Tento vývoj by mohl přinést velké komplikace pro americké výrobce čipů i společnosti vyrábějící polovodičové vybavení.

Zákon o čipech (Chips Act), který byl přijat během Bidenovy administrativy, měl za cíl podpořit výrobu polovodičů v USA a posílit konkurenceschopnost amerických technologických společností. Obsahoval dotace ve výši 39 miliard dolarů určené na výstavbu výrobních závodů a daňové úlevy pro společnosti investující do výrobního vybavení.

Jednou z klíčových institucí odpovědných za správu těchto prostředků je Národní institut pro standardy a technologie (NIST), který spadá pod americké ministerstvo obchodu. Tato laboratoř hraje zásadní roli v dohledu nad rozdělováním dotací a kontroluje, zda společnosti splňují podmínky pro financování.

Možné kroky nové administrativy a jejich dopady

Podle středečních zpráv agentur Bloomberg a Axios plánuje nová vláda propustit až 500 zaměstnanců NIST, což by mohlo znamenat konec zákona o čipech v jeho současné podobě. Analytik Robert Maire ze společnosti Semiconductor Advisors ve své zprávě varoval, že bez zaměstnanců, kteří by program spravovali, může dojít k zastavení všech dotací.

Maire také upozornil, že omezování rozpočtu se může dotknout nejen polovodičového sektoru, ale i kybernetické bezpečnosti, ochrany proti hackerům a výzkumu umělé inteligence. Přesto zůstává naděje, že by nové investice ve státech s republikánskou kontrolou legislativy mohly být uchráněny před výraznými škrty.

Navzdory těmto hrozbám ministr obchodu Howard Lutnick uvedl, že zákon o čipech považuje za klíčový pro budoucnost USA. Během svého potvrzovacího slyšení v Senátu označil vládní podporu polovodičového sektoru za „výbornou investici“, nicméně zdůraznil, že je třeba provést revizi celého programu.

Mezi největší příjemce financování v rámci zákona o čipech patří společnosti Intel Corp. (INTC) a Micron Technology Inc. (MU). Kromě nich mají na dotacích zájem i výrobci polovodičového vybavení, jako jsou Applied Materials Inc. (AMAT) a LAM Research Corp. (LRCX), kteří profitují z rostoucích investic do výroby.

Společnost Applied Materials se například ucházela o 4 miliardy dolarů na výzkumné centrum, ale její žádost byla zamítnuta. To ukazuje, že vláda je selektivní v rozdělování prostředků, a pokud by financování bylo omezeno, mohlo by to mít negativní dopady na celý ekosystém výroby čipů.

Riziko 25% cel na polovodiče

Hrozbu pro polovodičový průmysl nepředstavují pouze rozpočtové škrty, ale také možné zavedení 25% cel na dovoz čipů, které Donald Trump avizoval začátkem týdne. Tato cla by se mohla týkat nejen polovodičů, ale i automobilů a léčiv. Očekává se, že finální rozhodnutí bude oznámeno 2. dubna, přičemž revize obchodní politiky by měla být dokončena 1. dubna.

Podle Maireho si administrativa pravděpodobně neuvědomuje všechny důsledky těchto cel, protože 100 % čipů umělé inteligence se dováží z Tchaj-wanu. To platí i pro velkou část procesorů od Intelu (INTC) a AMD (AMD). Dovoz paměťových čipů a polovodičových součástek se rovněž do značné míry spoléhá na Tchaj-wan a další asijské trhy.

Celkově se v USA vyrábí méně než 20 % čipů, což znamená, že vysoká cla mohou vést ke zdražení elektroniky a poklesu konkurenceschopnosti amerických firem.

Dopad na trh a investory

Investoři nyní sledují komentáře společnosti Nvidia Corp. (NVDA), která by mohla během svého nadcházejícího konferenčního hovoru poskytnout další informace o očekávaném dopadu cel na polovodičový trh. Již nyní se spekuluje o tom, že firmy Apple Inc. (AAPL) a další velcí hráči budou muset zvýšit ceny svých produktů.

Analytik BofA Wamsi Mohan předpokládá, že Apple nebude mít žádné výjimky na dovoz svých komponent, což by mohlo vést k zdražení iPhonů a dalších produktů. Společnost již tento týden uvedla nový iPhone 16e, jehož cena byla vyšší, než analytici původně očekávali.

Šéf Applu Tim Cook sice při posledním hovoru k výsledkům uvedl, že firma situaci pečlivě sleduje, ale odmítl se k ní blíže vyjádřit.

Současná situace naznačuje, že americký polovodičový průmysl se může v příštích měsících potýkat s významnými výzvami. Pokud dojde ke zrušení zákona o čipech a zavedení vysokých cel, může to výrazně zpomalit růst investic do výroby v USA a zvýšit závislost na dovozu z Asie.

Pro investory to znamená vyšší riziko, zejména pokud budou pokračovat politické zásahy do obchodní politiky. Akcie firem jako Intel, AMD, Nvidia a dalších polovodičových gigantů mohou být vystaveny větší volatilitě, protože jakékoli změny ve vládní podpoře nebo obchodních podmínkách se rychle odrazí na jejich cenách.

Jisté je jedno – budoucnost polovodičového sektoru ve Spojených státech je nyní nejistější než kdy dřív.