Apple čelí tlaku na návrat výroby do USA, experti varují před riziky
Oznámení administrativy Donalda Trumpa o uvalení 104% cla na dovoz zboží z Číny vyvolalo silnou reakci nejen na akciových trzích, ale i mezi analytiky a technologickými firmami.
Trumpova cla na čínské zboží dosahují 104 %, což výrazně zasáhne Apple (AAPL)
Přesun výroby iPhonů do USA by mohl zvýšit cenu až na 3 500 dolarů
Analytici varují, že úplný návrat výroby do USA je nereálný v krátkém čase
Společnost Apple(AAPL), která dlouhodobě spoléhá na výrobu iPhonů v Číně, se ocitla pod drobnohledem Bílého domu, který se ji snaží přimět k přesunu výroby do Spojených států. Odborníci ale upozorňují, že takový krok je technicky i ekonomicky velmi náročný a v krátkodobém horizontu prakticky nereálný.
Zpráva o vysokých clech přispěla k propadu akcií Applu o téměř 5 %. Investoři reagovali obavami z možného zvýšení cen iPhonů, což potvrzují i komentáře analytiků z Wall Street. Změna celní politiky je součástí širší protekcionistické strategie Trumpovy administrativy, která má za cíl přesunout výrobu klíčových produktů zpět do USA.
Podle analytika Dana Ivese ze společnosti Wedbush by plně americky vyrobený iPhone mohl stát až 3 500 dolarů, tedy více než trojnásobek současné ceny. Tento dramatický nárůst by byl důsledkem nákladů spojených s restrukturalizací celého dodavatelského řetězce, náboru pracovní síly a vytvoření výrobních kapacit na území USA.
Odborník na Apple Dipanjan Chatterjee z Forrester Research uvedl, že změna výrobní stopy je extrémně nákladná a pomalá. Podle něj nejde o rozhodnutí, které lze učinit v reakci na politický tlak, pokud nejde o strategický krok, podložený dlouhodobými úvahami.
Zdroj: Getty Images
Diverzifikace výroby už probíhá, ale nestačí
Apple si je dlouhodobě vědom rizik vyplývajících ze závislosti na Číně. Od pandemie začal postupně diverzifikovat výrobu – část iPhonů už montuje v Indii a některé komponenty se vyrábějí ve Vietnamu. To ale stále nestačí k tomu, aby mohl bez problémů čelit radikálnímu přerušení vztahů s čínskými výrobci a dodavateli.
Trumpova administrativa však na svém postoji trvá. Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová prohlásila, že Spojené státy mají potřebné zdroje i pracovní sílu, aby mohly uspokojit výrobní nároky Applu. Zdůraznila přitom, že Apple již investoval 500 miliard dolarů v USA, a to by podle ní nebylo možné bez důvěry v americkou výrobní kapacitu.
Ve skutečnosti ale tato investice zahrnuje široké spektrum projektů – od výstavby datových center, investic do umělé inteligence, přes produkci Apple TV+ až po vznik výrobní akademie v Michiganu. Skutečný podíl investic do přímé výroby iPhonů je nepatrný.
Přesun výroby je dlouhodobá výzva
Analytik Gil Luria z D.A. Davidson připouští, že Apple by mohl část své výroby do USA přesunout, ale pouze v horizontu pěti až deseti let. Klíčovou roli by podle něj sehrála větší automatizace a rozvoj technologických dovedností americké pracovní síly. Pokud by se Spojené státy zaměřily na vývoj a školení v oblasti robotiky a výrobních technologií, mohly by být schopny časem replikovat výrobní kapacity, které dnes existují v Číně a na Tchaj-wanu.
Nicméně i přes technický pokrok je nepravděpodobné, že by Apple v dohledné době podnikl masivní přesun výroby. Rizika spojená s přerušením stávajících výrobních vztahů, zvýšením cen pro koncové zákazníky a narušením dodavatelského řetězce jsou podle většiny odborníků příliš velká.
Zatímco americká administrativa tvrdí, že cla podpoří domácí průmysl a vytvoří nová pracovní místa, zástupci soukromého sektoru – včetně Applu – čelí nejistotě a výraznému tlaku. Zprávy o clech už v minulém týdnu vedly k propadům na trzích, a technologické společnosti zůstávají jedním z nejvíce zasažených segmentů.
Apple mezi politickým tlakem a realitou globálního dodavatelského řetězce
Odborníci se shodují, že pokud chce Apple vyhovět požadavkům administrativy, bude muset najít kompromisní řešení. Například menší přesun části výroby do USA nebo investice do amerických výrobních kapacit mohou být způsobem, jak politicky reagovat, aniž by ohrozil svůj byznys model. „Možná se budou snažit ukázat: Podívejte, něco jsme přesunuli. Ale nepřesuneme všechno,“ říká Chatterjee.
Apple tak bude muset lavírovat mezi udržením globální efektivity výroby, stabilizací cenové politiky a uspokojením domácích politických požadavků. V této složité rovnováze bude klíčovou roli hrát generální ředitel Tim Cook, který se dosud osvědčil jako mistr vyvažování mezi geopolitickými a obchodními tlaky.
I přesto však analytici upozorňují, že pokračující protekcionismus Trumpovy administrativy může vážně narušit dlouhodobou strategii amerických technologických firem. Pokud by se podobné kroky rozšířily i na další produkty a komponenty, hrozí ztráta konkurenceschopnosti nejen Applu, ale celého amerického technologického sektoru.
Zda se skutečně podaří Apple přimět k razantnímu přesunu výroby, nebo zda půjde jen o politické gesto bez praktického dopadu, ukážou následující měsíce. Prozatím se zdá, že Trumpova celní politika má dalekosáhlé důsledky, které se dotýkají mnohem více než jen jedné firmy – zasahují samotné základy globálního obchodního systému.
Zdroj: Reuters
Společnost Apple , která dlouhodobě spoléhá na výrobu iPhonů v Číně, se ocitla pod drobnohledem Bílého domu, který se ji snaží přimět k přesunu výroby do Spojených států. Odborníci ale upozorňují, že takový krok je technicky i ekonomicky velmi náročný a v krátkodobém horizontu prakticky nereálný.Zpráva o vysokých clech přispěla k propadu akcií Applu o téměř 5 %. Investoři reagovali obavami z možného zvýšení cen iPhonů, což potvrzují i komentáře analytiků z Wall Street. Změna celní politiky je součástí širší protekcionistické strategie Trumpovy administrativy, která má za cíl přesunout výrobu klíčových produktů zpět do USA.Podle analytika Dana Ivese ze společnosti Wedbush by plně americky vyrobený iPhone mohl stát až 3 500 dolarů, tedy více než trojnásobek současné ceny. Tento dramatický nárůst by byl důsledkem nákladů spojených s restrukturalizací celého dodavatelského řetězce, náboru pracovní síly a vytvoření výrobních kapacit na území USA.Odborník na Apple Dipanjan Chatterjee z Forrester Research uvedl, že změna výrobní stopy je extrémně nákladná a pomalá. Podle něj nejde o rozhodnutí, které lze učinit v reakci na politický tlak, pokud nejde o strategický krok, podložený dlouhodobými úvahami.Diverzifikace výroby už probíhá, ale nestačíApple si je dlouhodobě vědom rizik vyplývajících ze závislosti na Číně. Od pandemie začal postupně diverzifikovat výrobu – část iPhonů už montuje v Indii a některé komponenty se vyrábějí ve Vietnamu. To ale stále nestačí k tomu, aby mohl bez problémů čelit radikálnímu přerušení vztahů s čínskými výrobci a dodavateli.Trumpova administrativa však na svém postoji trvá. Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová prohlásila, že Spojené státy mají potřebné zdroje i pracovní sílu, aby mohly uspokojit výrobní nároky Applu. Zdůraznila přitom, že Apple již investoval 500 miliard dolarů v USA, a to by podle ní nebylo možné bez důvěry v americkou výrobní kapacitu.Ve skutečnosti ale tato investice zahrnuje široké spektrum projektů – od výstavby datových center, investic do umělé inteligence, přes produkci Apple TV+ až po vznik výrobní akademie v Michiganu. Skutečný podíl investic do přímé výroby iPhonů je nepatrný.Přesun výroby je dlouhodobá výzvaAnalytik Gil Luria z D.A. Davidson připouští, že Apple by mohl část své výroby do USA přesunout, ale pouze v horizontu pěti až deseti let. Klíčovou roli by podle něj sehrála větší automatizace a rozvoj technologických dovedností americké pracovní síly. Pokud by se Spojené státy zaměřily na vývoj a školení v oblasti robotiky a výrobních technologií, mohly by být schopny časem replikovat výrobní kapacity, které dnes existují v Číně a na Tchaj-wanu.Nicméně i přes technický pokrok je nepravděpodobné, že by Apple v dohledné době podnikl masivní přesun výroby. Rizika spojená s přerušením stávajících výrobních vztahů, zvýšením cen pro koncové zákazníky a narušením dodavatelského řetězce jsou podle většiny odborníků příliš velká.Zatímco americká administrativa tvrdí, že cla podpoří domácí průmysl a vytvoří nová pracovní místa, zástupci soukromého sektoru – včetně Applu – čelí nejistotě a výraznému tlaku. Zprávy o clech už v minulém týdnu vedly k propadům na trzích, a technologické společnosti zůstávají jedním z nejvíce zasažených segmentů. Apple mezi politickým tlakem a realitou globálního dodavatelského řetězceOdborníci se shodují, že pokud chce Apple vyhovět požadavkům administrativy, bude muset najít kompromisní řešení. Například menší přesun části výroby do USA nebo investice do amerických výrobních kapacit mohou být způsobem, jak politicky reagovat, aniž by ohrozil svůj byznys model. „Možná se budou snažit ukázat: Podívejte, něco jsme přesunuli. Ale nepřesuneme všechno,“ říká Chatterjee.Apple tak bude muset lavírovat mezi udržením globální efektivity výroby, stabilizací cenové politiky a uspokojením domácích politických požadavků. V této složité rovnováze bude klíčovou roli hrát generální ředitel Tim Cook, který se dosud osvědčil jako mistr vyvažování mezi geopolitickými a obchodními tlaky.I přesto však analytici upozorňují, že pokračující protekcionismus Trumpovy administrativy může vážně narušit dlouhodobou strategii amerických technologických firem. Pokud by se podobné kroky rozšířily i na další produkty a komponenty, hrozí ztráta konkurenceschopnosti nejen Applu, ale celého amerického technologického sektoru.Zda se skutečně podaří Apple přimět k razantnímu přesunu výroby, nebo zda půjde jen o politické gesto bez praktického dopadu, ukážou následující měsíce. Prozatím se zdá, že Trumpova celní politika má dalekosáhlé důsledky, které se dotýkají mnohem více než jen jedné firmy – zasahují samotné základy globálního obchodního systému.