K euru klesla z kurzu 24,70 koruny k aktuálním 25,30 koruny za euro, což odpovídá ztrátě 2,5 procenta. K dolaru propadla o 4,5 procenta z 22,50 koruny na 23,50 koruny za dolar. ČTK to řekl analytik Cyrrusu Vít Hradil.

Největší ztráty zaznamenala koruna 15. února, kdy propadla na 25,51 Kč za euro, což představovalo ztrátu od začátku roku 3,35 procenta. Proti dolaru oslabila až na 23,77 Kč/USD, což byla ztráta 6,3 procenta. Tento den byla zveřejněna inflace za leden 2024, která klesla z prosincových 6,9 procenta až na 2,3 procenta, což bylo více, než trh očekával, upozornil analytik Purple Trading Jaroslav Tupý.

Tímto poklesem inflace se podle něj otevřel České národní bance prostor pro další snižování úrokové sazby. Od svých nejslabších hodnot pak koruna do konce března jak oproti euru, tak i dolaru mírně posílila, doplnil analytik Portu Marek Pokorný.

„Česká koruna pokračuje v mírném oslabení, které zrychlilo v únoru poté, co Česká národní banka poměrně agresivně snížila sazby o 50 bazických bodů,“ uvedl analytik XTB Štěpán Hájek. V březnu ČNB pokračovala se snižováním o dalších 50 bazických bodů, což byla reakce na pokles jádrové inflace pod tři procenta. Měnová politika ČNB je od začátku roku nejdůležitějším faktorem pro další vývoj kurzu koruny, dodal.

Koruně neprospívala ani bídná kondice tuzemské ekonomiky, jejíž průmyslový sektor prochází setrvalým ochlazením a kde přetrvává nízká schopnost a ochota domácností utrácet, uvedl Hradil. Nic z toho sice podle něj pro trh nebylo šokujícím překvapením, ale první měsíce letošního roku dokazovaly, že jde o závažnější problém, než se původně čekalo.

Hradil věří tomu, že by se koruna mohla opatrně posouvat směrem k 25,00 Kč/EUR, byť nepředpokládá, že by tuto hranici prolomila. Zároveň očekává, že „spanilá jízda“ dolaru přece jen začne zpomalovat, a naopak Evropa již konečně nalezne dno, ze kterého se pozvolna odrazí. V polovině roku by tak dolar mohl být k mání za 22,80 Kč/USD, odhadl. Podobný trend pak předpokládá i ve zbytku roku. Naopak Pokorný míní, že ČNB bude snižovat sazby i na příštích zasedáních, takže očekává, že dokud nezačnou snižovat úrokové sazby také americká centrální banka Fed i Evropská centrální banka, bude tuzemská měna dále oslabovat.

Česká ekonomika loni klesla o 0,2 procenta, v posledním čtvrtletí meziročně rostla o 0,2 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zpřesnil svůj předchozí údaj z počátku března, který počítal s celoročním poklesem hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta a v posledním čtvrtletí o 0,2 procenta. Podle analytiků stály za zlepšením odhadu vyšší výdaje vlády na spotřebu a investice v závěru roku. Statistické údaje podle nich potvrzují rostoucí spotřebu domácností, která přinese hospodářské oživení.

Loňský pokles české ekonomiky o 0,2 procenta následoval po dvou letech růstu. V roce 2021 stoupl HDP o 3,5 procenta, předloni o 2,4 procenta. Meziroční růst ekonomiky v loňském čtvrtém čtvrtletí následoval po třech čtvrtletích poklesu, z nichž nejvýraznější byl ve třetím čtvrtletí o 0,6 procenta. Právě třetí čtvrtletí bylo loni jediné, ve kterém se HDP snížil i mezičtvrtletně. Ve čtvrtém čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostl o 0,4 procenta.

„Zpřesněná data pro loňské čtvrté čtvrtletí hlásí lepší než původně reportovaný vývoj vládní spotřeby a výdajů na hrubou tvorbu fixního kapitálu,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek nicméně upozornil, že ani zlepšení odhadu HDP nevrátilo českou ekonomiku na úroveň před pandemií covidu-19, HDP za ní zaostává zhruba o jedno procento.

Nová data podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše potvrdila, že česká ekonomika začíná ožívat, a to díky spotřebě domácností. „Dnešní zpřesněné odhady potvrdily již známou věc – spotřeba českých domácností po dvou letech ‚temna‘ opět nabírá dech. Hlavním důvodem je opětovný růst reálných příjmů českých domácností,“ uvedl. Podle něj by díky oživené spotřebě domácností mohl letos HDP vzrůst o 1,4 procenta.

Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností v loňském roce reálně klesl o 2,5 procenta a reálná spotřeba na obyvatele se meziročně snížila o pět procent. „Míra úspor stoupla proti roku 2022 o 2,2 procentního bodu na 18,6 procenta,“ uvedl ČSÚ.

Zisky náležící zahraničním vlastníkům korporací loni dosáhly 5,6 procenta HDP. „Ve formě dividend si zahraniční vlastníci rozdělili necelých 290 miliard Kč a reinvestováno bylo téměř 120 miliard Kč. Tento vývoj odráží vysokou ziskovost přímých zahraničních investic v ČR,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Analytik Komerční banky Jaromír Gec upozornil, že míra zisku nefinančních podniků byla s hodnotou 48,9 procenta nadprůměrná. „Nadále tudíž platí, že firmy byly doposavad schopny přenášet zvýšené náklady na spotřebitele a domácnosti tak byly hlavním nositelem inflační zátěže,“ uvedl. Podle Jáče je ale patrné, že míra zisku firem už nezrychluje, což znamená, že spotřebitelé už nejsou ochotni zvyšování cen akceptovat.