Zvolený prezident Donald Trump opět přitahuje pozornost svými obchodními kroky, a to nejen díky svým kontroverzním rozhodnutím, ale i tím, jak ovlivňují globální trhy. Nejnovější vlna spekulací přišla poté, co Trump odmítl znovu nominovat Roberta Lighthizera, bývalého obchodního zmocněnce USA, který měl na starosti jednání o obchodních dohodách s partnery od Mexika až po Čínu. Trhy, které často podceňují potenciál obchodních hrozeb, začaly reagovat na novinky o Lighthizerově neúčasti. Mnozí investoři si totiž myslí, že Trumpova administrativa by mohla použít cla jako nástroj pro vyjednávání a nikoli jako trvalou politiku. Avšak podle nových informací to vypadá, že prezident se rozhodl pro tento krok právě proto, že Lighthizer nebyl dostatečně agresivní ve svých obchodních přístupech, což vyvolává obavy, že celní hrozby budou ve skutečnosti reálnější, než se původně zdálo. Co vedlo k rozhodnutí o Lighthizerovi? Podle informací, které poskytl Axios, Trump svým přátelům vysvětlil, že Lighthizer nebyl dostatečně odvážný, aby se pustil do velkých a riskantních kroků. „Je loajální, ale příliš bázlivý na to, aby podnikl velké a riskantní kroky,“ uvedl Trump v souvislosti s Lighthizerovou politickou orientací. Tato slova naznačují, že nový kandidát na post obchodního zmocněnce, Jamieson Greer, by mohl být ochotný podniknout razantnější kroky, včetně zavedení nových cel na dovoz z Číny. Zdroj: Getty images Tato změna v personální politice jasně ukazuje, že hrozba cel je v Trumpově administrativě živá a reálná. Podle Tobina Marcuse, politického analytika společnosti Wolfe Research, to naznačuje, že Trumpova administrativa bude v obchodních otázkách rozhodnější a bude mít méně trpělivosti pro vyjednávání s obchodními partnery. Kandidát na pozici obchodního zmocněnce Greer je označován za jestřába vůči Číně, což znamená, že dovozní cla na čínské zboží by se mohla zvýšit až na 30 %. To by mělo zásadní dopad na globální trhy a zejména na firmy, které jsou silně závislé na čínských dodavatelských řetězcích. Jedním z nejvýraznějších aspektů Trumpovy obchodní politiky je protekcionismus, který se projevuje nejen v celních tarifech, ale i v jeho přístupu k mezinárodním dohodám. V knize „Žádný obchod není zadarmo“ z roku 2023 Lighthizer popisuje, jak v první Trumpově administrativě patřil mezi umírněné hlasy, které se obávaly radikálních změn, jako například okamžitého zrušení Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA). I když Lighthizer kritizoval NAFTA, nikdy nepatřil k těm, kteří by ji chtěli zcela zrušit, což nakonec vedlo k reformě a ratifikaci obchodní dohody USMCA v roce 2018. Pokud by Trumpova administrativa pokračovala bez Lighthizera, mohl by být obchodní přístup méně vyvážený a více zaměřený na tvrdé protekcionistické kroky. To by znamenalo, že hrozba cel na čínské zboží a na produkty z dalších zemí by se mohla objevit mnohem dříve, než si trhy původně myslely. Jaký to má vliv na akciové trhy? Pro investory to znamená, že celní hrozby se mohou objevit o několik měsíců dříve, než se očekávalo. Henrietta Treyzová, ředitelka pro hospodářskou politiku ve společnosti Veda Partners, upozornila, že bez Lighthizera může být vymahatelnost obchodní dohody s Čínou méně silná, což povede k rychlejšímu zavedení nových cel. Čína nesplnila některé své sliby, zejména v oblasti nákupů amerických zemědělských produktů a ochrany duševního vlastnictví. V případě, že se Spojené státy rozhodnou vzdát obchodní dohody z první fáze, můžeme očekávat zvýšení cel na čínské zboží mnohem dříve, než trhy a podniky čekají. To by mohlo způsobit významné turbulence na trzích. Dopady na globální trhy Pokud Trump pokračuje ve své politice tvrdého protekcionismu, bude to mít značný dopad na globální trhy. Podle analytika společnosti Barclays Venu Krishy by zavedení nových cel mělo negativní dopad na americké akcie, zejména na společnosti, které jsou silně závislé na globálních dodavatelských řetězcích, jako jsou například materiály, technologie a spotřebitelské sektory. Zdroj: Unsplash Zároveň evropské a čínské akcie mohou být ještě více zasaženy agresivním zaváděním cel a konfrontačním postojem USA vůči obchodním partnerům. Pro investory to znamená, že se budou muset připravit na možnost vyšších cel a na to, že některé z jejich investic, zejména v Evropě a Asii, mohou utrpět. Na druhou stranu, americké akcie by mohly díky Trumpově protekcionistické politice zůstat silné, což by vedlo k větší ziskovosti a zlepšení ocenění ve srovnání s ostatními regiony. Trumpovy celní hrozby nejsou jen prázdná slova – mohou mít reálný dopad na globální trhy a ovlivnit rozhodování investorů. Změny v Trumpově administrativě, zejména v oblasti obchodu, naznačují, že dovozní cla by mohla přijít mnohem dříve, než se očekávalo. To může vyvolat vlnu negativních reakcí na akciových trzích, zejména v Evropě a Číně, a zároveň podpořit růst amerických akcií. Pro investory to znamená, že je potřeba být připraven na nové výzvy a rizika, která tento protekcionistický přístup může přinést.