Trump hrozí 50% clem na veškerý dovoz z EU kvůli stagnujícím jednáním
Apple má čelit 25% clům, pokud nepřesune výrobu iPhonů do USA
Evropská unie připravuje odvetná cla na americké zboží v hodnotě 95 miliard eur
Prezident Donald Trump v pátek oznámil, že od 1. června zavede 50% clo na veškeré zboží z Evropské unie, pokud jednání o obchodní dohodě nepřinesou pokrok. Svůj krok zdůvodnil tím, že „Evropská unie byla založena s cílem zneužívat Spojené státy v oblasti obchodu“ a označil Brusel za „velmi obtížného partnera“.
Trumpovo prohlášení, zveřejněné na jeho sociální síti Truth Social, kritizovalo řadu faktorů – vysokou DPH, údajnou měnovou manipulaci, netarifní překážky, „směšné pokuty“ uvalované na americké firmy a obecně diskriminační přístup EU vůči americkým podnikům. Vyjádření okamžitě otřáslo trhem – futures na index S&P 500 klesly o 1,1 %, zatímco Nasdaq 100 ztratil 1,3 %.
Současně s kritikou Evropské unie si Trump nebral servítky ani s domácími firmami. Společnosti Apple Inc.(AAPL) pohrozil zavedením cla ve výši nejméně 25 %, pokud nepřesune výrobu svých iPhonů zpět do Spojených států. Tato hrozba přichází v době, kdy americká administrativa hledá nové cesty, jak podpořit domácí průmysl a snížit závislost na dovozu.
Pro technologického giganta Apple, který vyrábí většinu svých zařízení v Asii, by podobný krok znamenal zásadní zátěž. Zatímco v minulosti Trump často útočil na zahraniční firmy, tento výpad proti jedné z nejúspěšnějších amerických společností je dalším důkazem jeho důrazu na „America First“ politiku i během druhého funkčního období.
Zdroj: Getty Images
Evropa nabídla kompromis, Trump trvá na svém
Překvapivé na Trumpově výpadu je načasování. EU totiž právě tento týden předložila nový rámec obchodní dohody, který měl zmírnit napětí a oživit jednání. Podle informací obeznámených s obsahem návrhu Evropa nabídla řadu ústupků:
Postupné snižování cel na citlivé zemědělské a průmyslové produkty na obou stranách.
Zohlednění environmentálních a pracovních standardů.
Společné investice a veřejné zakázky v oblastech jako umělá inteligence, energetika a digitální infrastruktura.
Trumpova administrativa ale návrh považuje za nedostatečný. Ministr obchodu Howard Lutnick se v týdnu nechal slyšet, že některá jednání jsou „nemožná“ a že Německo, které by údajně mělo zájem uzavřít dohodu, „nemá dovoleno“ jednat samostatně. Tím narážel na jednotnou vyjednávací pozici EU, která jedná jako celek.
Z americké strany tak přichází signály, že místo vstřícnosti se Washington rozhodl pro konfrontaci. To potvrzuje i opakované využívání cla jako nástroje nejen pro ochranu domácího průmyslu, ale také jako prostředku politického tlaku.
Evropská unie však nezůstává bez reakce. Podle dostupných informací připravuje odvetná opatření v hodnotě 95 miliard eur(přibližně 107 miliard USD). Tato cla mají být namířena na americký vývoz a měla by být spuštěna, pokud USA skutečně uvalí svá „reciproční“ cla, jak Trump hrozí.
EU už dříve v květnu oznámila 90denní odklad svého vlastního balíčku odvetných opatření, které byly reakcí na starší cla na ocel a hliník, zavedená Trumpem během jeho prvního období. Tento vstřícný krok byl podmíněn americkým snížením cel na evropské zboží z 20 % na 10 %, aby bylo možné pokračovat v dialogu.
Evropští vyjednavači však zároveň varují, že trpělivost není neomezená. Pokud nedojde k pokroku, jsou připraveni přijmout novou vlnu cel, která by mohla zasáhnout i klíčové americké sektory, včetně automobilového průmyslu a zemědělské produkce. Tento scénář by mohl poškodit americké vývozce a přispět k dalšímu zpomalení globálního obchodu.
Stává se obchodní konflikt trvalou realitou?
Trumpovy kroky naznačují, že obchodní války se stávají dlouhodobým nástrojem jeho ekonomické strategie. Místo snahy o komplexní obchodní dohody s důrazem na transparentnost, investice a spolupráci přichází izolační přístup, který narušuje globální obchodní řád. Pro firmy v USA i EU to znamená vyšší nejistotu, náklady a komplikace v dodavatelských řetězcích.
Ekonomové i investoři nyní čekají, jak se situace vyvine. Hrozby cel přicházejí v době, kdy se světová ekonomika potýká s oslabenou poptávkou a růstem nákladů, což může vést k dalším turbulencím na trzích. Pokud se USA a EU nedohodnou, hrozí nové kolo nestability, které zasáhne jak výrobce, tak spotřebitele na obou stranách Atlantiku.
Zdroj: Getty images
Napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií se znovu zostřuje.
Prezident Donald Trump v pátek oznámil, že od 1. června zavede 50% clo na veškeré zboží z Evropské unie, pokud jednání o obchodní dohodě nepřinesou pokrok. Svůj krok zdůvodnil tím, že „Evropská unie byla založena s cílem zneužívat Spojené státy v oblasti obchodu“ a označil Brusel za „velmi obtížného partnera“.
Trumpovo prohlášení, zveřejněné na jeho sociální síti Truth Social, kritizovalo řadu faktorů – vysokou DPH, údajnou měnovou manipulaci, netarifní překážky, „směšné pokuty“ uvalované na americké firmy a obecně diskriminační přístup EU vůči americkým podnikům. Vyjádření okamžitě otřáslo trhem – futures na index S&P 500 klesly o 1,1 %, zatímco Nasdaq 100 ztratil 1,3 %.
Současně s kritikou Evropské unie si Trump nebral servítky ani s domácími firmami. Společnosti Apple Inc. (AAPL) pohrozil zavedením cla ve výši nejméně 25 %, pokud nepřesune výrobu svých iPhonů zpět do Spojených států. Tato hrozba přichází v době, kdy americká administrativa hledá nové cesty, jak podpořit domácí průmysl a snížit závislost na dovozu.
Pro technologického giganta Apple, který vyrábí většinu svých zařízení v Asii, by podobný krok znamenal zásadní zátěž. Zatímco v minulosti Trump často útočil na zahraniční firmy, tento výpad proti jedné z nejúspěšnějších amerických společností je dalším důkazem jeho důrazu na „America First“ politiku i během druhého funkčního období.
Zdroj: Getty Images
Evropa nabídla kompromis, Trump trvá na svém
Překvapivé na Trumpově výpadu je načasování. EU totiž právě tento týden předložila nový rámec obchodní dohody, který měl zmírnit napětí a oživit jednání. Podle informací obeznámených s obsahem návrhu Evropa nabídla řadu ústupků:
Postupné snižování cel na citlivé zemědělské a průmyslové produkty na obou stranách.
Zohlednění environmentálních a pracovních standardů.
Společné investice a veřejné zakázky v oblastech jako umělá inteligence, energetika a digitální infrastruktura.
Trumpova administrativa ale návrh považuje za nedostatečný. Ministr obchodu Howard Lutnick se v týdnu nechal slyšet, že některá jednání jsou „nemožná“ a že Německo, které by údajně mělo zájem uzavřít dohodu, „nemá dovoleno“ jednat samostatně. Tím narážel na jednotnou vyjednávací pozici EU, která jedná jako celek.
Z americké strany tak přichází signály, že místo vstřícnosti se Washington rozhodl pro konfrontaci. To potvrzuje i opakované využívání cla jako nástroje nejen pro ochranu domácího průmyslu, ale také jako prostředku politického tlaku.
EU připravuje protiútok v hodnotě 95 miliard eur
Evropská unie však nezůstává bez reakce. Podle dostupných informací připravuje odvetná opatření v hodnotě 95 miliard eur (přibližně 107 miliard USD). Tato cla mají být namířena na americký vývoz a měla by být spuštěna, pokud USA skutečně uvalí svá „reciproční“ cla, jak Trump hrozí.
EU už dříve v květnu oznámila 90denní odklad svého vlastního balíčku odvetných opatření, které byly reakcí na starší cla na ocel a hliník, zavedená Trumpem během jeho prvního období. Tento vstřícný krok byl podmíněn americkým snížením cel na evropské zboží z 20 % na 10 %, aby bylo možné pokračovat v dialogu.
Evropští vyjednavači však zároveň varují, že trpělivost není neomezená. Pokud nedojde k pokroku, jsou připraveni přijmout novou vlnu cel, která by mohla zasáhnout i klíčové americké sektory, včetně automobilového průmyslu a zemědělské produkce. Tento scénář by mohl poškodit americké vývozce a přispět k dalšímu zpomalení globálního obchodu.
Stává se obchodní konflikt trvalou realitou?
Trumpovy kroky naznačují, že obchodní války se stávají dlouhodobým nástrojem jeho ekonomické strategie. Místo snahy o komplexní obchodní dohody s důrazem na transparentnost, investice a spolupráci přichází izolační přístup, který narušuje globální obchodní řád. Pro firmy v USA i EU to znamená vyšší nejistotu, náklady a komplikace v dodavatelských řetězcích.
Ekonomové i investoři nyní čekají, jak se situace vyvine. Hrozby cel přicházejí v době, kdy se světová ekonomika potýká s oslabenou poptávkou a růstem nákladů, což může vést k dalším turbulencím na trzích. Pokud se USA a EU nedohodnou, hrozí nové kolo nestability, které zasáhne jak výrobce, tak spotřebitele na obou stranách Atlantiku.
Zdroj: Getty images
Akcie společnosti Palantir se znovu dostávají do hledáčku investorů poté, co investiční banka William Blair zvýšila své hodnocení tohoto softwarového...