Bezpečnostní podmínky dohody uzavřené Trumpem a Starmerem jsou vnímány jako namířené proti Pekingu Nedávno uzavřená obchodní dohoda mezi Spojenými státy a Velkou Británií vyvolala ostrou reakci Číny, která v ní vidí potenciální nástroj k jejímu vytlačení z mezinárodních dodavatelských řetězců. Tato bilaterální dohoda, první vlaštovka Trumpovy administrativy od oznámení „vzájemných cel“, zavádí přísné bezpečnostní požadavky na britský ocelářský a farmaceutický průmysl. Podle Pekingu by však taková spolupráce mezi státy neměla být vedena proti zájmům třetích stran. Komentáře čínského ministerstva zahraničí staví Londýn do nepříjemné pozice mezi dvěma hospodářskými supervelmocemi. Britská vláda usiluje o zlepšení vztahů s Čínou, ale současně se snaží udržet privilegovaný přístup na americký trh. Dohoda podle čínských pozorovatelů naznačuje, že USA chtějí prostřednictvím bilaterálních dohod s partnery omezit čínský vliv a přístup ke strategickým trhům. Podmíněné úlevy, nebezpečné precedenty Dohoda z minulého týdne poskytuje úlevy od amerických cel na britský vývoz automobilů a oceli – ovšem pod jasnými podmínkami. Londýn se zavázal, že „neprodleně splní bezpečnostní požadavky USA“, které se podle britských činitelů výslovně týkají Číny. Pokud britské firmy nesplní požadavky definované v tzv. „vyšetřováních podle článku 232“, mohou o výhody přijít. Zatímco britská vláda tvrdí, že dohoda zajistí tisíce pracovních míst a ochrání klíčová odvětví, Peking ji vnímá jako nebezpečný precedent. Podle čínských vládních poradců jde o „jedovatou pilulku“, která je ještě horší než tradiční cla, protože podmiňuje obchodní výhody politickou a bezpečnostní loajalitou vůči USA. Britské přijetí amerických bezpečnostních klauzulí vyvolalo v Pekingu překvapení a znepokojení, zvláště v kontextu snah britské vlády premiéra Keira Starmera znovu nastartovat vztahy s Čínou. Jeden z čínských poradců pro Financial Times uvedl, že „Británie neměla s podpisem dohody spěchat“. Chcete využít této příležitosti?Trump vytváří tlak, Čína odpovídá „odpojováním“ Zatímco Trumpova administrativa buduje systém bilaterálních dohod s klauzulemi znevýhodňujícími Čínu, Peking reaguje posilováním autonomie svých dodavatelských řetězců. Tento trend tzv. „decouplingu“ je zrychlován právě kvůli rostoucím obavám z narušení způsobených obchodní válkou. Čína aktivně pracuje na nahrazování zahraničních komponentů, zejména v citlivých odvětvích, jako jsou technologie a energetika. Obavy Pekingu posiluje i to, že Spojené státy budou pravděpodobně tlačit na další země, aby přistoupily na podobné podmínky jako Británie. Výzkumník Zhang Yansheng z Čínské akademie makroekonomického výzkumu označil přístup USA za „snahu o izolaci Číny“, která se podle něj bude muset otevřeně bránit při obchodních jednáních s Británií, ale zároveň by se měla vyhnout unáhleným odvetným krokům. Británie balancuje mezi zájmy Britská vláda se snaží v reakci na kritiku uklidnit napětí a zdůrazňuje, že „obchod a investice s Čínou zůstávají důležité“. Dodává, že nadále podporuje pragmatické zapojení v oblastech společného zájmu, včetně obchodu, vědy a klimatu. Zároveň ale zdůrazňuje, že dohoda s USA „položí základy pro větší obchodní výměnu“ a že bezpečnostní aspekty spolupráce s Washingtonem jsou v souladu s britskými národními prioritami. Není přitom jasné, jak se bude vyvíjet pozice Velké Británie, pokud bude muset opakovaně volit mezi zájmy transatlantické aliance a strategického partnerství s Čínou. Pokud však bude tlak Spojených států pokračovat v podobném duchu, může být britský obchodní manévrovací prostor stále užší. Dohoda na pozadí příměří mezi USA a Čínou Obchodní napětí mezi USA a Čínou se mezitím alespoň částečně zmírňuje. Obě strany v pondělí oznámily 90denní příměří, v jehož rámci Spojené státy dočasně sníží cla na čínský dovoz z 145 % na přibližně 40 %. Pokud se podaří dohodnout na omezení dodávek prekurzorů fentanylu z Číny do USA, mohly by cla klesnout až na úroveň, jaká platí pro americké spojence, včetně Velké Británie. Čína rovněž oznámila, že sníží svá odvetná cla na americké produkty – například energetiku a zemědělství – ze 125 % na 10 %. Tyto kroky naznačují ochotu obou stran zchladit obchodní spory, i když základní soupeření zůstává.