Trump hrozí 50% clem na veškerý dovoz z EU kvůli stagnujícím jednáním
Apple má čelit 25% clům, pokud nepřesune výrobu iPhonů do USA
Evropská unie připravuje odvetná cla na americké zboží v hodnotě 95 miliard eur
Prezident Donald Trump v pátek oznámil, že od 1. června zavede 50% clo na veškeré zboží z Evropské unie, pokud jednání o obchodní dohodě nepřinesou pokrok. Svůj krok zdůvodnil tím, že „Evropská unie byla založena s cílem zneužívat Spojené státy v oblasti obchodu“ a označil Brusel za „velmi obtížného partnera“.
Trumpovo prohlášení, zveřejněné na jeho sociální síti Truth Social, kritizovalo řadu faktorů – vysokou DPH, údajnou měnovou manipulaci, netarifní překážky, „směšné pokuty“ uvalované na americké firmy a obecně diskriminační přístup EU vůči americkým podnikům. Vyjádření okamžitě otřáslo trhem – futures na index S&P 500 klesly o 1,1 %, zatímco Nasdaq 100 ztratil 1,3 %.
Současně s kritikou Evropské unie si Trump nebral servítky ani s domácími firmami. Společnosti Apple Inc.(AAPL) pohrozil zavedením cla ve výši nejméně 25 %, pokud nepřesune výrobu svých iPhonů zpět do Spojených států. Tato hrozba přichází v době, kdy americká administrativa hledá nové cesty, jak podpořit domácí průmysl a snížit závislost na dovozu.
Pro technologického giganta Apple, který vyrábí většinu svých zařízení v Asii, by podobný krok znamenal zásadní zátěž. Zatímco v minulosti Trump často útočil na zahraniční firmy, tento výpad proti jedné z nejúspěšnějších amerických společností je dalším důkazem jeho důrazu na „America First“ politiku i během druhého funkčního období.
Zdroj: Getty Images
Evropa nabídla kompromis, Trump trvá na svém
Překvapivé na Trumpově výpadu je načasování. EU totiž právě tento týden předložila nový rámec obchodní dohody, který měl zmírnit napětí a oživit jednání. Podle informací obeznámených s obsahem návrhu Evropa nabídla řadu ústupků:
Postupné snižování cel na citlivé zemědělské a průmyslové produkty na obou stranách.
Zohlednění environmentálních a pracovních standardů.
Společné investice a veřejné zakázky v oblastech jako umělá inteligence, energetika a digitální infrastruktura.
Trumpova administrativa ale návrh považuje za nedostatečný. Ministr obchodu Howard Lutnick se v týdnu nechal slyšet, že některá jednání jsou „nemožná“ a že Německo, které by údajně mělo zájem uzavřít dohodu, „nemá dovoleno“ jednat samostatně. Tím narážel na jednotnou vyjednávací pozici EU, která jedná jako celek.
Z americké strany tak přichází signály, že místo vstřícnosti se Washington rozhodl pro konfrontaci. To potvrzuje i opakované využívání cla jako nástroje nejen pro ochranu domácího průmyslu, ale také jako prostředku politického tlaku.
EU připravuje protiútok v hodnotě 95 miliard eur
Evropská unie však nezůstává bez reakce. Podle dostupných informací připravuje odvetná opatření v hodnotě 95 miliard eur(přibližně 107 miliard USD). Tato cla mají být namířena na americký vývoz a měla by být spuštěna, pokud USA skutečně uvalí svá „reciproční“ cla, jak Trump hrozí.
EU už dříve v květnu oznámila 90denní odklad svého vlastního balíčku odvetných opatření, které byly reakcí na starší cla na ocel a hliník, zavedená Trumpem během jeho prvního období. Tento vstřícný krok byl podmíněn americkým snížením cel na evropské zboží z 20 % na 10 %, aby bylo možné pokračovat v dialogu.
Evropští vyjednavači však zároveň varují, že trpělivost není neomezená. Pokud nedojde k pokroku, jsou připraveni přijmout novou vlnu cel, která by mohla zasáhnout i klíčové americké sektory, včetně automobilového průmyslu a zemědělské produkce. Tento scénář by mohl poškodit americké vývozce a přispět k dalšímu zpomalení globálního obchodu.
Stává se obchodní konflikt trvalou realitou?
Trumpovy kroky naznačují, že obchodní války se stávají dlouhodobým nástrojem jeho ekonomické strategie. Místo snahy o komplexní obchodní dohody s důrazem na transparentnost, investice a spolupráci přichází izolační přístup, který narušuje globální obchodní řád. Pro firmy v USA i EU to znamená vyšší nejistotu, náklady a komplikace v dodavatelských řetězcích.
Ekonomové i investoři nyní čekají, jak se situace vyvine. Hrozby cel přicházejí v době, kdy se světová ekonomika potýká s oslabenou poptávkou a růstem nákladů, což může vést k dalším turbulencím na trzích. Pokud se USA a EU nedohodnou, hrozí nové kolo nestability, které zasáhne jak výrobce, tak spotřebitele na obou stranách Atlantiku.
Zdroj: Getty images
Prezident Donald Trump v pátek oznámil, že od 1. června zavede 50% clo na veškeré zboží z Evropské unie, pokud jednání o obchodní dohodě nepřinesou pokrok. Svůj krok zdůvodnil tím, že „Evropská unie byla založena s cílem zneužívat Spojené státy v oblasti obchodu“ a označil Brusel za „velmi obtížného partnera“.Trumpovo prohlášení, zveřejněné na jeho sociální síti Truth Social, kritizovalo řadu faktorů – vysokou DPH, údajnou měnovou manipulaci, netarifní překážky, „směšné pokuty“ uvalované na americké firmy a obecně diskriminační přístup EU vůči americkým podnikům. Vyjádření okamžitě otřáslo trhem – futures na index S&P 500 klesly o 1,1 %, zatímco Nasdaq 100 ztratil 1,3 %.Současně s kritikou Evropské unie si Trump nebral servítky ani s domácími firmami. Společnosti Apple Inc. pohrozil zavedením cla ve výši nejméně 25 %, pokud nepřesune výrobu svých iPhonů zpět do Spojených států. Tato hrozba přichází v době, kdy americká administrativa hledá nové cesty, jak podpořit domácí průmysl a snížit závislost na dovozu.Pro technologického giganta Apple, který vyrábí většinu svých zařízení v Asii, by podobný krok znamenal zásadní zátěž. Zatímco v minulosti Trump často útočil na zahraniční firmy, tento výpad proti jedné z nejúspěšnějších amerických společností je dalším důkazem jeho důrazu na „America First“ politiku i během druhého funkčního období.Evropa nabídla kompromis, Trump trvá na svémPřekvapivé na Trumpově výpadu je načasování. EU totiž právě tento týden předložila nový rámec obchodní dohody, který měl zmírnit napětí a oživit jednání. Podle informací obeznámených s obsahem návrhu Evropa nabídla řadu ústupků:
Postupné snižování cel na citlivé zemědělské a průmyslové produkty na obou stranách.
Zohlednění environmentálních a pracovních standardů.
Společné investice a veřejné zakázky v oblastech jako umělá inteligence, energetika a digitální infrastruktura.
Trumpova administrativa ale návrh považuje za nedostatečný. Ministr obchodu Howard Lutnick se v týdnu nechal slyšet, že některá jednání jsou „nemožná“ a že Německo, které by údajně mělo zájem uzavřít dohodu, „nemá dovoleno“ jednat samostatně. Tím narážel na jednotnou vyjednávací pozici EU, která jedná jako celek.Z americké strany tak přichází signály, že místo vstřícnosti se Washington rozhodl pro konfrontaci. To potvrzuje i opakované využívání cla jako nástroje nejen pro ochranu domácího průmyslu, ale také jako prostředku politického tlaku.EU připravuje protiútok v hodnotě 95 miliard eurEvropská unie však nezůstává bez reakce. Podle dostupných informací připravuje odvetná opatření v hodnotě 95 miliard eur . Tato cla mají být namířena na americký vývoz a měla by být spuštěna, pokud USA skutečně uvalí svá „reciproční“ cla, jak Trump hrozí.EU už dříve v květnu oznámila 90denní odklad svého vlastního balíčku odvetných opatření, které byly reakcí na starší cla na ocel a hliník, zavedená Trumpem během jeho prvního období. Tento vstřícný krok byl podmíněn americkým snížením cel na evropské zboží z 20 % na 10 %, aby bylo možné pokračovat v dialogu.Evropští vyjednavači však zároveň varují, že trpělivost není neomezená. Pokud nedojde k pokroku, jsou připraveni přijmout novou vlnu cel, která by mohla zasáhnout i klíčové americké sektory, včetně automobilového průmyslu a zemědělské produkce. Tento scénář by mohl poškodit americké vývozce a přispět k dalšímu zpomalení globálního obchodu.Stává se obchodní konflikt trvalou realitou?Trumpovy kroky naznačují, že obchodní války se stávají dlouhodobým nástrojem jeho ekonomické strategie. Místo snahy o komplexní obchodní dohody s důrazem na transparentnost, investice a spolupráci přichází izolační přístup, který narušuje globální obchodní řád. Pro firmy v USA i EU to znamená vyšší nejistotu, náklady a komplikace v dodavatelských řetězcích.Ekonomové i investoři nyní čekají, jak se situace vyvine. Hrozby cel přicházejí v době, kdy se světová ekonomika potýká s oslabenou poptávkou a růstem nákladů, což může vést k dalším turbulencím na trzích. Pokud se USA a EU nedohodnou, hrozí nové kolo nestability, které zasáhne jak výrobce, tak spotřebitele na obou stranách Atlantiku.