Klíčové body
- Trumpova celní politika se mění prakticky ze dne na den
- Na co bychom se měli jako investoři připravit?
- Co se děje na geopolitické scéně?
- Jak cla ovlivní mezinárodní obchod?
„V pondělí také oznámíme cla na ocel,“ řekl a dodal: “Na veškerou ocel dováženou do Spojených států bude uvaleno 25% clo.“
„Hliník také,“ dodal.
Trump rovněž uvedl, že v úterý nebo ve středu plánuje uspořádat samostatnou tiskovou konferenci, na níž oznámí nová masivní reciproční cla, která by mohla dorovnat cla ostatních zemí na americké zboží v poměru dolar za dolar.
„Velmi jednoduše řečeno, pokud oni zatíží nás, my zatížíme je,“ řekl Trump.
Neposkytl mnoho podrobností o tom, jak rozsáhlá nová cla budou, ani o tom, kdy mohou vstoupit v platnost. Není jasné, zda nová cla na ocel a hliník doplní již zavedená cla na vývoz ze zemí, jako je Čína.
Trump v roce 2018, během své předchozí vlády, rovněž oznámil 25% cla na ocel a 10% cla na hliník, ačkoli následující rok je zrušil na Mexiko a Kanadu.
Minulý týden Trump zavedl 10% clo na veškeré čínské zboží dovážené do USA nad rámec všech již zavedených cel na Čínu. Poté, co tato cla v úterý vstoupila v platnost, Čína rychle podnikla odvetná opatření a zavedla cla na některé čipy a kovy, začala vyšetřovat společnost Google a zařadila výrobce značek Calvin Klein a Tommy Hilfiger na seznam nespolehlivých subjektů.
Trump však již začal tato cla omezovat a pozastavil zdanění veškerého zboží v hodnotě 800 dolarů a méně dováženého do USA, dokud ministerstvo obchodu nevypracuje systém pro uvalování těchto těžko sledovatelných položek. Trump rovněž pozastavil 25 % plošná cla na dovoz z Mexika a Kanady, a to minimálně do 1. března.
Ačkoli USA již nejsou ekonomikou zaměřenou na výrobu jako kdysi, stále spotřebovávají desítky milionů tun oceli a hliníkuročně, které živí průmyslová odvětví, jako je automobilový, letecký a kosmický průmysl, těžba ropy, stavebnictví a infrastruktura, například silnice a mosty. Cla by zvýšila výrobní náklady v těchto odvětvích jednak kvůli zvýšeným nákladům na dováženou ocel, jednak proto, že domácí výrobci oceli a hliníku by mohli zvýšit cenu svých výrobků kvůli snížené konkurenci levných dovozů.
Ocelářský průmysl si pochvaloval vyhlídku na zavedení cel na ochranu amerických zájmů.

„AISI vítá pokračující závazek prezidenta Trumpa vůči silnému americkému ocelářskému průmyslu, který je nezbytný pro americkou národní bezpečnost a hospodářskou prosperitu,“ uvedl Kevin Dempsey, generální ředitel American Iron and Steel Institute, který zastupuje ocelářské společnosti. „Těšíme se na úzkou spolupráci s prezidentem a jeho administrativou při realizaci důrazného a oživeného obchodního programu, který bude řešit mnohé zahraniční politiky a praktiky narušující trh, jež vytvářejí nerovné podmínky pro americké výrobce oceli.“
Kanada a Mexiko jsou největším, resp. třetím největším vývozcem oceli do USA. Podle vládních údajů, které poskytl Americký institut železa a oceli
Evropská unie, která počítá s USA jako s největším trhem pro svůj vývoz oceli a železa v roce 2023, v pondělí uvedla, že nevidí „žádné opodstatnění pro uvalení cel na svůj vývoz“.
„Budeme reagovat, abychom ochránili zájmy evropských podniků, pracovníků a spotřebitelů před neodůvodněnými opatřeními,“ uvedl v prohlášení mluvčí Evropské komise pro obchod Olof Gill.
Celkově se dovoz oceli americkými podniky mezi rokem 2017, tedy rokem před zavedením cel, a rokem 2019, tedy prvním celým rokem platnosti cel, propadl o 27 %, ačkoli část tohoto poklesu byla způsobena sníženou spotřebou oceli. Domácí výroba oceli ve stejném období vzrostla, ale vyrovnala se jen asi dvěma třetinám poklesu dovozu. Navzdory konkurenčnímu posílení, které domácímu ocelářskému průmyslu přinesla cla, se domácí výroba v loňském roce snížila přibližně o 2 % ve srovnání s rokem 2023 a o téměř 10 % ve srovnání se stavem před deseti lety.

Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky