Nejnověji zasáhla měnové trhy v Asii, zejména na Tchaj-wanu a v Hongkongu, což ukazuje, jak hluboko může americko-čínská obchodní válka pronikat do globální ekonomiky.

Zatímco investoři reagovali na cla útěkem ke zlatu a americké dluhopisy čelily znepokojení, došlo během pouhých dvou dnů k nečekanému posílení tchajwanského dolaru o 8 % vůči americkému dolaru. Tento pohyb byl natolik prudký, že podle agentury Reuters šlo o největší denní procentní zisk za posledních čtyřicet let. Šlo o překvapení, protože tchajwanská centrální banka běžně udržuje kurz měny v relativním klidu.

Panika kvůli spekulacím o dohodě s USA

Za tímto výkyvem stálo především šíření spekulací, že ostrov musel během obchodních jednání s Bílým domem přistoupit na dohodu o posílení měny výměnou za zmírnění celních opatření. Tato fáma vyvolala značné napětí nejen mezi investory, ale také mezi politickými představiteli.

Guvernér tchajwanské centrální banky Yang Chin-long byl nucen svolat mimořádnou tiskovou konferenci, na níž uvedl, že „komentátoři akciového trhu by se měli zdržet spekulací“, protože mohou narušit stabilitu devizového trhu a poškodit reálnou ekonomiku. Prezident Tchaj-wanu Lai Ching-te následně označil tvrzení o dohodě s USA ohledně měnové politiky za „falešné zprávy“ a varoval, že silnější měna by snížila konkurenceschopnost tchajwanského vývozu.

Tchaj-wan je totiž klíčovou součástí světového technologického dodavatelského řetězce – sídlí zde společnost Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC), která produkuje přes 90 % nejpokročilejších mikročipů na světě. Tato závislost globálních technologií na tchajwanském průmyslu zvyšuje citlivost ostrova na jakékoli měnové nebo obchodní výkyvy.

Důsledky pro dolar a měnovou stabilitu v Asii

Podle Seana Callowa, analytika devizových trhů společnosti ITC Markets, byly tyto dny pro tchajwanský dolar „ohromující“. Callow zároveň upozornil, že důvěra v americký dolar klesá, a to by podle něj mělo vést k jeho oslabení vůči většině světových měn. Tento vývoj by paradoxně mohl nahrávat Trumpově snaze podpořit americký vývoz, protože levnější dolar by zvýšil konkurenceschopnost amerických výrobků.

Nicméně pro asijské ekonomiky by tento vývoj znamenal opačný tlak – jejich měny by musely posílit, což by zvýšilo ceny jejich exportu a tím i oslabilo jejich postavení na světových trzích. Právě taková rovnováha je jedním z největších rizik současného napětí mezi Spojenými státy a zbytkem světa.

Například Hongkong, který udržuje svoji měnu pevně navázanou na americký dolar, musel v úterý zasáhnout na měnovém trhu. Jeho centrální banka vynaložila 60,5 miliardy hongkongských dolarů (přibližně 7,8 miliardy amerických dolarů) na nákup dolaru, aby udržela kurz v požadovaném obchodním pásmu. Podle agentury Bloomberg šlo o rekordní denní objem intervencí. Toto ujednání o měnové vazbě existuje už téměř čtyřicet let a je považováno za pilíř finanční stability bývalé britské kolonie.

Geopolitika, technologie a měnové napětí

Zásahy centrálních bank, politická prohlášení a výkyvy měn ukazují, že obchodní politika Spojených států má dalekosáhlé dopady mimo tradiční obchodní sféru. Důležitou roli zde hrají také technologické zájmy, protože právě sektor polovodičů je jádrem napětí mezi USA a východoasijskými ekonomikami.

Trumpova administrativa naznačila, že některé obchodní dohody by mohly být uzavřeny již tento týden, a prezident osobně uvedl, že jedná „téměř se všemi zeměmi“. Tato nejistota a měnící se vyjednávací taktiky vedou k tomu, že i relativně stabilní regiony, jako je Tchaj-wan nebo Hongkong, se ocitají pod tlakem globálních finančních a politických sil.

I přesto, že se situace aktuálně mírně uklidnila, vývoj v Asii je varováním pro investory i centrální banky po celém světě. Měnové trhy, dlouho považované za předvídatelné a stabilní, se ukazují jako další z front, na kterých se odehrává stále intenzivnější obchodní a geopolitická konfrontace.

TWD=X

USD/TWD

CCY

$30.34

$0.044

0.14%