V rozhovoru pro pořad „Meet the Press“ na stanici NBC uvedl, že pokud obchodní partneři Spojených států nezačnou jednat „v dobré víře“, bude vláda připravena pozastavená cla obnovit, a to již počátkem července.

Trumpova administrativa před časem pozastavila platnost nejpřísnějších celních sazeb na 90 dní, aby poskytla prostor pro vyjednávání. Tato dočasná úleva se ale může rychle změnit, pokud podle Bessenta nedojde k pokroku. „Dostanou dopis s textem: ‚Tady máte sazby.‘ Očekávám, že všichni přijdou a budou vyjednávat v dobré víře,“ uvedl Bessent s odkazem na to, že Spojené státy nehodlají slevovat ze svých požadavků.

Obchodní tlak roste, Trump hrozí jednostrannými kroky

Prezident Trump v pátek potvrdil, že v příštích týdnech plánuje jednostranně uvalit nové celní sazby na některé země. Cílem je podle něj nastavit nové obchodní podmínky, které budou jasně reflektovat cenu za přístup na americký trh. Podle Bessenta se tím vytváří „vyjednávací páka“, jež může přimět partnery k přijetí podmínek USA.

Konkrétně se Bessent zmínil o tom, že pokud se vyjednávání nezdaří, celní sazby se mohou vrátit na úroveň z 2. dubna, kdy byly u některých zemí mnohem vyšší než současných 10 %. I když nedošlo ke zveřejnění konkrétních termínů, ministr financí naznačil, že Bílý dům chce během nadcházejících týdnů uzavřít dohody s 18 klíčovými obchodními partnery. V rozhovoru pro CNN v pořadu „State of the Union“ dodal, že USA zvažují i regionální přístupy k celní politice – například sazby pro Střední Ameriku nebo konkrétní části Afriky.

Vedle těchto hlavních jednání prý existuje řada menších obchodních vztahů, u nichž bude možné jednoduše stanovit sazby bez složitých vyjednávání. Tato flexibilita má umožnit Spojeným státům rychleji upravovat svou obchodní politiku bez nutnosti dlouhých a nejistých vyjednávacích procesů.

Dopady cel se přelévají na spotřebitele i maloobchod

Jedním z klíčových témat nedělních diskusí byla otázka, kdo ponese náklady vyplývající z navýšených celních sazeb. Zatímco Trump opakovaně tvrdí, že cla zaplatí zahraniční výrobci a dovozci, praxe ukazuje, že američtí spotřebitelé a maloobchodníci jsou těmito náklady přímo ovlivněni.

Společnost Walmart (WMT) nedávno oznámila, že plánuje zvýšit ceny v důsledku rostoucích nákladů na dovoz. Tato zpráva vyvolala okamžitou reakci Donalda Trumpa, který na své sociální síti uvedl, že Walmart by měl „zaplatit cla“, místo aby je přenášel na zákazníky.

Bessent v neděli připustil, že realita je složitější. V rozhovoru pro CNN moderátorovi Jakeu Tapperovi uvedl: „Walmart část cel absorbuje. Část se může přenést na spotřebitele.“ V sobotu pak údajně hovořil přímo s generálním ředitelem Walmartu Dougem McMillonem, přičemž podle jeho slov nešlo o žádný tlak ze strany ministerstva financí. „S Dougem máme velmi dobré vztahy, chtěl jsem to slyšet přímo od něj,“ dodal.

Dopady cel na maloobchod ale sledují i analytici a investoři. Zvýšené náklady mohou ovlivnit nejen ceny, ale také marže a konkurenceschopnost amerických firem, což se může projevit i v širším ekonomickém kontextu.

Bessent zpochybňuje rozhodnutí Moody’s a brání důvěru investorů

Kromě tématu cel komentoval ministr financí i snížení ratingu Spojených států ratingovou agenturou Moody’s, která v pátek snížila hodnocení amerického vládního dluhu z nejvyšší známky AAA. Moody’s tento krok zdůvodnila obavami ze spirálovitého růstu zadlužení USA a jeho udržitelnosti.

Bessent však rozhodnutí agentury odmítl s tím, že podle něj Moody’s funguje jako opožděný indikátor a nereflektuje současnou realitu. Obvinil přitom předchozí Bidenovu administrativu, že Spojeným státům zanechala deficit ve výši 6,7 % HDP, čímž podle něj zatížila současnou vládu.

Zároveň se Bessent snažil podpořit důvěru investorů: „Do USA přicházejí biliony dolarů, vidíme kompetentnost investorů, takže Moody’s příliš nevěřím.“ V této souvislosti připomněl i postoj Larryho Summerse, bývalého ministra financí za administrativy Baracka Obamy, který v roce 2011 také bagatelizoval snížení ratingu.

Bessent tedy dává jasně najevo, že současná administrativa považuje fundamenty americké ekonomiky za pevné a že snížení ratingu nevnímá jako zásadní hrozbu. Navzdory fiskálním výzvám zůstává přesvědčen, že zahraniční kapitál do USA proudí a důvěra trhů v americkou ekonomiku trvá.