Klíčové body

Trump plánuje 25% cla na automobily, polovodiče a léčiva, což by mohlo výrazně ovlivnit světový obchod a zvýšit obchodní napětí mezi USA a dalšími zeměmi
Evropské a asijské automobilky budou mezi nejvíce postiženými, protože téměř polovina vozidel prodaných v USA pochází z dovozu, což by mohlo ovlivnit jejich ziskovost
Očekává se, že další státy odpoví odvetnými opatřeními, což by mohlo vést k dalšímu zvýšení cen a zpomalení globálního ekonomického růstu

Očekává se, že tato nová opatření, která by mohla být oznámena již 2. dubna 2025, rozšíří obchodní válku a dotknou se klíčových spotřebních výrobků. Trump již dříve oznámil 25% cla na ocel a hliník, která mají vstoupit v platnost v březnu, a nyní zpřesňuje další sektory, které by mohly být zasaženy.

Podle jeho slov je cílem těchto cel vytvořit tlak na zahraniční společnosti, aby přesunuly výrobu do USA a pomohly tak oživit domácí průmysl. „Pokud přijdou do Spojených států a postaví si zde továrny, nebudou muset platit žádná cla,“ prohlásil Trump ve svém klubu Mar-a-Lago. Nová cla by však mohla mít dalekosáhlé dopady na globální ekonomiku i na spotřebitele ve Spojených státech.

Automobilový průmysl pod tlakem

Zavedení 25% cel na dovoz automobilů by mělo rozsáhlé dopady na celý průmysl. Ročně se do USA doveze přibližně 8 milionů osobních a lehkých nákladních automobilů, což tvoří téměř polovinu prodejů vozidel v USA. Nejvíce by byli zasaženi evropští a asijští výrobci, včetně Volkswagen AG, Hyundai Motor Co. a dalších.

Rella Suskinová, akciová analytička společnosti Morningstar, uvedla, že evropští výrobci automobilů mohou mít problém udržet svůj tržní podíl, protože převést tato cla na spotřebitele by bylo složité kvůli už tak nízkým ziskovým maržím. Není jasné, zda by se cla vztahovala na všechna vozidla dovážená do USA, nebo zda by se uplatňovala selekčně podle zemí.

Trumpova administrativa již dříve pohrozila cly Kanadě, Mexiku a Kolumbii, ale nakonec od těchto plánů ustoupila. To vyvolává otázku, zda jsou nové celní návrhy součástí vyjednávací strategie, nebo zda se jedná o pevně dané rozhodnutí.

Negativní dopady na trhy a ekonomiku

Bezprostředně po oznámení cel začaly trhy reagovat poklesem. Index S&P 500 sestoupil z rekordních hodnot, investoři se začali obávat rozšíření obchodní války. Nejvíce byly zasaženy akcie amerických automobilek, kdy například Stellantis NV (vlastník značky Jeep) ztratil 2 %, General Motors klesl o 1 % a Ford Motor Co. oslabil o necelé 1 %.

Podle Alicie Garcia Herrero, hlavní ekonomky pro asijsko-pacifický region ve společnosti Natixis SA, Trumpovy nové obchodní kroky zasahují nejen Čínu, ale i další ekonomiky v Asii a Latinské Americe. Mezi nejvíce ohrožené země patří Mexiko a Jižní Korea, kde vývoz osobních automobilů do USA tvoří 2,4 %, respektive 1,8 % jejich HDP.

Pokud jde o polovodiče, mezi nejvíce zasažené by patřily Malajsie a Singapur, které jsou významnými výrobci čipů. Malajsie je šestým největším exportérem polovodičů na světě a v roce 2024 vyvezla rekordní hodnotu 136 miliard USD v této oblasti.

Ostatní země již začaly reagovat. Evropská unie vyslala do Washingtonu svého nejvyššího obchodního představitele, aby se pokusil zabránit zavedení cel. EU se zároveň připravuje na možná odvetná opatření, která by se mohla zaměřit na citlivé zboží vyráběné v republikánských státech USA.

Podle analytiků Bloomberg Economics by nové 25% clo na automobily mohlo zredukovat třetinu plánovaného zisku Toyoty a téměř polovinu zisku Hondy. Opatření by tak měla dramatický dopad na japonský automobilový průmysl.

Co to znamená pro americké spotřebitele?

Zatímco Trumpova administrativa tvrdí, že cla pomohou oživit americký průmysl, ekonomové varují, že ve skutečnosti mohou zvýšit ceny pro spotřebitele. Dovozní cla totiž obvykle platí americké společnosti, které pak náklady přenášejí na zákazníky.

Katrina Ellová, hlavní ekonomka ve Moody’s Analytics, varovala, že zvýšení cen automobilů, čipů a léků by mohlo negativně ovlivnit boj proti inflaci. Podle ní cla v minulosti nefungovala tak, jak si Trump představoval, a většinou vedla k vyšším nákladům pro americké domácnosti.

Navíc mnoho amerických firem používá dovážené polovodiče pro výrobu elektroniky, což znamená, že růst cen čipů by mohl ovlivnit celé odvětví od výrobců chytrých telefonů až po automobilky.

Trumpovy další kroky a možné scénáře

Trump uvedl, že jeho dalším krokem by mohla být zavedení „recipročních cel“, která by se odvíjela podle jednotlivých zemí. To znamená, že USA by zaváděly různá cla podle toho, jaká obchodní politika platí v dané zemi vůči americkému zboží.

Hrozí také další 10% cla na čínské zboží a možné 25% clo na dovozy z Kanady a Mexika, které však bylo zatím odloženo do 4. března. Pokud by všechna tato opatření vstoupila v platnost, některé produkty by mohly být zatíženy až třemi vrstvami cel, což by vedlo k dalšímu zvýšení cen a možným změnám v dodavatelských řetězcích.

Pokud Trump skutečně zavede nové 25% clo, může to zásadně změnit globální obchodní vztahy. Opatření by se dotkla automobilového průmyslu, polovodičového sektoru i farmaceutických firem, přičemž náklady by s velkou pravděpodobností nesli američtí spotřebitelé.

Trumpova administrativa argumentuje, že cla podpoří domácí výrobu a zvýší vládní příjmy, ale ekonomové varují, že mohou zpomalit boj proti inflaci a vést k vyšším cenám zboží.

Očekává se, že Evropa, Asie i další státy budou na Trumpovy kroky reagovat vlastními opatřeními, což by mohlo vést k dalším obchodním konfliktům. V následujících týdnech se tak bude situace rychle vyvíjet a klíčové bude sledovat reakci trhu i postoj dalších světových lídrů.

Očekává se, že tato nová opatření, která by mohla být oznámena již 2. dubna 2025, rozšíří obchodní válku a dotknou se klíčových spotřebních výrobků. Trump již dříve oznámil 25% cla na ocel a hliník, která mají vstoupit v platnost v březnu, a nyní zpřesňuje další sektory, které by mohly být zasaženy.Podle jeho slov je cílem těchto cel vytvořit tlak na zahraniční společnosti, aby přesunuly výrobu do USA a pomohly tak oživit domácí průmysl. „Pokud přijdou do Spojených států a postaví si zde továrny, nebudou muset platit žádná cla,“ prohlásil Trump ve svém klubu Mar-a-Lago. Nová cla by však mohla mít dalekosáhlé dopady na globální ekonomiku i na spotřebitele ve Spojených státech.Automobilový průmysl pod tlakemZavedení 25% cel na dovoz automobilů by mělo rozsáhlé dopady na celý průmysl. Ročně se do USA doveze přibližně 8 milionů osobních a lehkých nákladních automobilů, což tvoří téměř polovinu prodejů vozidel v USA. Nejvíce by byli zasaženi evropští a asijští výrobci, včetně Volkswagen AG, Hyundai Motor Co. a dalších.Rella Suskinová, akciová analytička společnosti Morningstar, uvedla, že evropští výrobci automobilů mohou mít problém udržet svůj tržní podíl, protože převést tato cla na spotřebitele by bylo složité kvůli už tak nízkým ziskovým maržím. Není jasné, zda by se cla vztahovala na všechna vozidla dovážená do USA, nebo zda by se uplatňovala selekčně podle zemí.Trumpova administrativa již dříve pohrozila cly Kanadě, Mexiku a Kolumbii, ale nakonec od těchto plánů ustoupila. To vyvolává otázku, zda jsou nové celní návrhy součástí vyjednávací strategie, nebo zda se jedná o pevně dané rozhodnutí.Negativní dopady na trhy a ekonomikuBezprostředně po oznámení cel začaly trhy reagovat poklesem. Index S&P 500 sestoupil z rekordních hodnot, investoři se začali obávat rozšíření obchodní války. Nejvíce byly zasaženy akcie amerických automobilek, kdy například Stellantis NV ztratil 2 %, General Motors klesl o 1 % a Ford Motor Co. oslabil o necelé 1 %.Podle Alicie Garcia Herrero, hlavní ekonomky pro asijsko-pacifický region ve společnosti Natixis SA, Trumpovy nové obchodní kroky zasahují nejen Čínu, ale i další ekonomiky v Asii a Latinské Americe. Mezi nejvíce ohrožené země patří Mexiko a Jižní Korea, kde vývoz osobních automobilů do USA tvoří 2,4 %, respektive 1,8 % jejich HDP.Pokud jde o polovodiče, mezi nejvíce zasažené by patřily Malajsie a Singapur, které jsou významnými výrobci čipů. Malajsie je šestým největším exportérem polovodičů na světě a v roce 2024 vyvezla rekordní hodnotu 136 miliard USD v této oblasti.Ostatní země již začaly reagovat. Evropská unie vyslala do Washingtonu svého nejvyššího obchodního představitele, aby se pokusil zabránit zavedení cel. EU se zároveň připravuje na možná odvetná opatření, která by se mohla zaměřit na citlivé zboží vyráběné v republikánských státech USA.Podle analytiků Bloomberg Economics by nové 25% clo na automobily mohlo zredukovat třetinu plánovaného zisku Toyoty a téměř polovinu zisku Hondy. Opatření by tak měla dramatický dopad na japonský automobilový průmysl.Co to znamená pro americké spotřebitele?Zatímco Trumpova administrativa tvrdí, že cla pomohou oživit americký průmysl, ekonomové varují, že ve skutečnosti mohou zvýšit ceny pro spotřebitele. Dovozní cla totiž obvykle platí americké společnosti, které pak náklady přenášejí na zákazníky.Katrina Ellová, hlavní ekonomka ve Moody’s Analytics, varovala, že zvýšení cen automobilů, čipů a léků by mohlo negativně ovlivnit boj proti inflaci. Podle ní cla v minulosti nefungovala tak, jak si Trump představoval, a většinou vedla k vyšším nákladům pro americké domácnosti.Navíc mnoho amerických firem používá dovážené polovodiče pro výrobu elektroniky, což znamená, že růst cen čipů by mohl ovlivnit celé odvětví od výrobců chytrých telefonů až po automobilky.Trumpovy další kroky a možné scénářeTrump uvedl, že jeho dalším krokem by mohla být zavedení „recipročních cel“, která by se odvíjela podle jednotlivých zemí. To znamená, že USA by zaváděly různá cla podle toho, jaká obchodní politika platí v dané zemi vůči americkému zboží.Hrozí také další 10% cla na čínské zboží a možné 25% clo na dovozy z Kanady a Mexika, které však bylo zatím odloženo do 4. března. Pokud by všechna tato opatření vstoupila v platnost, některé produkty by mohly být zatíženy až třemi vrstvami cel, což by vedlo k dalšímu zvýšení cen a možným změnám v dodavatelských řetězcích.Pokud Trump skutečně zavede nové 25% clo, může to zásadně změnit globální obchodní vztahy. Opatření by se dotkla automobilového průmyslu, polovodičového sektoru i farmaceutických firem, přičemž náklady by s velkou pravděpodobností nesli američtí spotřebitelé.Trumpova administrativa argumentuje, že cla podpoří domácí výrobu a zvýší vládní příjmy, ale ekonomové varují, že mohou zpomalit boj proti inflaci a vést k vyšším cenám zboží.Očekává se, že Evropa, Asie i další státy budou na Trumpovy kroky reagovat vlastními opatřeními, což by mohlo vést k dalším obchodním konfliktům. V následujících týdnech se tak bude situace rychle vyvíjet a klíčové bude sledovat reakci trhu i postoj dalších světových lídrů.