Investoři reagovali na komentáře prezidenta Donalda Trumpa, který uvedl, že neplánuje odvolat předsedu Federálního rezervního systému Jeroma Powella, což uklidnilo trhy po předchozích výprodejích. Tento politický obrat v kombinaci s překvapivým poklesem zásob ropy v USA přispěl k tomu, že ropa Brent se udržela poblíž 68 dolarů za barel a americká lehká ropa WTI překročila hranici 64 dolarů.

Trumpova kritika Powella v předchozích dnech vyvolala obavy o nezávislost centrální banky, což způsobilo nervozitu na finančních trzích a podnítilo globální výprodej. Pondělní nejistota způsobila oslabení dolaru i pokles cen ropy, ale v úterý se nálada zlepšila, když Trump novinářům sdělil, že „nemá v úmyslu ho vyhodit“. To se na trzích okamžitě promítlo jako známka stability, což ocenili nejen akcioví investoři, ale také obchodníci s ropou.

„Ropa využila zadní vítr ze snížení volatility napříč aktivy a obecného pocitu, že jsme odvrátili politickou chybu v Trumpově snaze o Powellovo brzké odvolání,“ uvedl Chris Weston, vedoucí výzkumu ze společnosti Pepperstone Group Ltd. v Melbourne. Z jeho slov vyplývá, že nejen ropa, ale i ostatní komodity a finanční instrumenty reagovaly pozitivně na návrat důvěry v předvídatelnost americké měnové politiky.

Vedle politických komentářů se na růstu cen podílela i zpráva Amerického ropného institutu (API), která uvedla, že zásoby ropy v USA se za uplynulý týden snížily o 4,57 milionu barelů. Pokud tato data potvrdí i oficiální údaje Úřadu pro energetické informace (EIA), půjde o největší pokles zásob od listopadu. Pokles zásob je pro trh silným býčím signálem, neboť poukazuje na rostoucí spotřebu nebo omezenější dodávky.

Cenový vývoj ropy je však stále silně ovlivněn geopolitickým děním. K úternímu růstu přispěly i spekulace o možném omezení dodávek z Íránu poté, co USA oznámily sankce proti magnátovi v oblasti zkapalněného zemního plynu Seyedu Asadoollahovi Emamjomehovi a jeho obchodní síti. Tato opatření jsou dalším krokem v rámci politiky „maximálního tlaku“, kterou Trumpova administrativa vůči Teheránu prosazuje. I když tyto sankce přímo necílí na ropný sektor, trh je vnímá jako další potenciální narušení nabídky z blízkovýchodního regionu.

Přesto je třeba zmínit, že trh s ropou zůstává v rámci měsíce zranitelný. Obavy z globálního zpomalení hospodářského růstu, vyvolané zejména celními spory mezi USA a Čínou, stále visí ve vzduchu. I když americký ministr financí Scott Bessent na uzavřeném summitu investorů prohlásil, že „celní válka nemůže být trvalá“, investoři zůstávají obezřetní. Bessent dodal, že obě země budou muset najít způsob, jak napětí deeskalovat, což zní optimisticky, ale konkrétní dohody zatím chybí.

Některé tržní ukazatele však napovídají, že by ropa mohla v nejbližší době posílit. Například tzv. backwardace – struktura trhu, kdy ceny kontraktů s okamžitým dodáním jsou vyšší než ceny pozdějších kontraktů – se u ropy Brent rozšířila na největší rozdíl od ledna. Tato situace naznačuje, že aktuální nabídka je napjatá a obchodníci jsou ochotni platit více za okamžité dodávky, což je vnímáno jako býčí signál.

Celkově se tak ropa nachází ve složitém prostředí, kde se mísí politická rizika, fundamentální signály z trhu i psychologické faktory. Uklidnění kolem Fedu a signály o možné deeskalaci celní války poskytly ropě potřebnou podporu. Na druhé straně však zůstává v platnosti hrozba zpomalující globální poptávky a nejasný vývoj geopolitických konfliktů, které mohou kdykoli ovlivnit jak nabídku, tak poptávku.

V příštích dnech budou investoři pečlivě sledovat nejen data o zásobách a pohyby dolaru, ale i další vyjádření z Bílého domu. Politická stabilita a jasnější obchodní výhled by mohly pomoci ropě pokračovat v růstu, zatímco obnovené napětí by mohlo trh rychle opět poslat směrem dolů.