Soukromé cestování do vesmíru je v posledním desetiletí velkým tématem. Kosmická turistika je jistě jedním z pilířů budoucnosti. Jak to ale všechno bude vypadat v praxi? 20. září 2018 společnost SpaceX Elona Muska oznámila, že na palubě její rakety BFR (Big Falcon Rocket) poletí kolem Měsíce první soukromý cestující. Jako tento první pasažér byl odhalen japonský miliardář Yusaku Maezawa, který plánuje misi někdy v polovině této dekády. Pojďme se podívat na příběh Muskova kosmického impéria. Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více: 1911 – RMS Olympic společnosti White Star Line se srazila s HMS Hawke (1891) 1946 – Uskutečnil se první ročník filmového festivalu v Cannes 1954 – Vytvořen první program v programovacím jazyku Fortran 1984 – Sebevražedný atentátník v autě zabil 12 lidí před americkou ambasádou v libanonském Bejrútu. 2004 – Wikipedie překonala hranici 1 milionu článků ve více než 100 jazycích. A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky: 1870 – Prusko-francouzská válka měla významné hospodářské důsledky. Dne 20. září vyhlásila francouzská vláda válečné odškodnění, což byly značné finanční reparace Německu po porážce Francie ve válce. 1961 – První proudové dopravní letadlo Boeing 727 dokončilo svůj první let. Boeing 727 se stal velmi úspěšným a vlivným letadlem v leteckém průmyslu. 1968 – Ve Spojených státech byl podepsán zákon o národním pojištění proti povodním. Tímto zákonem byl zřízen Národní program povodňového pojištění (NFIP), který poskytuje majitelům nemovitostí pojištění proti povodním a podporuje postupy při správě záplavových oblastí. 1984 – McDonald's, gigant v oblasti rychlého občerstvení, oslavil slavnostní otevření své 8 000. restaurace v japonské Kanagawě, což bylo důkazem globální expanze společnosti. 2008 – V rámci celosvětové finanční krize vyhlásila společnost Lehman Brothers bankrot, což mělo významné dopady na finanční průmysl a vedlo k rozsáhlé hospodářské nestabilitě. Elon Musk, kolonizace Marsu & dobývání kosmu – to je SpaceX Společnost SpaceX založil podnikatel Elon Musk v naději, že způsobí revoluci v leteckém a kosmickém průmyslu a uskuteční cenově dostupné lety do vesmíru. Společnost vstoupila na scénu s raketou Falcon 1, dvoustupňovým plavidlem na kapalné palivo určeným k vysílání malých satelitů na oběžnou dráhu. Falcon 1 byl výrazně levnější na stavbu a provoz než jeho konkurenti, na jejichž poli se nacházejí převážně kosmické lodě vyráběné veřejně vlastněnými a vládou financovanými společnostmi, jako jsou Lockheed Martin a Boeing. Částečně se na cenové výhodnosti rakety podílel motor Merlin vyvinutý společností SpaceX, který je levnější alternativou motorů používaných jinými společnostmi. SpaceX se také zaměřila na výrobu opakovaně použitelných raket (ostatní nosné rakety jsou zpravidla vyráběny pro jednorázové použití). V březnu 2006 uskutečnila společnost SpaceX svůj první start rakety Falcon 1, který úspěšně začal, ale předčasně skončil kvůli úniku paliva a požáru. V té době však již společnost získala miliony dolarů na zakázkách na starty, z nichž mnohé pocházely od americké vlády. V srpnu téhož roku se SpaceX stala vítězem soutěže NASA o finanční prostředky na stavbu a předvedení kosmické lodi, která by mohla potenciálně obsluhovat ISS po vyřazení raketoplánu z provozu. V březnu 2007 a srpnu 2008 následovaly starty Falconu 1, které nedosáhly oběžné dráhy Země, ale v září 2008 se SpaceX stala první soukromou společností, která vyslala na oběžnou dráhu raketu na kapalné palivo. O tři měsíce později získala zakázku NASA na obsluhu ISS v hodnotě více než 1 miliardy dolarů. V roce 2010 společnost SpaceX poprvé vypustila svou větší loď Falcon 9, pojmenovanou podle použití devíti motorů, a v následujícím roce zahájila stavbu startovací rampy pro Falcon Heavy, loď, o níž společnost doufala, že jako první překoná hranici nákladů na oběžnou dráhu ve výši 1 000 dolarů za kilogram a že by jednou mohla být použita k dopravě astronautů do hlubokého vesmíru. V prosinci 2010 dosáhla společnost dalšího milníku, když jako první komerční společnost vypustila na oběžnou dráhu kosmickou loď - kapsli Dragon - a úspěšně ji vrátila na Zemi. Dragon se opět zapsal do historie 25. května 2012, kdy se jako první komerční kosmická loď připojil k ISS, kam úspěšně dopravil náklad. V srpnu téhož roku společnost SpaceX oznámila, že získala od NASA zakázku na vývoj nástupce raketoplánu, který by dopravoval astronauty do vesmíru. Falcon 9 byl navržen tak, aby bylo možné jeho první stupeň opakovaně použít. V roce 2015 se první stupeň Falconu 9 úspěšně vrátil na Zemi v blízkosti místa startu. Od roku 2016 začala společnost SpaceX používat k přistání raketových stupňů také bezpilotní lodě. Stupeň rakety, který se vrátil na Zemi, byl úspěšně znovu použit při startu v roce 2017. V témže roce byla při letu k ISS opětovně použita kapsle Dragon. V roce 2018 se uskutečnil první zkušební let rakety Falcon Heavy. Dva ze tří prvních stupňů úspěšně přistály; třetí dopadl do vody v blízkosti bezpilotní lodi. Tato raketa Falcon Heavy nevynesla družici, ale místo toho vynesla na oběžnou dráhu kolem Slunce automobil Tesla Roadster s figurínou ve skafandru připoutanou na sedadle řidiče. První operační let Falconu Heavy odstartoval 11. dubna 2019. V roce 2019 začala společnost SpaceX vypouštět satelity pro svou megakonstelaci Starlink, která poskytuje satelitní internetové služby. Při jednom letu Falconu 9 je najednou vypuštěno asi 50 družic Starlink. V roce 2023 měla Starlink 3 660 aktivních družic, což je polovina všech aktivních družic na oběžné dráze. Dalších 7 500 satelitů schválila americká Federální komise pro komunikace a společnost SpaceX nakonec usiluje o to, aby na oběžné dráze ve výšce 340 až 614 km nad Zemí obíhalo 29 988 satelitů. První let kapsle Dragon s posádkou k ISS odstartoval 30. května 2020 s astronauty Dougem Hurleym a Robertem Behnkenem. Společnost SpaceX také oznámila nástupce Falconu 9 a Falconu Heavy: systém Super Heavy-Starship (původně nazývaný BFR [Big Falcon Rocket]). První stupeň Super Heavy by byl schopen vynést na nízkou oběžnou dráhu Země 100 000 kg (220 000 liber). Užitečným nákladem by byla kosmická loď Starship, určená k několika účelům, včetně zajištění rychlé přepravy mezi městy na Zemi a budování základen na Měsíci a Marsu. SpaceX plánovala využít Starship pro let kolem Měsíce s japonským podnikatelem Maezawou Yusakuem a několika umělci v roce 2023, pro lety s cílem vysadit astronauty na Měsíci v rámci programu NASA Artemis a případně pro vypuštění historicky prvních osadníků na Mars.