Rostoucí nejistota kolem americké ekonomiky a politického směřování Spojených států vede k pozoruhodnému jevu: institucionální investoři začínají omezovat svou expozici vůči americkým aktivům. Místo toho obracejí pozornost ke stabilnějším a aktuálně atraktivnějším evropským trhům.Podle velkých bank z Wall Street zaznamenávají správci aktiv s biliony dolarů pod správou první významnější známky pomalého, ale zřetelného přesunu kapitálu z USA. Hlavními důvody jsou obavy z nepředvídatelné hospodářské politiky, útoky prezidenta Donalda Trumpa na Federální rezervní systém i důsledky probíhající obchodní války. Přestože americké akcie letos umazaly část ztrát způsobených „dnem osvobození“, kdy Trump oznámil nové celní bariéry, jejich výkonnost stále zaostává za globální konkurencí. Dolar letos oslabil o více než 7 %, což dále zvyšuje tlak na zahraniční investory.Evropa láká: valuace, obranné výdaje i „vlastenecký“ kapitálVýznamní investoři, včetně penzijních fondů a správních institucí, identifikují Evropu jako logickou alternativu. Podle Luky Paoliniho z Pictet Asset Management je kombinace levných akciových trhů a vlny výdajů na obranu, zejména v Německu, dostatečně silným stimulem k přesměrování kapitálu.Posun je patrný i v tvrdých datech. Průzkum Bank of America ukázal, že v březnu investoři provedli historicky největší snížení alokace do amerických akcií, přičemž přesun do Evropy byl nejprudší od roku 1999. Dále se v dubnu z evropských ETF fondů zaměřených na americká aktiva odteklo 2,5 miliardy eur – nejvíce od začátku roku 2023.Kenneth Lamont z Morningstar označuje tento vývoj za obrat dlouhodobého trendu, kdy americká aktiva byla magnetem pro globální kapitál. Tento posun je částečně poháněn i „vlasteneckým“ přístupem evropských investorů, kteří se zaměřují na sektory s přímým ekonomickým a geopolitickým významem, jako je obrana.Chcete využít této příležitosti?Globální hráči přehodnocují americkou expoziciKonkrétní kroky podnikají i významné fondy. Finská penzijní pojišťovna Veritas snížila expozici vůči americkým akciím a jako důvody uvedla vysoké valuace a nepředvídatelnost americké politiky. Australský fond UniSuper s aktivy ve výši 149 miliard AUD také signalizoval přehodnocení svého zaměření – jeho investiční ředitel John Pearce dokonce prohlásil, že „jsme možná dosáhli vrcholu investic do amerických aktiv“.Dánské penzijní fondy mezitím uskutečnily první větší prodeje amerických akcií od roku 2022 a zaznamenaly největší nákup evropských akcií za posledních šest let. Analytik BNP Paribas Sam Lynton Brown upozornil, že pokud by se evropské fondy vrátily na úroveň alokace z roku 2015, znamenalo by to odliv dolarových aktiv až ve výši 300 miliard eur.USA byly po dlouhou dobu dominantním příjemcem globálních kapitálových toků díky své velikosti, likviditě a silné tržní výkonnosti. Nyní se ale objevují první náznaky, že tato éra může být u konce – nebo alespoň přerušena.Strukturální dopady na dolar i trhyJohn Butler ze společnosti Wellington Management upozornil, že pokud se tento trend prohloubí, dojde k strukturálním změnám ve směru toků globálního kapitálu. To by mohlo vést k čistému odlivu z USA, s dopady na dolar, akciové i dluhopisové trhy. Ačkoli hloubka amerických trhů znamená, že úplný exodus nehrozí, změna alokací i mírného rozsahu může mít významné důsledky.Otázky si kladou i samotné americké fondy. Scott Chan, investiční ředitel kalifornského penzijního systému State Teachers‘ Retirement System, upozornil, že obchodní politika může způsobit nepředvídané důsledky, například prodeje amerických aktiv ze strany zahraničních partnerů.Pokles dolaru byl navíc bolestivý pro investory, kteří neprovedli měnové zajištění. Bank of America odhaduje, že návrat evropských investorů k předpandemickému zajištění měnového rizika by mohl vyvolat dodatečný tlak na dolar – a zahrnovat objemy v řádu 2,5 bilionu dolarů.Zatím se mnozí rozhodují opatrně. Vnitřní debaty ve fondech naznačují, že i přes rostoucí pochybnosti si USA stále drží silnou pozici. Ale přesun zájmu k Evropě je patrný – a poprvé po letech se nejedná o dočasnou vlnu, ale potenciální změnu paradigmatu.