Globální poptávka po zlatě dosáhla v 1. čtvrtletí 2025 celkem 1 206 tun, což je nejvyšší hodnota za první čtvrtletí od roku 2016. Podle Světové rady pro zlato (WGC) k tomu přispěl růst přílivu prostředků do burzovně obchodovaných fondů (ETF) a přetrvávající makroekonomická nejistota, které zvýšily zájem investorů.
Celková poptávka vzrostla meziročně o 1 %, přičemž hlavním motorem byl investiční zájem. Celkové investice do zlata se více než zdvojnásobily na 552 tun, což představuje meziroční nárůst o 170 %, a to díky prudkému oživení ETF po utlumeném roce 2024.
Šlo o nejvyšší čtvrtletní investiční poptávku od prvního čtvrtletí roku 2022.
Poptávka po zlatých slitcích a mincích zůstala silná na úrovni 325 tun, což je o 15 % více než pětiletý průměr. „Za tímto růstem stála převážně Čína, která zaznamenala své druhé nejvyšší čtvrtletí v oblasti maloobchodních investic,“ uvedla WGC ve zprávě.
Centrální banky v průběhu čtvrtletí přidaly ke svým rezervám 244 tun. Přestože to znamenalo zpomalení oproti závěru roku 2024, stále to odpovídá typickému rozsahu za poslední tři roky.
Naopak spotřeba zlata ve šperkařství se propadla na nejnižší úroveň od pandemického prvního čtvrtletí roku 2020, protože rekordní ceny odradily kupující. V hodnotovém vyjádření však výdaje meziročně vzrostly o 9 % na 35 miliard USD.
Poptávka v technologickém sektoru zůstala na 80 tunách beze změny.
„Pokračující adopce umělé inteligence nadále podporovala růst v elektronickém sektoru, avšak nejistota ohledně cel vytváří pro zbytek roku náročné prostředí,“ uvedla zpráva.
Ceny zlata během čtvrtletí dosáhly několika historických maxim. Průměrná cena podle Londýnské burzy drahých kovů (LBMA) činila 2 860 USD za unci, což je o 38 % více než před rokem. Klíčovými faktory byly obavy z amerických cel, zvýšená geopolitická rizika, kolísavost akciových trhů a slabší dolar.
Globální poptávka po zlatě dosáhla v 1. čtvrtletí 2025 celkem 1 206 tun, což je nejvyšší hodnota za první čtvrtletí od roku 2016. Podle Světové rady pro zlato k tomu přispěl růst přílivu prostředků do burzovně obchodovaných fondů a přetrvávající makroekonomická nejistota, které zvýšily zájem investorů.
Celková poptávka vzrostla meziročně o 1 %, přičemž hlavním motorem byl investiční zájem. Celkové investice do zlata se více než zdvojnásobily na 552 tun, což představuje meziroční nárůst o 170 %, a to díky prudkému oživení ETF po utlumeném roce 2024.
Šlo o nejvyšší čtvrtletní investiční poptávku od prvního čtvrtletí roku 2022.
Poptávka po zlatých slitcích a mincích zůstala silná na úrovni 325 tun, což je o 15 % více než pětiletý průměr. „Za tímto růstem stála převážně Čína, která zaznamenala své druhé nejvyšší čtvrtletí v oblasti maloobchodních investic,“ uvedla WGC ve zprávě.
Centrální banky v průběhu čtvrtletí přidaly ke svým rezervám 244 tun. Přestože to znamenalo zpomalení oproti závěru roku 2024, stále to odpovídá typickému rozsahu za poslední tři roky.
Naopak spotřeba zlata ve šperkařství se propadla na nejnižší úroveň od pandemického prvního čtvrtletí roku 2020, protože rekordní ceny odradily kupující. V hodnotovém vyjádření však výdaje meziročně vzrostly o 9 % na 35 miliard USD.
Poptávka v technologickém sektoru zůstala na 80 tunách beze změny.
„Pokračující adopce umělé inteligence nadále podporovala růst v elektronickém sektoru, avšak nejistota ohledně cel vytváří pro zbytek roku náročné prostředí,“ uvedla zpráva.
Ceny zlata během čtvrtletí dosáhly několika historických maxim. Průměrná cena podle Londýnské burzy drahých kovů činila 2 860 USD za unci, což je o 38 % více než před rokem. Klíčovými faktory byly obavy z amerických cel, zvýšená geopolitická rizika, kolísavost akciových trhů a slabší dolar.
