Nedávno zveřejněné údaje ukazují, že aktivita ve zpracovatelském sektoru klesla, čímž narušila dynamiku oživení, které bylo nastartováno stimulačními opatřeními koncem roku 2024.

Slabý začátek roku pro čínský průmysl

Index nákupních manažerů (PMI) pro zpracovatelský průmysl klesl v lednu na hodnotu 49,1 bodu, což je nejnižší úroveň od srpna minulého roku. Toto číslo je pod kritickou hranicí 50 bodů, která odděluje růst od poklesu. Podobně nevýrobní PMI pro stavebnictví a služby dosáhl hodnoty 50,2 bodu, což naznačuje jen velmi mírný růst.

Zpomalení průmyslové aktivity je dalším signálem, že čínská ekonomika se potýká s výzvami. Data z loňského roku ukázala, že zisky průmyslových podniků poklesly již třetím rokem v řadě, navzdory krátkodobému růstu způsobenému dotacemi na nákup strojů a spotřebního zboží na konci roku 2024.

Podle ekonomů bude Peking potřebovat zavést další prorůstová opatření, aby se předešlo hlubšímu zpomalení ekonomiky. Carlos Casanova, hlavní ekonom pro Asii ve společnosti Union Bancaire Privee, varuje, že bez výraznější fiskální a měnové podpory bude obtížné dosáhnout trvalého oživení.

V roce 2024 byla fiskální podpora relativně omezená, a to především kvůli poklesu příjmů místních vlád z prodeje pozemků a celkovému snížení daňových příjmů. Problémy s financováním infrastruktury vedly k tomu, že vládní výdaje byly o 2 biliony jüanů nižší, než se původně plánovalo.

Vliv mezinárodních faktorů

Další překážkou pro čínskou ekonomiku je nejistota ohledně obchodních vztahů se Spojenými státy. Prezident Donald Trump pohrozil zavedením nových cel na čínské zboží, což by mohlo vážně zasáhnout čínský vývoz. Ten přitom v roce 2024 tvořil téměř třetinu růstu čínské ekonomiky. Hrozba nových cel přichází v době, kdy čínští výrobci již čelí silné konkurenci a snižující se globální poptávce.

Ekonomická nejistota se odrazila i na finančních trzích. Index CSI 300, sledující pevninské čínské akcie, klesl o 0,4 %, zatímco jüan oslabil přibližně o 0,4 % jak na domácím trhu, tak v zahraničí. Futures na čínské státní dluhopisy naopak zaznamenaly růst o 0,7 %, což naznačuje přesun investorů k bezpečnějším aktivům.

Priority pro rok 2025

Čínská vláda se zavázala k silnější podpoře ekonomiky. Prezident Si Ťin-pching v nedávném projevu uvedl, že Peking plánuje prohloubit reformy a zintenzivnit opatření na podporu hospodářského oživení. Ekonomové však upozorňují, že úspěch bude záviset na konkrétních krocích, které budou přijaty.

Podle Michelle Lamové, ekonomky společnosti Societe Generale, by vláda měla změnit své priority a zaměřit se více na spotřebu než na infrastrukturu. Spotřebitelská poptávka zůstává klíčovým faktorem, který by mohl pomoci stabilizovat ekonomiku.

První významná data o čínské ekonomice za rok 2025, konkrétně indexy PMI, přinesla znepokojivé zprávy. Výroba i nové zakázky klesly na pětiměsíční minimum, zatímco nové exportní zakázky dosáhly nejnižší úrovně od února 2024. Zpomalování bylo částečně způsobeno osmidenními oslavami čínského Nového roku, kdy mnoho zaměstnanců odjíždí do svých domovů. To však také znamená, že vývoz nemusel těžit z předzásobení objednávkami, jak se očekávalo.

Zhiwei Zhang, hlavní ekonom společnosti Pinpoint Asset Management, varoval, že čínská ekonomika se zdaleka nezotavuje. Fiskální a měnové stimuly se proto staly prioritou.

Budoucnost fiskální politiky

Ekonomové ze společnosti Huachuang Securities odhadují, že zvýšení oficiálního fiskálního deficitu na 4 % HDP by mohlo vést k nárůstu vládních výdajů o 5 %. Takový krok by mohl pomoci obnovit důvěru a posílit ekonomiku, která se stále potýká s deflačními tlaky.

Zpomalení čínské ekonomiky na začátku roku 2025 zdůrazňuje potřebu silnějších stimulů. Fiskální a měnová politika bude hrát klíčovou roli při stabilizaci ekonomiky a podpoře domácí i zahraniční poptávky.

Pokud se Peking rozhodne pro odvážnější kroky, mohl by zmírnit současné tlaky a vytvořit prostor pro dlouhodobý růst. V opačném případě by však čínská ekonomika mohla čelit dalším obtížím, které by mohly ovlivnit nejen její domácí trh, ale i globální ekonomiku.