Inflace ve střední Evropě opět ožívá, do konce roku vzroste nad cílové hodnoty centrálních bank. Inflace za rok 2024 by měla dosáhnout 3,7 procenta v Česku, 4,6 procenta v Polsku a 4,8 procenta v Maďarsku. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes poskytla ČTK úvěrová pojišťovna Allianz Trade. Česká národní banka počátkem května snížila odhad letošní inflace na 2,3 procenta z únorových 2,6 procenta. Poslední údaje za duben ukazují oživení inflace v Česku na 2,9 procenta meziročně, v Polsku na 2,4 procenta a v Maďarsku na 3,7 procenta. Za tímto obratem stál podle analýzy především výraznější růst cen potravin, v Polsku k němu navíc přispělo znovuzavedení vyšší DPH. V Polsku a Česku ještě hrály roli také vyšší ceny pohonných hmot, které odrážely nedávný růst světových cen ropy. „Do budoucna očekáváme, že celková inflace v Česku, Polsku a Maďarsku se do konce roku 2024 opět zvýší nad cílové hodnoty centrální banky. V roce 2025 by se měla inflace postupně zmírňovat a vracet se do horní poloviny cílových pásem. Výjimku představuje Rumunsko, kde by to mohlo trvat až do začátku roku 2026,“ uvedl ředitel české pobočky Allianz Trade Dalibor Trojek. Růst inflace by měl mít důležitý vliv na monetární politiku jednotlivých států, která bude vzhledem k inflačnímu výhledu opatrnější. Centrální banky budou pravděpodobně udržovat reálné úrokové sazby v kladných hodnotách. „Vedle očekávaného růstu inflace existuje řada dalších indikátorů pro obezřetnou měnovou politiku v regionu střední a východní Evropy v nadcházejících čtvrtletích, včetně očekávání mírnějšího cyklu uvolňování měnové politiky ze strany amerického Fedu a možná i Evropské centrální banky, nejistoty ohledně cen ropy v důsledku pokračující krize na Blízkém východě, jakož i silného růstu mezd a uvolněné fiskální politiky v Polsku a Maďarsku,“ uvedl Trojek.Apartmány Benecko - Investiční apartmány v obci Benecko přímo na sjezdovce Reklama V Česku jsou podle něj tyto obavy méně výrazné. Ukazatele ekonomické aktivity za první čtvrtletí navíc naznačují lepší vyhlídky růstu tažené domácí poptávkou, což znamená, že v letošním roce může být zapotřebí méně měnových stimulů, upozornil. V ČR klesla během posledních šesti měsíců základní úroková sazba celkem o 1,75 procentního bodu, ale očekává se, že cyklus uvolňování zpomalí dalším kumulativním snížením o procentní bod na 4,25 procenta na konci roku 2024. „V roce 2025 předpokládáme další mírné snižování sazeb v celém regionu zhruba v souladu s klesající inflací, ale úrokové sazby budou na konci příštího roku pravděpodobně stále vyšší než před pandemií,“ uzavřel Trojek. Allianz Trade je světovým lídrem v pojištění pohledávek s více než 52.000 klienty a zastoupením ve více než 50 zemích. Allianz Trade je členem skupiny Allianz. Specializuje se na pojištění komerčních rizik dodavatelských úvěrů proti neplacení ze strany odběratele. V ČR působí od roku 1997. Štěpán: Transformace České pošty na dva podniky se zřejmě zpozdí Transformace České pošty na dva podniky se pravděpodobně zpozdí a na pobočkovou část a komerční Balíkovnu se asi nerozdělí od začátku příštího roku. Důvodem je stále neukončená diskuse o změně legislativy, která by rozdělení umožnila, a následně délka legislativního procesu. V rozhovoru pro pořad Hráči na serveru Blesk.cz to uvedl generální ředitel Miroslav Štěpán. „Myslím si, že ke zpoždění dojde. Musíme být realisti,“ uvedl Štěpán. „Musíme pracovat i s alternativními scénáři. Takže pokud se vše stane v první půlce příštího roku, tak to na ty ambice, které Česká pošta deklarovala, nebude mít vliv,“ dodal. Zástupci pošty již dříve uvedli, že podnik bude mít od roku 2026 ziskové hospodaření. Letos počítá s mírnou ztrátou. Podle Štěpána rozdělení státního podniku žádný současný zákon neumožňuje, a proto je nutná novelizace. V současnosti se podle něj vede debata, zda to bude změna zákona o státním podniku, transformačního zákona nebo privatizačního zákona. Zároveň není jisté, zda se Balíkovna oddělí jako akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným. Část Balíkovny by stát mohl v budoucnu prodat soukromému investorovi. Pošta v minulém roce zrušila 300 poboček, a snížila tak počet provozovaných pošta na 2900. To jí spolu s dalšími úspornými opatřeními pomohlo stabilizovat hospodaření. Za minulý rok snížila ztrátu o jednu miliardu na 756 milionů korun. Další snižování počtu poboček pošta neplánuje a podle Štěpána by letos neměla ani zdražovat základní služby. Podnik stále snižuje počet pracovníků v administrativní části a zeštíhluje management. Do letošního roku šel podnik v této oblasti podle Štěpána s úsporou 200 milionů Kč a letos by to mělo být dalších 50 milionů. Řádově podle něj jde o desítky nebo stovky lidí. Na poště mimo jiné skončili pracovníci odpovědní za předraženou dodávku elektrokol. Jejich nákup aktuálně šetří policie. Česká pošta je státní podnik, který zaměstnává okolo 20.000 lidí. <!– DIP popup–>