Klíčové body

USA mohou zavést 25% clo na dovoz mědi už během několika týdnů
Cena mědi na newyorské burze prudce vzrostla na nové maximum
Globální obchodníci urychleně posílají měď do USA kvůli očekávané prémii
Analytici varují, že cla mohou narušit světový trh a zvýšit ceny

Zdroje obeznámené se situací naznačují, že rozhodnutí se jeví spíše jako formalita. Trump opakovaně proklamoval svou vůli chránit domácí průmysl prostřednictvím cel, a podle informací z Bílého domu se už urychluje administrativa celního přezkumu. Ačkoliv oficiální vyjádření zatím chybí, obchodní trhy reagují velmi citlivě. Měď obchodovaná na newyorské burze Comex pod tickerem HG=F vystřelila vzhůru a dosáhla nového cenového rekordu.

Zatímco dřívější celní procesy, například při zavádění cel na hliník a ocel za první Trumpovy administrativy, trvaly téměř deset měsíců, v případě mědi se vše odehrává v daleko vyšší rychlosti. Podle slov Petera Navarra, bývalého hlavního obchodního poradce Bílého domu, bude nový ministr obchodu Howard Lutnick postupovat “v Trumpově čase” – tedy co nejrychleji. Tento výrok je vnímán jako jasný signál, že zavedení 25% cla na měď je nejen pravděpodobné, ale i časově bezprostřední.

Samotná měď je přitom pro moderní ekonomiku klíčová. Je nezbytnou surovinou v oblasti elektrotechniky, výstavby, obnovitelných zdrojů energie a také výroby elektromobilů. Jakékoli omezení dovozu proto může významně narušit rovnováhu na globálním trhu. Spojené státy nejsou hlavním producentem mědi, a proto do značné míry závisí na jejím dovozu – zejména z Latinské Ameriky, Asie a Afriky.

Po zveřejnění zpráv o možném urychlení zavedení cel vyskočila cena mědi na burze v New Yorku až o 3,1 % na rekordních 5,3740 USD za libru, než se ustálila kolem 5,2925 USD. Naproti tomu cena mědi na londýnské burze kovů (LME) paradoxně klesla o 1,1 % na 10 004 USD za tunu. Tento vývoj vedl k výjimečně širokému rozdílu mezi oběma trhy – přes 1 700 USD za tunu – což je stav, který okamžitě vyvolal zvýšenou aktivitu mezi obchodníky a přepravci.

Díky očekávané prémii za americkou měď se světoví obchodníci snaží co nejrychleji dopravit zásoby do Spojených států, než začnou cla platit. Tento logistický závod způsobuje, že ostatní regiony, zejména Čína jako největší světový spotřebitel mědi, začínají čelit potenciálnímu nedostatku. Analytik Xu Wanqiu ze společnosti Cofco Futures uvedl, že “měď rychle zdražuje v New Yorku, protože trh oceňuje přicházející clo”. Dodal však, že pokud cla nedosáhnou očekávaných 25 %, ceny by mohly prudce klesnout.

Li Yaoyao z čínské společnosti Xinfu Futures upozorňuje, že se nyní nehraje ani tak o to, zda cla budou, ale kdy přesně vstoupí v platnost. Časový faktor bude rozhodující pro všechny, kteří chtějí využít stávající cenové nerovnováhy mezi kontinenty. Pokud by se cla objevila náhle, mohla by být logistická kapacita odeslat měď do USA před tímto termínem výrazně omezená.

Prezident Trump ve svém projevu na začátku března prohlásil, že Spojené státy zavedou cla ve výši 25 % na dovoz hliníku, oceli, dřeva a mědi. Ačkoli oficiální vyšetřování v případě mědi začalo teprve nedávno, jeho rychlý vývoj dává tušit, že administrativa chce jednat rychle. Tato neobvyklá dynamika může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro světový obchod s mědí, ale i pro vztahy mezi USA a jejich klíčovými dodavateli.

Podle zpráv bank jako Goldman Sachs nebo Citigroup je vysoce pravděpodobné, že clo na měď bude zavedeno do konce roku 2025. Firma Trafigura, jeden z největších světových obchodníků s mědí, odhaduje, že cena by mohla vystoupat až k hranici 12 000 USD za tunu. Pokud se tak skutečně stane, měď by se dostala na zcela novou úroveň – s dopady na stavebnictví, energetiku i výrobu elektroniky.

Zatím však panuje nejistota. Trhy, firmy i státy s napětím čekají, zda a kdy Trumpova administrativa formálně oznámí cla. Mezitím se měď stala dalším symbolem proměnlivosti a napětí v globálním obchodě, kde jedno rozhodnutí může spustit řetězovou reakci v celosvětovém měřítku.

Tato možnost přichází uprostřed důvěrných jednání uvnitř administrativy prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě prosazuje tvrdší obchodní politiku zaměřenou na ochranu amerických výrobců. Oproti původnímu časovému rámci, který počítal s přibližně 270 dny na vyhodnocení dopadů navrhovaného opatření, se nyní mluví o urychleném procesu, jenž by mohl vést k zavedení cel již během několika týdnů.Zdroje obeznámené se situací naznačují, že rozhodnutí se jeví spíše jako formalita. Trump opakovaně proklamoval svou vůli chránit domácí průmysl prostřednictvím cel, a podle informací z Bílého domu se už urychluje administrativa celního přezkumu. Ačkoliv oficiální vyjádření zatím chybí, obchodní trhy reagují velmi citlivě. Měď obchodovaná na newyorské burze Comex pod tickerem HG=F vystřelila vzhůru a dosáhla nového cenového rekordu.Zatímco dřívější celní procesy, například při zavádění cel na hliník a ocel za první Trumpovy administrativy, trvaly téměř deset měsíců, v případě mědi se vše odehrává v daleko vyšší rychlosti. Podle slov Petera Navarra, bývalého hlavního obchodního poradce Bílého domu, bude nový ministr obchodu Howard Lutnick postupovat “v Trumpově čase” – tedy co nejrychleji. Tento výrok je vnímán jako jasný signál, že zavedení 25% cla na měď je nejen pravděpodobné, ale i časově bezprostřední.Samotná měď je přitom pro moderní ekonomiku klíčová. Je nezbytnou surovinou v oblasti elektrotechniky, výstavby, obnovitelných zdrojů energie a také výroby elektromobilů. Jakékoli omezení dovozu proto může významně narušit rovnováhu na globálním trhu. Spojené státy nejsou hlavním producentem mědi, a proto do značné míry závisí na jejím dovozu – zejména z Latinské Ameriky, Asie a Afriky.Po zveřejnění zpráv o možném urychlení zavedení cel vyskočila cena mědi na burze v New Yorku až o 3,1 % na rekordních 5,3740 USD za libru, než se ustálila kolem 5,2925 USD. Naproti tomu cena mědi na londýnské burze kovů paradoxně klesla o 1,1 % na 10 004 USD za tunu. Tento vývoj vedl k výjimečně širokému rozdílu mezi oběma trhy – přes 1 700 USD za tunu – což je stav, který okamžitě vyvolal zvýšenou aktivitu mezi obchodníky a přepravci.Díky očekávané prémii za americkou měď se světoví obchodníci snaží co nejrychleji dopravit zásoby do Spojených států, než začnou cla platit. Tento logistický závod způsobuje, že ostatní regiony, zejména Čína jako největší světový spotřebitel mědi, začínají čelit potenciálnímu nedostatku. Analytik Xu Wanqiu ze společnosti Cofco Futures uvedl, že “měď rychle zdražuje v New Yorku, protože trh oceňuje přicházející clo”. Dodal však, že pokud cla nedosáhnou očekávaných 25 %, ceny by mohly prudce klesnout.Li Yaoyao z čínské společnosti Xinfu Futures upozorňuje, že se nyní nehraje ani tak o to, zda cla budou, ale kdy přesně vstoupí v platnost. Časový faktor bude rozhodující pro všechny, kteří chtějí využít stávající cenové nerovnováhy mezi kontinenty. Pokud by se cla objevila náhle, mohla by být logistická kapacita odeslat měď do USA před tímto termínem výrazně omezená.Prezident Trump ve svém projevu na začátku března prohlásil, že Spojené státy zavedou cla ve výši 25 % na dovoz hliníku, oceli, dřeva a mědi. Ačkoli oficiální vyšetřování v případě mědi začalo teprve nedávno, jeho rychlý vývoj dává tušit, že administrativa chce jednat rychle. Tato neobvyklá dynamika může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro světový obchod s mědí, ale i pro vztahy mezi USA a jejich klíčovými dodavateli.Podle zpráv bank jako Goldman Sachs nebo Citigroup je vysoce pravděpodobné, že clo na měď bude zavedeno do konce roku 2025. Firma Trafigura, jeden z největších světových obchodníků s mědí, odhaduje, že cena by mohla vystoupat až k hranici 12 000 USD za tunu. Pokud se tak skutečně stane, měď by se dostala na zcela novou úroveň – s dopady na stavebnictví, energetiku i výrobu elektroniky.Zatím však panuje nejistota. Trhy, firmy i státy s napětím čekají, zda a kdy Trumpova administrativa formálně oznámí cla. Mezitím se měď stala dalším symbolem proměnlivosti a napětí v globálním obchodě, kde jedno rozhodnutí může spustit řetězovou reakci v celosvětovém měřítku.