Zuckerberg přišel o 18 miliard dolarů, ale někteří na propadu trhu vydělali
Čtvrteční oznámení nových cel amerického prezidenta Donalda Trumpa vyvolalo prudký propad amerických akciových trhů, který se zapsal mezi největší za poslední roky.
Mark Zuckerberg přišel o 17,9 miliardy dolarů kvůli propadu akcií Meta
Bezos a Musk také ztratili miliardy během čtvrtečního výprodeje
Carlos Slim a Gautam Adani naopak své jmění výrazně navýšili
Spolu s indexem Dow Jones, který ztratil ohromujících 1 679 bodů, a propadem technologických akcií, utrpěly značné ztráty také majetky některých z nejbohatších lidí planety. Celková tržní kapitalizace amerického akciového trhu se během jediného dne zmenšila o 3,1 bilionu dolarů, což je největší pokles od března 2020 – tehdy trhy otřásla pandemie a došlo ke ztrátě 3,5 bilionu.
Největší poražený: Mark Zuckerberg
Mark Zuckerberg, zakladatel a generální ředitel společnosti Meta Platforms, byl největším poraženým dne. Jeho čisté jmění se snížilo o 17,9 miliardy dolarů, když akcie jeho firmy spadly o 8,9 % – což představuje nejhorší jednodenní pokles hodnoty akcií společnosti Meta za posledních 12 měsíců.
Zdroj: Bloomberg
V pátek činilo jeho jmění podle Bloomberg Billionaires Index stále impozantních 189 miliard dolarů, ale ve světle ztráty takřka 18 miliard je to citelný zásah. Zuckerberg tak klesl v žebříčku nejbohatších osob planety, i když zůstává třetím nejbohatším člověkem na světě.
Na druhé příčce žebříčku největších ztrát je Jeff Bezos, zakladatel Amazonu, který přišel o 15,9 miliardy dolarů. Jeho společnost zaznamenala pokles akcií o 9,9 %, což odráží obavy investorů z možného dopadu nových cel na globální e-commerce a dodavatelské řetězce. I přes tuto ztrátu se Bezosovo jmění stále drží na vysoké úrovni 201 miliard dolarů.
Třetím v pořadí je Elon Musk, generální ředitel společnosti Tesla a nejbohatší člověk na světě. Hodnota jeho majetku se snížila o 11 miliard dolarů, přičemž akcie Tesly klesly o 5,4 %. Muskova hodnota se tak momentálně pohybuje kolem 322 miliard dolarů. Propad akcií Tesly je připisován jednak nejistotě kolem exportních nákladů v důsledku cel, ale i celkovému sentimentu, který tíží růstové technologické společnosti.
Zdroj: Getty Images
Překvapiví vítězové uprostřed tržního chaosu
Zatímco většina miliardářů z technologického sektoru a USA zaznamenala výrazné ztráty, několik jednotlivců mimo USA naopak zvýšilo hodnotu svého jmění. Největší zisk si připsal Carlos Slim, mexický magnát, který ovládá mobilního operátora America Movil. Jeho majetek vzrostl o 2,95 miliardy dolarů, a to díky relativní stabilitě mexických akcií, které nebyly zasaženy americkými celními opatřeními. Mexický index IPC dokonce posílil o 0,6 %, a akcie America Movil kótované v USA zaznamenaly růst o 0,8 %.
Zdroj: Bloomberg
Slim těžil z faktu, že Mexiko a Kanada byly v nových celních opatřeních do značné míry ušetřeny, protože dodržují pravidla dohody USMCA. Právě tato skutečnost investory uklidnila a umožnila růst hodnoty akcií v regionu, zatímco zbytek světa zažíval paniku.
Další rostoucí majetky
Mezi další vítěze čtvrtečního dne patří Gautam Adani, zakladatel indického průmyslového konglomerátu Adani Group, jehož majetek vzrostl o 1,39 miliardy dolarů na 76,2 miliardy. Adani těžil z robustní výkonnosti domácích trhů a odolnosti indické ekonomiky vůči americkým celním opatřením.
Zdroj: Getty Images
Dalším byl Jeff Yass, zakladatel Susquehanna International Group, obchodní společnosti známé svými algoritmickými přístupy k trhu, který si připsal 243 milionů dolarů. A na konci žebříčku vítězů byl Zhong Shanshan, předseda Nongfu Spring, čínského výrobce balené vody, který si v den tržního kolapsu připsal 12,3 milionu dolarů.
Rozdíly mezi sektory a regiony
Čtvrteční propad ukázal nejen zranitelnost technologického sektoru, ale i rozdílný dopad celních opatření podle regionu a typu podnikání. Zatímco americké technologické firmy, jejichž výrobky a komponenty pocházejí ze zemí jako Čína, Tchaj-wan nebo Vietnam, čelily přímému dopadu, firmy působící v regionech mimo hlavní obchodní konflikt se ukázaly být mnohem odolnější.
Zuckerbergova ztráta téměř 18 miliard dolarů je sice extrémní, ale v kontextu tržního vývoje nepředstavuje ojedinělý jev. Podobně jako během pandemie v roce 2020 se i tentokrát ukazuje, že ekonomická politika má přímý vliv na majetky nejbohatších lidí světa – a že investoři, ale i miliardáři, se musejí rychle přizpůsobovat novým pravidlům hry.
Zatímco jedni počítají ztráty, jiní slaví výjimečné zisky – a trh se dál otřásá v nejistotě, jaké kroky Trumpova administrativa učiní dál.
Čtvrteční oznámení nových cel amerického prezidenta Donalda Trumpa vyvolalo prudký propad amerických akciových trhů, který se zapsal mezi největší za poslední roky. Spolu s indexem Dow Jones, který ztratil ohromujících 1 679 bodů, a propadem technologických akcií, utrpěly značné ztráty také majetky některých z nejbohatších lidí planety. Celková tržní kapitalizace amerického akciového trhu se během jediného dne zmenšila o 3,1 bilionu dolarů, což je největší pokles od března 2020 – tehdy trhy otřásla pandemie a došlo ke ztrátě 3,5 bilionu.
Největší poražený: Mark Zuckerberg
Mark Zuckerberg, zakladatel a generální ředitel společnosti Meta Platforms, byl největším poraženým dne. Jeho čisté jmění se snížilo o 17,9 miliardy dolarů, když akcie jeho firmy spadly o 8,9 % – což představuje nejhorší jednodenní pokles hodnoty akcií společnosti Meta za posledních 12 měsíců.
Zdroj: Bloomberg
V pátek činilo jeho jmění podle Bloomberg Billionaires Index stále impozantních 189 miliard dolarů, ale ve světle ztráty takřka 18 miliard je to citelný zásah. Zuckerberg tak klesl v žebříčku nejbohatších osob planety, i když zůstává třetím nejbohatším člověkem na světě.
Meta Platforms (META)
Jeff Bezos a Elon Musk rovněž ztratili
Na druhé příčce žebříčku největších ztrát je Jeff Bezos, zakladatel Amazonu, který přišel o 15,9 miliardy dolarů. Jeho společnost zaznamenala pokles akcií o 9,9 %, což odráží obavy investorů z možného dopadu nových cel na globální e-commerce a dodavatelské řetězce. I přes tuto ztrátu se Bezosovo jmění stále drží na vysoké úrovni 201 miliard dolarů.
Třetím v pořadí je Elon Musk, generální ředitel společnosti Tesla a nejbohatší člověk na světě. Hodnota jeho majetku se snížila o 11 miliard dolarů, přičemž akcie Tesly klesly o 5,4 %. Muskova hodnota se tak momentálně pohybuje kolem 322 miliard dolarů. Propad akcií Tesly je připisován jednak nejistotě kolem exportních nákladů v důsledku cel, ale i celkovému sentimentu, který tíží růstové technologické společnosti.
Zdroj: Getty Images
Překvapiví vítězové uprostřed tržního chaosu
Zatímco většina miliardářů z technologického sektoru a USA zaznamenala výrazné ztráty, několik jednotlivců mimo USA naopak zvýšilo hodnotu svého jmění. Největší zisk si připsal Carlos Slim, mexický magnát, který ovládá mobilního operátora America Movil. Jeho majetek vzrostl o 2,95 miliardy dolarů, a to díky relativní stabilitě mexických akcií, které nebyly zasaženy americkými celními opatřeními. Mexický index IPC dokonce posílil o 0,6 %, a akcie America Movil kótované v USA zaznamenaly růst o 0,8 %.
Zdroj: Bloomberg
Slim těžil z faktu, že Mexiko a Kanada byly v nových celních opatřeních do značné míry ušetřeny, protože dodržují pravidla dohody USMCA. Právě tato skutečnost investory uklidnila a umožnila růst hodnoty akcií v regionu, zatímco zbytek světa zažíval paniku.
Další rostoucí majetky
Mezi další vítěze čtvrtečního dne patří Gautam Adani, zakladatel indického průmyslového konglomerátu Adani Group, jehož majetek vzrostl o 1,39 miliardy dolarů na 76,2 miliardy. Adani těžil z robustní výkonnosti domácích trhů a odolnosti indické ekonomiky vůči americkým celním opatřením.
Zdroj: Getty Images
Dalším byl Jeff Yass, zakladatel Susquehanna International Group, obchodní společnosti známé svými algoritmickými přístupy k trhu, který si připsal 243 milionů dolarů. A na konci žebříčku vítězů byl Zhong Shanshan, předseda Nongfu Spring, čínského výrobce balené vody, který si v den tržního kolapsu připsal 12,3 milionu dolarů.
Rozdíly mezi sektory a regiony
Čtvrteční propad ukázal nejen zranitelnost technologického sektoru, ale i rozdílný dopad celních opatření podle regionu a typu podnikání. Zatímco americké technologické firmy, jejichž výrobky a komponenty pocházejí ze zemí jako Čína, Tchaj-wan nebo Vietnam, čelily přímému dopadu, firmy působící v regionech mimo hlavní obchodní konflikt se ukázaly být mnohem odolnější.
Zuckerbergova ztráta téměř 18 miliard dolarů je sice extrémní, ale v kontextu tržního vývoje nepředstavuje ojedinělý jev. Podobně jako během pandemie v roce 2020 se i tentokrát ukazuje, že ekonomická politika má přímý vliv na majetky nejbohatších lidí světa – a že investoři, ale i miliardáři, se musejí rychle přizpůsobovat novým pravidlům hry.
Zatímco jedni počítají ztráty, jiní slaví výjimečné zisky – a trh se dál otřásá v nejistotě, jaké kroky Trumpova administrativa učiní dál.