Ceny pohonných hmot v Česku poprvé po měsíci klesly, jaký je výhled?

Ceny pohonných hmot v Česku v uplynulém týdnu po měsíčním zdražování klesly. Nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil o sedm haléřů na průměrných 38,44 Kč/l. Nafta se prodává v průměru za 37,10 Kč/l, což je o deset haléřů méně než před týdnem. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Ceny až do uplynulého týdne zhruba od poloviny června rostly, předtím od konce dubna klesaly. Podle analytiků budou ceny paliv v příštích dnech stagnovat. Na čerpacích stanicích se podle analytika XTB Jiřího Tylečka projevil pokles velkoobchodních cen. „Pokles však dosáhl pouze na přibližně šest procent na naftě a pět procent na cenách benzinu. Dopad na celkové ceny pro maloodběratele tak nebude výrazný,“ řekl Tyleček. Připomněl také pozitivní vliv české koruny, která v minulých dnech vůči dolaru posilovala. Výrazného zlevnění se však podle analytika Purple Trading Petra Lajska v brzké době nedočkáme. „Do konce měsíce by pohonné hmoty měly spíše stagnovat a pohybovat se na jednu, nebo druhou stranu o nižší desítky haléřů,“ uvedl. O něco optimističtější je Tyleček, podle něhož by ceny paliv mohly v příštích dnech klesnout do 20 haléřů na litr. Nižším cenám ropy a pohonných hmot by ovšem v delším časovém období podle Lajska mohla pomoci situace v Číně, kde současná data ukazují na ochlazování tamní ekonomiky. Čína je největším importérem ropy, a oslabení tamní poptávky by tak mohlo mít podle Lajska pozitivní efekt na ceny pohonných hmot. Nejlevnější benzin nyní natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr v průměru za 37,98 Kč. Nafta je nejlevnější ve Zlínském kraji, stojí tam průměrně za 36,51 Kč. Naopak nejdražší paliva nabízejí čerpací stanice v Praze. Litr benzinu je v hlavním městě průměrně za 39,23 Kč, litr nafty pak za 38,56 Kč.Apartmány Benecko - Investiční apartmány v obci Benecko přímo na sjezdovce Reklama V meziročním srovnání jsou ceny paliv stále vyšší. Benzin je nyní o 1,08 koruny na litru dražší než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o 4,64 koruny na litru méně. Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 17. červenci 2024 : KrajNatural 95NaftaČR38,4437,10Praha39,2338,56Středočeský38,7437,57Jihočeský38,2036,78Plzeňský38,5837,30Karlovarský38,2437,02Ústecký37,9836,67Liberecký38,2236,81Královéhradecký38,3136,69Pardubický38,3036,73Vysočina38,6337,26Jihomoravský38,7137,33Olomoucký38,5637,24Zlínský38,0936,51Moravskoslezský38,4036,91 Vláda odložila schválení energetické koncepce Vláda dnes odložila schválení státní energetické koncepce a dvou souvisejících klimatických dokumentů. Jedním z důvodů bylo to, že se dnes soustředila na projednání tendru na stavbu jaderných bloků v Dukovanech. Na tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela . Schválení strategií kritizovala řada subjektů, podle kterých povede ke zdražení ceny energií či paliv. Síkela i premiér Petr Fiala ale důrazně odmítli, že přijetí dokumentů cokoliv zdraží. „Je zřejmé, že tyto strategické dokumenty, které předkládám, nezavádí žádné příkazy a zákazy, které by zdražovaly život občanům. Jedná se o analytické materiály, které ze své podstaty nemohou žádné nové příkazy nebo zdražení přinést. Kdokoliv, kdo tvrdí, že tyto dokumenty mohou něco zdražit, tak lže,“ řekl Síkela. Podle Fialy je třeba dokumenty opět prostudovat a eventuální nedostatky opravit. Některá média soubor dokumentů nazývá jako „český Green Deal“, takové označení ale podle něj není správné. Pro vládu je nepřijatelné, aby si dávala závazky vyšší, než si dává EU, prohlásil. Ministr financí Zbyněk Stanjura po jednání vlády řekl, že se Česko pokusí v Evropské unii prosadit zrušení, nebo alespoň podstatné odložení začátku účinnosti systému emisních povolenek ETS 2. V něm by placení za emise skleníkových plynů podléhaly i silniční doprava nebo vytápění pro bydlení. Podle Stanjury by cenu povolenek zaplatily domácnosti a firmy, zároveň v systému nevidí žádný bonus pro českou ekonomiku. Vyjádřil také obavy z toho, že by systém povolenek mohl snížit konkurenceschopnost Evropské unie proti zbytku světa. Státní energetická koncepce je strategický dokument, který stanovuje budoucí cíle a priority státu v energetice. Pro státní správu je závazná, trhu má ukazovat vizi státu v energetice a výhled jednotlivých opatření a schémat podpor. Aktualizovaná verze počítá především s postupným navyšování výroby elektřiny. Stát i přesto v koncepci deklaruje záměr o postupném odklonu od uhlí po roce 2030. Přechodným palivem by se místo něj měl stát plyn. Roli hlavního pilíře ve výrobě energie by však v budoucnu měly postupně převzít obnovitelné zdroje energie a jádro. Vnitrostátní energeticko-klimatický plán v řadě oblastí na koncepci navazuje. Stát v plánu počítá s navýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na konečně spotřebě do roku 2030 na zhruba 30 procent. Jejich zastoupení by navíc mělo stoupat i v dopravě. Třetí dokument Politika ochrany klimatu formuluje vizi, cíle a postupnou transformaci ČR k dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050. Navrženou podobu energetické koncepce dnes kritizovala Hospodářská komora. Podle ní v materiálu chybí vyhodnocení jeho dopadů do koncových cen energií, včetně mezinárodního srovnání. Svaz průmyslu a dopravy ČR v úterý po jednání tripartity upozorňoval na to, že dokument musí nastavit podmínky pro zlepšení mezinárodní konkurenceschopnosti českých firem. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula kritizoval koncepci jako nedostatečně ambiciózní, když usiluje o snížení cen energií na průměr EU. Podle něj by koncepce měla mířit na ceny nižší. <!– DIP popup–>