Havárie se odehrála 12. června, méně než minutu po startu z letiště v Ahmadábádu, a zanechala za sebou mnoho nezodpovězených otázek. Na trhu se mezitím projevuje nejistota, což se odráží i v drobném poklesu ceny akcií Boeingu o 0,2 % na úroveň 218,27 USD za akcii. Indexy S&P 500 i Dow Jones zůstaly během úterního rána téměř beze změny.

Navzdory aktuálním obavám akcie společnosti Boeing v posledních týdnech vykazovaly poměrně silné oživení. Bezprostředně po havárii cena akcií klesla až na 195,28 USD, ale od té doby opět rostla a přiblížila se svému 52týdennímu maximu. Od data nehody se akcie zhodnotily přibližně o 2 %, což lze považovat za pozitivní signál důvěry investorů. Na rozdíl od Boeingu zaznamenala mírný růst také společnost GE Aerospace, jejíž motory GEnx poháněly havarované letadlo.

The Boeing Company (BA)

Analytik Deutsche Bank Scott Deuschle v úterý aktualizoval svůj odhad cílové ceny akcií Boeingu na 245 USD, což je zvýšení o 10 dolarů. I když se jedná o relativně malé zlepšení, přispívá k celkovému obrazu opatrného optimismu mezi analytiky, kteří pečlivě sledují vývoj kolem vyšetřování.

Letadlo Boeing 787, které havarovalo, bylo dvanáct let staré a mělo za sebou více než 41 000 letových hodin. V roce 2023 podstoupilo komplexní technickou kontrolu označovanou jako „kontrola C“, která se standardně provádí každých 20 až 24 měsíců. Motory byly repasovány začátkem tohoto roku, což svědčí o pravidelné údržbě v souladu s běžnými provozními postupy. Letoun byl vybaven dvěma vylepšenými letovými zapisovači (Enhanced Airborne Flight Recorders – EAFR), které kombinují záznam hlasu i letových dat. Tyto zařízení bývají výrazně oranžové, aby byly lépe dohledatelné, a dokáží odolat extrémním nárazům.

Oba zapisovače byly nalezeny poměrně rychle – jeden den po nehodě na střeše nedaleké budovy, druhý o tři dny později v troskách letounu. Následně byly převezeny do Dillí, kde bylo 24. června zahájeno vytažení dat. Tyto záznamy obsahují nejen informace o výšce a rychlosti letu, ale i o chodu motorů a elektrických systémech, což může zásadně přispět k určení příčin nehody.

Indické úřady zatím oficiálně nezveřejnily žádné konkrétní závěry. Ministr civilního letectví Murlidhar Mohol uvedl, že hlavní podezření směřují k selhání obou motorů. Možné příčiny zahrnují problémy s palivovým systémem, poruchy elektrických obvodů nebo hydrauliky. Zvláštní pozornost vyvolalo video, které ukazuje aktivaci systému Ram Air Turbine (RAT) těsně před pádem. Tento systém se automaticky spouští při ztrátě hlavního napájení a poskytuje nouzovou energii hydraulice i základním systémům letadla.

To, že RAT byl aktivován, může naznačovat úplné selhání energetického systému letadla. Právě proto odborníci mluví o možné ztrátě výkonu obou motorů v kombinaci s dalšími poruchami. Přestože jde zatím o spekulace, vyšetřovatelé pracují s různými hypotézami a jejich práce potrvá týdny, ne-li měsíce.

Air India nadále provozuje více než 30 letadel typu Boeing 787. Všechna byla po havárii důkladně zkontrolována, avšak dosud nebyly nalezeny žádné zásadní závady, které by naznačovaly systémový problém. Společnost Boeing spolupracuje s indickými úřady a podle dostupných informací zatím není důvod k plošným zákazům provozu tohoto typu letadla.

Pro investory a analytiky zůstává otázkou, zda tato havárie přinese nové regulatorní tlaky, nebo zda půjde o izolovaný incident bez širšího dopadu na tržní postavení společnosti. Investoři proto nadále sledují jakékoli nové informace, které by mohly ovlivnit výhled Boeingu nejen z hlediska reputace, ale i z hlediska budoucích zakázek a důvěry leteckých společností.