Nejenže jej doprovázeli představitelé technologické elity jako Elon Musk, Jensen Huang (Nvidia) [NVDA], Sam Altman (OpenAI) či Arvind Krishna (IBM) [IBM], ale zároveň zde byly podepsány dohody za 600 miliard dolarů, z nichž značná část se týká čipů pro umělou inteligenci. Tyto dohody jasně ukazují, že Spojené státy si chtějí udržet technologickou dominanci a upevnit vztahy s klíčovými ropnými státy, které se nyní snaží přetavit svou energetickou moc v digitální vliv.

Saúdská Arábie hledá budoucnost mimo ropu

Saúdský plán Vision 2030, v jehož rámci chce Rijád transformovat svou ekonomiku a stát se centrem moderních technologií, nyní dostává reálné obrysy. S podporou amerických gigantů vzniká startup Humain, jehož ambicí je proměnit zemi ve „globálně konkurenceschopné centrum AI“. Partnerství s Nvidií zahrnuje výstavbu tzv. továren na umělou inteligenci s výkonem až 500 megawattů a dodávku desítek tisíc čipů GB300 Grace Blackwell. Vedle Nvidie uzavřely podobné dohody také společnosti AMD [AMD] a Qualcomm [QCOM], které pomohou budovat potřebnou infrastrukturu pro masivní datová centra.

Trump využívá AI jako nástroj diplomacie

Trump využívá americkou technologickou převahu jako klíčový diplomatický nástroj. Jeho administrativa krátce před cestou oznámila zrušení některých exportních omezení z éry Bidena, což umožnilo dodávky špičkových čipů do strategických partnerských zemí. Podle prohlášení Bílého domu představují nově uzavřené dohody „transformativní zlom v bilaterálních vztazích“. Připomínají přelomové momenty, jako byla historická návštěva Trumpa v Rijádu v roce 2017, ale tentokrát se geopolitický význam přesouvá od zbraní k čipům.

Změna v přístupu je markantní i ve srovnání s administrativou Joea Bidena, která vůči Rijádu zaujímala odměřenější postoj kvůli porušování lidských práv, zejména v souvislosti s vraždou novináře Jamala Khashoggiho. Trump nyní místo izolace volí partnerství a technologickou spolupráci, čímž posouvá těžiště americké zahraniční politiky směrem k pragmatickému techno-nacionalismu.

Další zastávky: Katar a Spojené arabské emiráty

Po Saúdské Arábii čekají prezidenta Trumpa další dvě zastávky: Katar a Spojené arabské emiráty, které mají rovněž ambice stát se regionálními lídry v oblasti AI. Zvláště Spojené arabské emiráty jsou v centru pozornosti díky firmě G42, která v loňském roce uzavřela dohodu s Microsoftem o investici 1,5 miliardy dolarů. Ta byla podmíněna ukončením spolupráce s čínskými dodavateli hardwaru, čímž se z G42 stává klíčový partner amerických zájmů v regionu.

Trumpova administrativa nyní zvažuje další dohodu, která by umožnila masivní prodej amerických čipů právě této emirátské společnosti. Takový krok by mohl definitivně ukotvit americkou technologickou sféru na Blízkém východě a předejít čínskému vlivu, který některé americké kongresové výbory stále vnímaly jako potenciální hrozbu.

Zahraniční cesta prezidenta Trumpa do Perského zálivu ukazuje hlubokou proměnu geopolitiky, kde se technologická infrastruktura, zejména v oblasti umělé inteligence, stává novým nástrojem diplomacie a vlivu. Podpis strategických dohod v hodnotě stovek miliard dolarů, účast lídrů technologického průmyslu jako Elon Musk, Jensen Huang či Lisa Su a zapojení startupu Humain potvrzují, že Spojené státy využívají svůj náskok v AI k upevnění partnerství s klíčovými státy Blízkého východu. Tento přístup kontrastuje s konfrontačním tónem vůči Číně a nabízí pragmatickou alternativu pro země, které chtějí investovat do vlastní technologické nezávislosti. Zásadní je i zrušení některých exportních omezení na čipy, což otevírá cestu k větším dodávkám amerického hardwaru a zajišťuje Washingtonu strategickou výhodu. Regionální konkurence mezi Saúdskou Arábií, Emiráty a Katarem tak získává nový rozměr – soutěží se o to, kdo se stane technologickým centrem budoucnosti. A Spojené státy se v tomto soupeření snaží být nejen dodavatelem technologií, ale i architektem nové ekonomické architektury po éře ropy.