Temelín, která je největším výrobcem elektřiny v zemi, dodala minulý rok 16,1 TWh, z dukovanské elektrárny plynulo 14,3 TWh elektrického proudu. Obě jaderné elektrárny loni pokryly přibližně polovinu spotřeby elektřiny v zemi. Historicky měly čtvrtou nejvyšší výrobu.„Prioritou je pro nás bezpečnost a stabilita, nechceme prvoplánově trhat rekordy. Obě elektrárny navíc připravujeme na nejméně šedesátiletý provoz. Odstávky tak už zdaleka nejsou jen o výměně paliva, ale především o řadě modernizačních programů a kontrol,“ uvedl Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika.Temelín překonal v roce 2023 podruhé za sebou hranici výroby 16 TWh. Loňská produkce 16,1 TWh podle společnosti ČEZ představuje třetí nejvyšší výrobu jihočeské jaderné elektrárny od jejího spuštění v prosinci 2000. „Letos nás čekají z důvodu dalších modernizací o něco delší odstávky, kvůli kterým očekáváme nepatrně nižší výrobu. Ta ale bude kompenzována vyšší výrobou v dalších letech,“ uvedl ředitel temelínské elektrárny Jan Kruml. V roce 2022 dodala elektrárna do sítě 16,3 TWh elektrického proudu.Dukovanská elektrárna v minulém roce vyrobila 14,3 TWh elektřiny, zatímco v roce 2022 to bylo 14,7 TWh. Výrobní hranici 14 TWh překonala první jaderná elektrárna v republice potřinácté. Poprvé se to energetikům v Dukovanech povedlo v roce 2006, uvedl provozovatel.Podíl jaderných elektráren na české spotřebě elektřiny v posledních letech roste, uvedla firma ČEZ. Obě elektrárny postupně přechází na delší palivové cykly. V případě Dukovan to je 16 měsíců a u Temelína 18 měsíců.ČEZ je největší česká energetická firma. Jejím majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.Čtyři bloky dukovanské jaderné elektrárny byly postupně zprovozněné v letech 1985 až 1987. Na konci loňského října dostala firma ČEZ finální nabídku na stavbu nového dukovanského bloku od tří zájemců, severoamerické společnosti Westinghouse, korejské KHNP a francouzské EDF. Spolu s tím uchazeči podali i nezávazné nabídky na další tři reaktory. Vyhodnocování by mělo trvat do konce letošního února, kdy konečné pořadí nabídek dostane vláda. Nový blok by měl být v Dukovanech dokončený do roku 2036.