Vyšší je jen na Slovensku a ve Vietnamu. Ve své zprávě za čtvrté čtvrtletí to uvedla bezpečnostní firma Gen Digital, pod kterou patří značky Avast, AVG nebo Norton. Častým typem incidentů jsou podvody na seznamkách, u nichž jsou Česko i Slovensko v první desítce nejohroženějších zemí. Útoky s použitím sociálního inženýrství pak tvořily 86 procent všech zablokovaných hrozeb.„V minulém čtvrtletí se podvodníci snažili těžit z lidských emocí, jako nutnost nakupovat o svátcích s omezeným rozpočtem nebo touha během konce roku najít lásku a další. Kvůli tomu bohužel pak lidé přicházejí o peníze i kontrolu nad svými osobními údaji. Očekáváme, že tato rizika budou v roce 2025 ještě narůstat, jelikož rostoucí využívání technologií umělé inteligence je významným milníkem i pro kyberkriminalitu.“ uvedl technický ředitel pro kybernetickou bezpečnost v Genu Siggi Stefnisson.Klíčovým místem pro pro podvody a kyberkriminalitu byly i na konci roku 2024 sociální sítě. Mezi nimi vyniká facebook, na který připadá 56 procent všech identifikovaných hrozeb. YouTube zaostává s 24 procenty, následuje X s deseti procenty a Reddit a Instagram představují tři procenta všech hrozeb na sociálních sítích. Co se týče platforem pro zasílání zpráv, tak i přes větší uživatelskou základnu aplikace WhatsApp zažívá Telegram šestkrát více hrozeb, jelikož zločiny jsou zde kvůli funkcím pro ochranu soukromí mnohem hůře vysledovatelné.Způsoby, jakými podvodníci využívají sociální sítě, se liší v závislosti na cílové skupině a platformě. Hlavními druhy podvodů jsou klamavé on-line reklamy s podílem 27 procent, falešné e-shopy s 23 procenty a phishing s 18 procenty.V období od října do konce prosince Gen zablokoval 2,55 miliardy kybernetických útoků, což odpovídá 321 hrozbám za sekundu. Proti konci roku 2023 to představuje devítiprocentní nárůst.<!– DIP popup–>Hrubý domácí produkt Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí vzrostl proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta. Zpomalil tak z tempa 0,4 procenta ve třetím čtvrtletí. Ve svém rychlém odhadu to dnes na základě sezonně přepočtených údajů oznámil statistický úřad Eurostat. Růst o 0,1 procenta zaznamenala ve čtvrtém čtvrtletí eurozóna.Ve srovnání se stejným čtvrtletím roku 2023 se HDP eurozóny zvýšil o 0,9 procenta. Ekonomika celé sedmadvacítky ve čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,1 procenta.Česká ekonomika zaznamenala ve čtvrtém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům růst o 0,5 procenta, uvedli statistici ve svém odhadu.Z členských zemí, za které už jsou data k dispozici, vykázalo nejvýraznější mezičtvrtletní růst Portugalsko. Ekonomika tam vzrostla o 1,5 procenta, druhé Polsko zaznamenalo růst o 1,3 procenta a třetí Litva o 0,9 procenta. Největší pokles naopak registruje Irsko, kde se HDP snížil o 1,3 procenta, další je Německo s poklesem o 0,2 procenta a pak Francie, kde se HDP snížil proti předchozím třem měsícům o 0,1 procenta.Rychlé odhady se opírají o neúplná data, která se budou ještě zpřesňovat.Česko loni od ledna do listopadu vyvezlo do Ruska víno a vinný mošt v hodnotě přes 60 milionů korun, více exportovalo jen na Slovensko. Vývoz vína do Ruska meziročně vzrostl o 46,8 milionu korun, v roce 2021 vývoz činil 1,35 milionu korun. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu, v údajích není započtené perlivé víno, kterého bylo loni v uvedeném období z ČR do Ruska vyvezeno v hodnotě 352.000 korun. Svaz vinařů ČR na dotaz ČTK uvedl, že hodnoty exportu jsou pro něj nejen u Ruska zarážející a bude chtít jednat s Generálním ředitelstvím cel.Z dat statistického úřadu je patrné, že vývoz vína z ČR do Ruska neklesá ani po ruské invazi na Ukrajinu z února roku 2022. Za celý rok 2021 skončilo v Rusku víno v hodnotě 1,3 milionu, o rok později, tedy v roce 2022, se jednalo o víno za 3,4 milionu korun. V roce 2023 vývoz z ČR do Ruska vzrostl o dalších téměř deset milionů korun.Prezident Svazu vinařů Martina Chlad uvedl, že vidí v hodnotách exportu celou řadu zarážejících údajů, nejen u Ruska. „Ty povedou k jednání s Generálním ředitelstvím cel, abychom se v tom lépe zorientovali. Víc logických vysvětlení než reexport nyní nevidím. Pozastavujeme se takto nad více zeměmi,“ uvedl Chlad.Celkový vývoz vína a vinného moštu od loňského ledna do listopadu dosáhl hodnoty 357,3 milionu korun. U perlivého vína se jedná o 56,5 milionu. Největší podíl na vývozu vína a vinného moštu má Slovensko, skončilo tam víno v hodnotě 77,6 milionu korun. Na druhém místě je Rusko, následuje Spojené království, do kterého se vyvezlo víno a mošt za 58,2 milionu korun.Do sousedního Německa se loni vyvezlo víno a mošt za zhruba sedm milionů korun, do Rakouska za milion a do Polska za 13,3 milionu korun.Vývoz vína a vinného moštu z ČR do Ruska  2024*202320222021Víno a vinný mošt60,174.00013,342.0003,434.0001,351.000* do 31. listopadu