Průměrná sazba hypoték na počátku srpna mírně klesla, proti předchozímu měsíci se snížila o 0,07 procentního bodu na 5,42 procenta. Zůstala na nejnižší úrovni od května předloňského roku. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě nabídkových sazeb na začátku každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti. Od maxima z února 2023, kdy byla úroková sazba podle Hypoindexu 6,37 procenta, klesly úroky u hypoték jen o 0,95 procentního bodu. Ve stejném období ČNB banka snížila svoji klíčovou sazbu o 2,5 procentního bodu. Pomalejší tempo snižování úrokových sazeb u hypoték je podle něj do jisté míry způsobeno i tím, že banky nastavují své sazby podle dlouhodobějších sazeb, které jsou určovány tržně. Měsíční splátka hypotečního úvěru na 3,5 milionu korun sjednaného do 80 procent odhadní ceny nemovitosti (LTV) při splatnosti 25 let a průměrné nabídkové sazbě 5,42 procenta byla v srpnu 21.326 korun. Od začátku letošního roku klesla o 1263 Kč. ČSÚ dnes zveřejní výsledky turistiky a služeb za druhé čtvrtletí Český statistický úřad (ČSÚ) dnes bude informovat o tom, jak se ve druhém čtvrtletí dařilo turistice a službám. Za první tři měsíce letošního roku se v českých hotelech, penzionech a kempech ubytovalo 4,1 milionu turistů, což bylo proti loňsku o 9,9 procenta více. Stoupl i počet přenocování, a to o 7,7 procenta na 10,6 milionu. Průlomu se pak dočkaly služby, které v období od ledna do března po předchozích třech čtvrtletích poklesu meziročně vzrostly o 1,3 procenta. Cestovní ruch se v prvním čtvrtletí prakticky dostal na úroveň roku 2019 před pandemií nemoci covid-19. Tehdy se za první tři měsíce v Česku ubytovaly čtyři miliony lidí, přičemž přenocování bylo 10,8 milionu. Z celkového počtu ubytovaných pak cizinci tvořili 1,9 milionu, Češi 2,2 milionu. Ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2023 bylo zahraničních turistů zhruba o pětinu více, Čechů přibylo mírně, a to 3,6 procenta. Nejvíce turistů přijelo do ČR z Německa, bylo jich téměř půl milionu. Více než 100.000 hostů dorazilo také ze Slovenska, Polska, Velké Británie a Itálie. Ze šesti hlavních odvětví služeb se v prvním čtvrtletí tržby meziročně snížily pouze v oblasti nemovitostí, všechna ostatní odvětví zaznamenala meziroční růst. Nejvíce vzrostly tržby v ubytování, stravování a pohostinství, ve srovnání s loňskem o 3,2 procenta. Oproti předchozímu čtvrtletí byly tržby za služby reálně vyšší o 2,6 procenta. Mezičtvrtletní růst tržeb vykázala většina odvětví s výjimkou odvětví profesních, vědeckých a technických činností, kde statistici evidovali stagnaci. Minimální mzda loni nepokryla základní potřeby a bydlení, uvádí analýza Minimální mzda nebyla loni přiměřená a nestačila na zaplacení základních potřeb a bydlení. K jejich pokrytí by musela být podle velikosti bydliště nejméně o víc než třetinu vyšší, tedy aspoň o 6200 korun. Ukázala to analýza přiměřenosti nejnižšího výdělku v Česku, kterou letos vypracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA). Pravidelné hodnocení ukládá členským státům evropská směrnice. Experti stav analyzovali v tomto roce poprvé, hodnotili loňskou minimální mzdu 17.300 korun. "Minimální mzda nestačila k pokrytí základních životních potřeb včetně nákladů na bydlení. Aby byly tyto potřeby pokryty, minimální mzda by musela být o 36 až 60 procent vyšší v závislosti na velikosti obce. Nominálně by musela dosahovat 23.500 až 27.700 korun hrubého měsíčně," uvedli v analýze autoři. Vycházeli ze životního minima a z normativních nákladů pro výpočet příspěvku na bydlení. Podle zjištění součet minima a normativů převyšoval čistou minimální mzdu "ve většině případů, zejména u nájemního bydlení". Podle dřívějších údajů pracuje za minimální odměnu asi 150.000 lidí. RILSA vypracoval postup hodnocení přiměřenosti podle směrnice. Sledoval kupní sílu s ohledem na životní náklady, úroveň mezd a tempo jejich růstu i vývoj produktivity. "Na základě analýzy jednotlivých indikátorů přiměřenosti minimální mzdy lze konstatovat, že minimální mzda v České republice v roce 2023 nebyla přiměřená," uvedli autoři. Důvodem bylo podle nich nedostatečné pokrytí základních životních nákladů, nízký poměr k průměrné mzdě, pokles reálné hodnoty kvůli inflaci a zaostávání za růstem produktivity a ekonomiky. Přiměřené minimální mzdy upravuje směrnice EU, kterou mají členské země promítnout do praxe do poloviny listopadu. Předpis doporučuje nejnižší výdělek na 60 procentech mediánu hrubé mzdy, nebo na 50 procentech průměrné hrubé mzdy. Loni minimální mzda v ČR dosahovala 40,1 procenta průměrné mzdy a 43,8 procenta mediánu. Letos od ledna se částka zvedla ze 17.300 na 18.900 korun. Činí tak 41 procent průměrné mzdy. Příští rok by se měla dostat na 42,2 procenta průměru, podle odhadů by mohla vzrůst na 20.600 korun. V roce 2026 by měla být na 43,4 procenta a činit by mohla 22.100 korun. Do roku 2029 by se pak měla posunout na 47 procent průměru. Podle podkladů k navrhovanému vládnímu nařízení s koeficienty pro zvyšování minimální mzdy by se výsledky analýz přiměřenosti tak měly zlepšovat. Loni minimální mzda vzrostla proti předloňsku o 6,8 procenta, průměrná mzda o osm procent a medián o 5,6 procenta. Inflace dosáhla 10,7 procenta. Podle autorů minimální mzda zaostávala za úrovní mezd. Výskyt nízkých mezd je v Česku nad průměrem zemí OECD, a to hlavně u žen. Potřeba jsou tak opatření ke snížení genderových rozdílů v odměňování, podotkli autoři. Dodali, že reálná minimální mzda i kupní síla jsou nižší než v mnoha státech OECD a EU. Vidí tak prostor pro navyšování částky, ale s ohledem na možný dopad na konkurenceschopnost a zaměstnanost. <!-- DIP popup-->