Klíčové body

Hrozba cel na automobilové produkty z Mexika a Kanady narušila plánování a způsobila zpoždění rozhodnutí v automobilovém průmyslu
Menší dodavatelé automobilových dílů by byli nejvíce postiženi zvýšenými náklady na výrobu kvůli celním sazbám
Automobilky se připravují na změny, ale dlouhodobé celní sazby by mohly vyžadovat přesun výroby a nové dodavatele

Nejistota spojená s možným zavedením cel narušila plánování a způsobila zpoždění rozhodnutí, která by normálně byla přijata bez větších problémů.

Automobilový průmysl je jedním z nejvíce postihovaných odvětví v případě zavedení cel, a to nejen díky clům na ocel a hliník, ale i vzhledem k 25% celním sazbám na všechny dovážené vozy. Ačkoli mnoho lidí si pod tímto pojmem představí především velké hráče na trhu, jako jsou GM a Ford, v zákulisí se ukazuje, že klíčovými aktéry jsou spíše malé společnosti, které vyrábějí klíčové součástky pro automobilky.

Většina moderních vozidel obsahuje až 30 000 různých dílů, včetně drobných součástek, jako jsou matice a šrouby. Tyto díly vyrábějí zejména takzvaní výrobci dílů třetí úrovně, kteří mají roční tržby mezi 10 a 50 miliony dolarů. I když nejsou tolik vidět, jsou pro celý automobilový průmysl naprosto zásadní. Jak uvedl Glenn Stevens, výkonný ředitel MichAuto, tyto menší společnosti často nemají dostatečný finanční polštář, který by jim umožnil absorbovat zvýšení nákladů spojených s cly, a v některých případech nejsou schopny ani přenést zvýšené náklady na své zákazníky.

Pokud by tedy celní sazby byly skutečně zavedeny, celkový dopad na cenu vozidel by mohl být značný. Odhaduje se, že cena vozidla by mohla vzrůst o 3 000 až 9 000 dolarů. A to v době, kdy se průměrná prodejní cena automobilů pohybuje kolem rekordních 49 000 dolarů. Jak varoval jeden z odborníků, spotřebitelé by pravděpodobně na takové zvýšení cen nereagovali pozitivně, což by vedlo k propouštění a snížení počtu pracovních míst v celém odvětví.

Jak se automobilky připravují na hrozbu cel

Vzhledem k nejasnosti ohledně budoucího vývoje si americké automobilky, jako Ford, připravují plány na to, jak se s hrozbou cel vyrovnat. Sam Fiorani, viceprezident pro globální předpovědi vývoje vozidel ve společnosti AutoForecast Solutions, uvedl, že výrobci automobilů se budou snažit absorbowat náklady a doufat, že situace nebude trvat příliš dlouho. Tento přístup je jedním z nejpravděpodobnějších způsobů, jak se průmysl pokusí vyhnout přímým negativním důsledkům.

I přesto se v zákulisí intenzivně lobbují snahy o zmírnění dopadu cel. Výrobci automobilů, kteří se snaží minimalizovat tento dopad, tvrdí, že dlouhodobé cla by měla devastující efekt na jejich podnikání, vymazala by miliardy dolarů zisků a vedla by k poklesu pracovních míst v USA. Šéf Fordu, Jim Farley, v této souvislosti uvedl, že pokud by cla byla zavedena, mělo by to obrovský dopad nejen na automobilky, ale i na celý hodnotový řetězec tohoto odvětví.

Pokud by se cla udržela dlouhodobě, výrobci by byli nuceni hledat nové dodavatele nebo dokonce přemístit výrobu. Jak uvedl Fiorani, přesun výrobních linek nebo hledání nových zdrojů dílů by nebylo snadné a vyžadovalo by velké investice a čas. To, co by mohl trh získat rychle, je výrazně komplikovanější a nákladné, než by se na první pohled mohlo zdát.

Strategie a struktura cel: jak ovlivní americký automobilový průmysl?

V rámci nové obchodní dohody mezi USA, Mexikem a Kanadou, která v roce 2020 nahradila dohodu NAFTA, mají všechny tři země fungovat jako jednotný region. Tento přístup je pro automobilky nezbytný, pokud mají být schopny konkurovat Evropské unii a Číně na globálním trhu. Pokud by byla Severní Amerika rozdělena nebo by se jí neumožnilo fungovat jako celistvé obchodní zóně, stala by se ekonomickým ostrovem, který by měl vážné problémy udržet konkurenceschopnost.

Na otázku, zda bude 25% clo skutečně zavedeno, nebo jak bude celá situace vypadat, odpověděl Shay Natarajan, partner v soukromé kapitálové společnosti Mobility Impact Partners, že nejde ani tak o to, zda cla budou zavedena, ale jak budou strukturována. Některé části automobilového průmyslu, zejména menší dodavatelé, mohou být postižené nepřiměřeně, protože jejich konkurenceschopnost je založena především na ceně. Lobbistické úsilí se zaměřuje na to, aby byla určitá vozidla vyloučena z cel, pokud mají komponenty vyrobené v USA.

Zatímco americký automobilový průmysl se připravuje na případné zavedení cel, klíčovou otázkou zůstává, jak tato rozhodnutí ovlivní globální konkurenceschopnost USA. Cílem cel je snížit obchodní deficit a chránit domácí průmysl, ale jejich implementace může mít hluboké ekonomické důsledky nejen pro samotné výrobce, ale i pro pracovní trh a ceny pro spotřebitele. Pro automobilky bude klíčové vyrovnat se s těmito změnami tak, aby se dokázaly i nadále přizpůsobit náročným podmínkám a zůstaly konkurenceschopné na globálním trhu.

V současné době tedy zůstává nejisté, jak se celý průmysl vypořádá s tímto rizikem, ale jedno je jasné – stabilita, na kterou se automobilky dlouhodobě spoléhají, byla v posledních měsících výrazně narušena.

Ať už budou 25% cla na výrobky z Mexika a Kanady zavedena, nebo ne, jejich hrozba již začala mít své dopady na celý sektor. Tento krok, plánovaný Trumpovou administrativou, vyvolal obavy nejen mezi velkými automobilkami, jako jsou General Motors nebo Ford , ale i mezi menšími výrobci autodílů, kteří se stali páteří celé automobilové výroby. Nejistota spojená s možným zavedením cel narušila plánování a způsobila zpoždění rozhodnutí, která by normálně byla přijata bez větších problémů.Automobilový průmysl je jedním z nejvíce postihovaných odvětví v případě zavedení cel, a to nejen díky clům na ocel a hliník, ale i vzhledem k 25% celním sazbám na všechny dovážené vozy. Ačkoli mnoho lidí si pod tímto pojmem představí především velké hráče na trhu, jako jsou GM a Ford, v zákulisí se ukazuje, že klíčovými aktéry jsou spíše malé společnosti, které vyrábějí klíčové součástky pro automobilky.Většina moderních vozidel obsahuje až 30 000 různých dílů, včetně drobných součástek, jako jsou matice a šrouby. Tyto díly vyrábějí zejména takzvaní výrobci dílů třetí úrovně, kteří mají roční tržby mezi 10 a 50 miliony dolarů. I když nejsou tolik vidět, jsou pro celý automobilový průmysl naprosto zásadní. Jak uvedl Glenn Stevens, výkonný ředitel MichAuto, tyto menší společnosti často nemají dostatečný finanční polštář, který by jim umožnil absorbovat zvýšení nákladů spojených s cly, a v některých případech nejsou schopny ani přenést zvýšené náklady na své zákazníky.Pokud by tedy celní sazby byly skutečně zavedeny, celkový dopad na cenu vozidel by mohl být značný. Odhaduje se, že cena vozidla by mohla vzrůst o 3 000 až 9 000 dolarů. A to v době, kdy se průměrná prodejní cena automobilů pohybuje kolem rekordních 49 000 dolarů. Jak varoval jeden z odborníků, spotřebitelé by pravděpodobně na takové zvýšení cen nereagovali pozitivně, což by vedlo k propouštění a snížení počtu pracovních míst v celém odvětví.Jak se automobilky připravují na hrozbu celVzhledem k nejasnosti ohledně budoucího vývoje si americké automobilky, jako Ford, připravují plány na to, jak se s hrozbou cel vyrovnat. Sam Fiorani, viceprezident pro globální předpovědi vývoje vozidel ve společnosti AutoForecast Solutions, uvedl, že výrobci automobilů se budou snažit absorbowat náklady a doufat, že situace nebude trvat příliš dlouho. Tento přístup je jedním z nejpravděpodobnějších způsobů, jak se průmysl pokusí vyhnout přímým negativním důsledkům.I přesto se v zákulisí intenzivně lobbují snahy o zmírnění dopadu cel. Výrobci automobilů, kteří se snaží minimalizovat tento dopad, tvrdí, že dlouhodobé cla by měla devastující efekt na jejich podnikání, vymazala by miliardy dolarů zisků a vedla by k poklesu pracovních míst v USA. Šéf Fordu, Jim Farley, v této souvislosti uvedl, že pokud by cla byla zavedena, mělo by to obrovský dopad nejen na automobilky, ale i na celý hodnotový řetězec tohoto odvětví.Pokud by se cla udržela dlouhodobě, výrobci by byli nuceni hledat nové dodavatele nebo dokonce přemístit výrobu. Jak uvedl Fiorani, přesun výrobních linek nebo hledání nových zdrojů dílů by nebylo snadné a vyžadovalo by velké investice a čas. To, co by mohl trh získat rychle, je výrazně komplikovanější a nákladné, než by se na první pohled mohlo zdát.Strategie a struktura cel: jak ovlivní americký automobilový průmysl?V rámci nové obchodní dohody mezi USA, Mexikem a Kanadou, která v roce 2020 nahradila dohodu NAFTA, mají všechny tři země fungovat jako jednotný region. Tento přístup je pro automobilky nezbytný, pokud mají být schopny konkurovat Evropské unii a Číně na globálním trhu. Pokud by byla Severní Amerika rozdělena nebo by se jí neumožnilo fungovat jako celistvé obchodní zóně, stala by se ekonomickým ostrovem, který by měl vážné problémy udržet konkurenceschopnost.Na otázku, zda bude 25% clo skutečně zavedeno, nebo jak bude celá situace vypadat, odpověděl Shay Natarajan, partner v soukromé kapitálové společnosti Mobility Impact Partners, že nejde ani tak o to, zda cla budou zavedena, ale jak budou strukturována. Některé části automobilového průmyslu, zejména menší dodavatelé, mohou být postižené nepřiměřeně, protože jejich konkurenceschopnost je založena především na ceně. Lobbistické úsilí se zaměřuje na to, aby byla určitá vozidla vyloučena z cel, pokud mají komponenty vyrobené v USA.Zatímco americký automobilový průmysl se připravuje na případné zavedení cel, klíčovou otázkou zůstává, jak tato rozhodnutí ovlivní globální konkurenceschopnost USA. Cílem cel je snížit obchodní deficit a chránit domácí průmysl, ale jejich implementace může mít hluboké ekonomické důsledky nejen pro samotné výrobce, ale i pro pracovní trh a ceny pro spotřebitele. Pro automobilky bude klíčové vyrovnat se s těmito změnami tak, aby se dokázaly i nadále přizpůsobit náročným podmínkám a zůstaly konkurenceschopné na globálním trhu.V současné době tedy zůstává nejisté, jak se celý průmysl vypořádá s tímto rizikem, ale jedno je jasné – stabilita, na kterou se automobilky dlouhodobě spoléhají, byla v posledních měsících výrazně narušena.