Za prvních 7 měsíců letošního roku si příspěvek na penzijní připojištění zvýšilo přes 530.000 lidí, což je 3,5krát víc než za stejné období loni. Průměrný příspěvek překročil 900 korun. ČTK o tom informovala Asociace penzijních společností ČR. Jde podle ní o důsledek úprav produktů, z nichž některé platí od ledna a ty spojené s výší státních příspěvků od července. Lidé podle asociace uzavírají penzijní připojištění častěji, v červenci to bylo 37.000 nových smluv. Lidé v penzijním věku začínají systém opouštět, za sledované období byl počet ukončených smluv v kategorii 60 let a více vyšší o 17 procent. Od 1. července 2024 se státní příspěvek sjednotil na 20 procent z úložky účastníka. Přiznávat se začal až od vkladu 500 Kč, nově si ale lidé mohou od státu přijít na vyšší státní podporu. Kdo si odkládá 1700 Kč a více, od státu dostane měsíčně 340 Kč. Lidé čerpající starobní důchod nově nárok na státní příspěvek nemají. Za leden až červenec 2023 přibylo v penzijním připojištění 176.000 lidí. Za stejné období letošního roku přibylo 184.000 lidí, tedy o 8000 lidí více. "Je třeba vzít v potaz, že už do systému jen velmi málo vstupují lidé nad 60 let, kteří ještě v uplynulých letech tvořili zhruba čtvrtinu všech uzavíraných smluv," uvedl prezident asociace Aleš Poklop. Zhruba každý třetí účastník mladší 60 let, který opouští staré penzijní připojištění, přechází do doplňkového penzijního spoření. "Po mnoha letech přešlapování se situace začala razantně měnit. Každá pátá uzavřená smlouva byla takzvaně přestupová," upozornil Poklop. Navíc lidé podle něj postupně mění své investiční strategie a začínají být více odvážní. Zatímco průměrný příspěvek účastníka se meziročně zvyšoval v řádu jednotek korun, teď fondy zaznamenaly navyšování v řádu desítek korun. Zatímco mezi červencem 2022 a červencem 2023 se průměrný příspěvek zvedl o 7,5 koruny, mezi červencem 2023 červencem 2024 o 52,5 koruny. K poslednímu červenci letošního roku byl průměrný příspěvek účastníka 920 Kč. V letošním prvním pololetí ve třetím pilíři penzijního připojištění spořilo a investovalo 4,123 milionu účastníků, o 100.000 méně než na konci roku 2023. V doplňkovém penzijním spoření investovalo na konci června podle asociace 1,911 milionu účastníků, o 100.000 více než loni. Ve starém penzijním připojištění, do kterého se 11 let nedá vstoupit, zůstalo 2,211 milionu lidí. Letošní pokles činí 200.000 účastníků. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. Nové fondy neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, naopak nabízejí možné vyšší zhodnocení. Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. <!-- DIP popup--> ČEZ dokončil převzetí většiny v distributorovi plynu GasNet Energetická skupina ČEZ dokončila převzetí většinového podílu v největším tuzemském distributorovi plynu GasNet. Touto akvizicí ČEZ podporuje přechod teplárenství od uhelné energetiky k zemnímu plynu a vodíku, oznámila dnes firma ČTK. Za 55,21 procenta v distribuční firmě ČEZ zaplatil 846,5 milionu eur (zhruba 21,2 miliardy Kč). Prodávaný podíl dosud spravovala společnost Macquarie Asset Management. "Jsme velmi rádi, že se nám podařilo získat souhlas Evropské komise i ministerstva průmyslu a obchodu a dokončit akvizici GasNet, která nám umožní dále postoupit v transformaci ČEZ i modernizaci české energetiky," uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. V teplárenství chce firma podle něj přejít z uhlí na plyn a biomasu nejpozději do roku 2030 a následně počítá i s přebudováním plynárenské infrastruktury na distribuci ekologičtěji vyráběného takzvaného zeleného vodíku. GasNet zajišťuje dodávky zemního plynu domácnostem a firmám na celém území ČR kromě Prahy a Jihočeského kraje, spravuje 65.000 kilometrů plynovodů, má více než 2,3 milionu zákazníků. Drží tak přibližně osmdesátiprocentní podíl na distribuci plynu v Česku. Ročně distribuuje 66 terawatthodin (TWh) plynu. V provozování distribučních sítí v elektřině a plynu lze najít řadu synergií, uvedl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. "Na ty se teď chceme zaměřit," dodal. Akvizice je pro polostátní ČEZ zřejmě největší investicí letošního roku. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák počátkem srpna ČTK řekl, že změny plánované v přebírané plynárenské firmě budou jen velmi marginální. Dalšími akcionáři společnosti jsou Allianz a kanadská BCI. Jednání o možném zvýšení podílu ČEZ podle Nováka nyní není na pořadu dne, podnik se chce zatím soustředit hlavně na bezproblémové začlenění firmy do své skupiny. GasNet se loni propadl do ztráty více než 303,5 milionu korun. Předloni společnost vykázala čistý zisk víc než 1,89 miliardy korun. Meziročně zhruba o šest procent klesly v loňském roce také tržby podniku, činily 13,5 miliardy korun. Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. V letošním prvním pololetí skupina vydělala 21,1 miliardy korun. Čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o 5 procent.