Celkem loni z Ruska přiteklo 2,7 milionu tun ropy, což bylo zhruba 42 procent celkového dovozu do ČR. Zároveň šlo ale o meziroční pokles o 37 procent. Spolu s tím kleslo i využití ropovodu Družba. Stoupá naopak dovoz ropy z dalších zemí, především z Ázerbájdžánu, jehož podíl dodávek je už těsně za Ruskem. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Celkově bylo loni do Česka dovezeno více než 6,5 milionu tun ropy. Meziročně jde o pokles o 12 procent.

Tradičně největším dovozcem ropy do ČR je Rusko, jeho dodávky ovšem loni klesly na mnohaleté minimum. Zatímco předloni z Ruské federace přiteklo do České republiky přes 4,3 milionu tun ropy, loni to bylo o 1,6 milionu tun méně. V předchozích letech tvořily dodávky z Ruska nadpoloviční podíl dovozu, loni podíl země, která před třemi roky zahájila nevyprovokovanou agresi na Ukrajině, klesl na 42 procent.

Výrazně naopak podle statistik stoupají dodávky z jiných zemí. Druhým největším dodavatelem do ČR byl loni Ázerbájdžán. S více než 2,6 miliony tun ropy měl podíl kolem 40 procent, meziročně jeho dodávky stouply o 25 procent. S 1,02 miliony tun ropy je třetím největším dovozcem do ČR podle statistik Kazachstán, jehož dodávky meziročně vzrostly rovněž o čtvrtinu. Podle dat loni také stoupl import například z Norska.

Spolu s tím se mění i využívání dvou tuzemských ropovodů. Větší podíl ropy, konkrétně 58 procent, loni do Česka tentokrát přitekl ropovodem IKL, který vede z Německa, kde se napojuje na italský ropovod TAL. Předloni přitom byl podíl přesně opačný, většina ropy tekla do Česka ruským ropovodem Družba.

Loňský trend omezování dovozu ropy z Ruska by podle vládních plánů měl ještě zintenzivnit. Na konci loňského roku byly dokončeny fyzické práce na rozšíření ropovodu TAL. Nyní státní provozovatel ropovodů Mero pokračuje v testování a certifikaci technologií, s plným provozem rozšířeného ropovodu se počítá přibližně od poloviny letošního roku. Projekt za zhruba 1,6 miliardy korun zdvojnásobí kapacity ropovodu na osm milionů tun ropy za rok, Česko tak podle vlády po 60 letech přestane být závislé na dodávkách ropy z ruského ropovodu Družba.

Ropovod TAL začíná v italském Terstu, kam se ropa dováží z více zemí a kontinentů. Největší podíl tvoří dodávky z oblastí okolo Kaspického a Černého moře, USA a Afriky.

<!– DIP popup–>

Bateriový systém Skupiny ČEZ v Ostravě-Vítkovicích, který byl loni při zahájení provozu nejvýkonnějším zařízením tohoto typu v Česku, uložil za dobu ročního provozu více než 2000 megawatthodin energie. Jeho účinnost dosáhla 87 procent. ČTK to řekl mluvčí společnosti Vladislav Sobol.

Zařízení tvoří 1360 bateriových modulů a obsahuje 95 tun lithiových baterií. Má výkon deset megawattů. Vybudování systému, který zvládne jednorázově předat energii k pokrytí denní spotřeby 1300 domácností, stálo více než 200 milionů korun.

„Systém s dálkově spravovaným softwarem poskytuje české energetické soustavě tzv. služby výkonové rovnováhy (SVR). Při poklesu frekvence v energetické síti pod 50 hertzů se systém automaticky začne vybíjet a v řádu milisekund dodá do sítě regulační energii. Naopak pokud frekvence v síti stoupne nad 50 hertzů, baterie ji pomáhá ze soustavy odebírat tím, že se nabíjí,“ uvedl Sobol.

Provoz systému zajišťuje společnost ČEZ Energo ze skupiny ČEZ ESCO. Ředitel ČEZ Energo Martin Václavek uvedl, že roční provoz potvrdil, že bateriový systém v kombinaci s plynovými bloky zvládne spolehlivě automaticky regulovat frekvenci napětí v síti.

„Účinnost provozního cyklu baterie dosáhla 87 procent a zařízení dosud naakumulovalo v souhrnu přes 2000 megawatthodin energie. Systém se osvědčil při fungování v širokém pásmu využití kapacity baterie od pěti do 95 procent. Vyzkoušeli jsme i režim samostatného provozu baterie bez vazby na plynové zdroje v tzv. režimu stand alone,“ uvedl Václavek.

Z dosavadního provozu také vyplynulo, že baterie lépe reaguje na větší výkyvy frekvence v soustavě při provozu v pásmu stavu nabití baterie zhruba okolo poloviny její kapacity a při častějším koordinovaném nabíjení nebo vybíjení. Baterie získala i další certifikaci, která potvrzuje, že zvládne poskytovat regulační služby automaticky a okamžitě při vzniku nerovnováhy v síti.

„Česká energetika se mění a souběžně s novými obnovitelnými elektrárnami potřebuje navyšovat i kapacity spolehlivých záložních zdrojů. Po roce provozu můžeme do této kategorie zařadit i vítkovickou baterii, která prokázala plnou schopnost poskytovat podpůrné služby pro společnost ČEPS. Jde hlavně o schopnost v řádu milisekund dodat energetické síti chybějící výkon a stabilizovat frekvenci a další kvalitativní parametry elektřiny v síti,“ uvedl generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.