Ropa Brent, považovaná za globální měřítko cen ropy, se obchodovala nad 77 dolary za barel, zatímco americká West Texas Intermediate (WTI) dosahovala přibližně 74 dolarů za barel.

Trumpovy hrozby a celní politika

Americký prezident Donald Trump znovu upoutal pozornost obchodníků svými výroky o plánovaných plošných clech, která by měla být „mnohem větší“ než dosavadní 2,5 %. Trump konkrétně zmínil, že tato cla by mohla být zavedena na zboží, jako je ocel, hliník a měď, což ovlivnilo sentiment na komoditních trzích. Tato hrozba vyvolala obavy z dopadu na globální obchod, přičemž investoři se obávají, že by další eskalace mohla zvýšit volatilitu na trzích, včetně energetického sektoru.

Warren Patterson, vedoucí komoditní strategie ve společnosti ING Groep NV, poznamenal, že „titulky o clech budou působit na sentiment,“ a varoval, že riziko širší eskalace cel stále narůstá. Tyto obavy posílil i premiér kanadské provincie Alberta, který uvedl, že Kanada by se měla připravit na cla, která by mohla vstoupit v platnost 1. února. Kanada, jakožto největší dodavatel ropy do USA, by mohla být touto politikou výrazně ovlivněna, což zvyšuje nejistotu na trhu s ropou.

Libyjské protesty ohrožují dodávky

Kromě politických hrozeb z USA čelí trh s ropou také rizikům spojeným s dodávkami z Libye. Protestující v zemi požadovali zastavení nakládky ropy v hlavních přístavech Ras Lanuf a Es Sider na východě země. Tyto přístavy patří k nejvýznamnějším exportním bodům v Libyi a jejich uzavření by mohlo ovlivnit stovky tisíc barelů denního vývozu ropy. Podle zdrojů obeznámených se situací by k zastavení provozu mohlo dojít již v úterý, což přidává další tlak na ceny ropy.

Libye, která se dlouhodobě potýká s politickou nestabilitou a ozbrojenými konflikty, zůstává klíčovým hráčem na trhu s ropou. Jakékoli narušení dodávek z této oblasti má potenciál zvýšit ceny, protože globální nabídka by se mohla snížit.

OPEC a budoucí politika

Pozornost obchodníků se nyní zaměřuje také na nadcházející zasedání OPEC a jeho spojenců. Skupina by měla příští týden rozhodnout o své budoucí politice týkající se těžby ropy. Předpokládá se, že se OPEC bude držet svého plánu postupného snižování těžby v měsíčních tranších, což by mělo pomoci stabilizovat trh. OPEC a jeho spojenci však čelí tlaku ze strany Trumpovy administrativy, která požaduje zvýšení produkce, aby se snížily ceny ropy na globálním trhu.

Scott Bessent, nově potvrzený ministr financí USA, naznačil podporu přísnějších sankcí vůči Íránu a Rusku, což by mohlo dále komplikovat situaci na energetických trzích. Podle Bessenta by sankce mohly oslabit ekonomiky těchto zemí, což však zároveň přispívá k obavám z možného omezení dodávek ropy na světový trh.

Historické kontexty a další faktory

Rok 2024 přinesl pro trh s ropou kolísavý vývoj. Ceny ropy zpočátku rostly díky chladné zimě na severní polokouli a americkým sankcím proti ruské energetice. Tento růst však narušily Trumpovy celní hrozby a další politické nejistoty, které způsobily volatilitu na globálních trzích. Pondělní pokles cen ropy byl částečně důsledkem celní roztržky mezi Kolumbií a USA, která přispěla k širšímu výprodeji na trzích.

Objemy obchodování s ropou v Asii byly v úterý nižší kvůli nadcházejícím svátkům lunárního nového roku, což ovlivnilo celkovou likviditu na trzích. Navzdory těmto krátkodobým faktorům zůstávají fundamenty ropného trhu silné, přičemž investoři se zaměřují na dlouhodobé trendy a geopolitické události, které mohou ovlivnit nabídku a poptávku.

Závěr

Ceny ropy se vrátily k růstu díky kombinaci politických a geopolitických faktorů, které ovlivňují globální trh. Trumpovy hrozby ohledně cel a rizika spojená s dodávkami z Libye přidávají na nejistotě, zatímco investoři sledují reakce OPEC a dalších klíčových hráčů. Trh s ropou tak i nadále zůstává citlivý na změny politických a ekonomických podmínek, což podporuje volatilitu v nadcházejících týdnech.