Zároveň bylo podáno 5343 insolvenčních návrhů, o půl procenta méně než předloni. Vyplývá to z analýzy dat společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které firma poskytla ČTK.

V prosinci bylo vyhlášeno celkem 286 bankrotů podnikatelů, nejméně od prosince 2012. Bylo podáno i 352 návrhů na bankrot, což je nejméně za celý loňský rok. „Prosinec je zpravidla měsícem, kdy je vyhlášeno méně bankrotů než v průběhu roku, nicméně letošní prosinec přinesl nejnižší čísla za posledních 11 let,“ komentovala čísla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Minulý rok podle ní charakterizovalo velké množství zrušených živnostenských oprávnění. Rušili je však především ti, kteří je již aktivně nevyužívali, a to kvůli povinnosti mít datovou schránku. „To, že za prudkým růstem počtu zaniklých podnikání v loňském roce stojí především administrativní důvody dokládá i nízký počet bankrotů, vysoká převaha objemu jejich bankovních vkladů nad úvěry a velmi dobrá platební morálka při splácení úvěrů,“ dodala.

Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v loni v Moravskoslezském kraji, a to 645. Následovala Praha s 594 a Ústecký kraj s 534 bankroty. Počet bankrotů se snížil ve většině krajů. Největší meziroční pokles počtu bankrotů zaznamenal Středočeský kraj, o 13 procent, a dále Pardubický a Královéhradecký kraj. Tam shodně klesl o 12 procent. Výrazněji přibylo bankrotů v Jihočeském kraji, a to meziročně o 15 procent, o pět procent to bylo v Praze.

Bankrot nejvíce ohrožuje podnikatele v Ústeckém a Karlovarském kraji. V nich připadá na 10.000 aktivních podnikatelů více než 80 bankrotů. Nejnižší míru bankrotů vykázali podnikatelé ve Středočeském a v Plzeňském kraji, ve kterých byla míra bankrotů méně než poloviční proti těm nejhorším.

V rámci odvětví bylo v loňském roce nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno ve stavebnictví, kde jich bylo 1222. Dále to bylo v obchodu s 811 a ve zpracovatelském průmyslu se 682 bankroty. Meziročně se počet bankrotů podnikatelů nejrychleji zvýšil v odvětví administrativní činnosti a informační a komunikační činnosti. Největší pokles zaznamenalo odvětví vzdělávání a zdravotní a sociální péče a dále obchod a nakládání s nemovitostmi.

Navzdory meziročnímu poklesu počtu bankrotů v dopravě a skladování, je toto odvětví spojeno s největším rizikem bankrotu podnikatelů. Na 10.000 subjektů tam připadlo 57 bankrotů. Vyšší než průměrnou míru bankrotů má dále stavebnictví, a to 41, a ubytování a stravování se 30 bankroty. Bankrotem nejméně ohroženým odvětvím jsou vzdělávání, zdravotní a sociální péče s méně než šesti bankroty připadajícími na 10.000 subjektů.

Stát vynakládá na podporu bydlení miliardy, vliv na trh s bydlením to má jen okrajový. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle něj hlavní problémy bytové politiky, zejména dostupnost a kvalita bytového fondu, dlouhodobě přetrvávají. NKÚ kontroloval peníze vynakládané ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a Státním fondem podpory investic (SFPI). Obě instituce vydaly na podporu bydlení v letech 2016 až 2021 dohromady 13,9 miliardy korun a podpořily více než 4500 projektů. Podle MMR je kontrolní zpráva NKÚ nelichotivým vysvědčením hnutí ANO.

Ministerstvo vedly v kontrolovaných letech Karla Šlechtová a Klára Dostálová. „Kontrolní zpráva NKÚ potvrdila naše hodnocení v podstatě neexistující bytové politiky minulé vlády. Je to dost nelichotivé vysvědčení hnutí ANO, které nejdříve shodilo pod stůl zákon o sociálním bydlení s tím, že není potřeba. Poté ho nahradilo investičními programy, o které ale obce neměly kvůli nevhodně nastaveným podmínkám zájem,“ uvedl v reakci místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Kontroloři upozorňují na absenci systémového řešení problematiky podpory bydlení včetně jeho zákonné úpravy od roku 2016. Dotační a úvěrové programy MMR a SFPI jsou mimo jiné zaměřeny i na investiční podporu pořízení sociálních a nájemních bytů. V dnes zveřejněné zprávě NKÚ podotkl, že zatímco v letech 2016 až 2022 bylo v ČR dokončeno 234.538 bytů, z podpory MMR vzniklo do konce roku 2021 celkem 1894 sociálních bytů pro osoby se ztíženým přístupem k bydlení. Dotačně-úvěrový program SFPI Výstavba pro obce, zaměřený na výstavbu sociálních a dostupných bytů, měl zajistit a zlepšit bydlení nejméně 2375 domácnostem, na konci roku 2022 bylo ale podle kontrolorů dokončeno pouze 226 těchto bytů. „Předpokládaný ukazatel byl v tomto období plněn jen na cca 9,52 procenta, což je nepřiměřeně málo,“ uvedl NKÚ.

Současné vedení ministerstva pro místní rozvoj v reakci uvedlo, že SFPI loni pod novým vedením úspěšně nahradil neefektivní programy Nájemní byty a Výstavba pro obce. Letos také obcím začne nabízet praktické poradenství pro přípravu projektů bytové výstavby. Systémové řešení bytové nouze a jeho financování pro samosprávy má přinést návrh zákona o podpoře v bydlení, který MMR připravilo společně s ministerstvem práce a sociálních věcí. Návrh by Sněmovna měla projednat v tomto roce. „Je to zákon, který významně může změnit politiku bydlení v České republice. A čekáme na něj téměř 30 let. Společně s celou širokou reformou Bydlení pro život je to teď moje nejžhavější želízko v ohni,“ poznamenal Bartoš.

Z kontroly také vyplynulo, že MMR nemá dostatek informací o početnosti cílových skupin, o velikosti a kvalitě bytového fondu, zvláště pak toho, který je využíván k sociálnímu bydlení. „MMR ani SFPI nedisponují přehledem o skutečné obsazenosti sociálních a nájemních bytů,“ míní kontroloři. Resort podle Bartoše buduje tým zkušených analytiků. „V závěru roku jsme zveřejnili výzkum obecních bytových fondů a také dlouhodobě neobydlených bytů,“ dodal ministr.