Nejde přitom o planý poplach — statistická data potvrzují, že tato situace bývá spolehlivým předvojem ekonomického zpomalení i problémů na akciových trzích.

Podle nejnovějších údajů došlo k výraznému rozdílu mezi indexem spotřebitelské důvěry Conference Board (CCI) a indexem spotřebitelského sentimentu Michiganské univerzity (UMI). Tento rozdíl je aktuálně nad historickým mediánem, což dle výzkumů zvyšuje pravděpodobnost recese téměř trojnásobně oproti normálu. Šance na recesi v příštích 12 měsících se tak nyní pohybuje kolem 20 %, což je z makroekonomického pohledu nadstandardně vysoká hodnota.

Zatímco CCI měří obecný názor na vývoj celé americké ekonomiky, UMI více odráží osobní finanční situaci jednotlivých domácností. A právě tento rozpor — optimismus ohledně celkového vývoje versus pesimismus ohledně vlastních peněz — je podle některých analytiků znepokojivý. Spotřebitelé zkrátka vnímají ekonomiku nejen skrze zprávy nebo vládní statistiky, ale každodenní realitou: nákupy v obchodě, placením nájmů či debatami s kolegy.

Historická data mluví jasně

Ekonomická ředitelka výzkumu Michiganské univerzity Joanne Hsu upozorňuje, že běžní lidé často zaznamenají přicházející změny rychleji než trhy nebo oficiální ukazatele. Podle ní by investoři neměli přehlížet zprávy, které spotřebitelé vysílají — bez ohledu na to, že nejde o sofistikované analýzy. „I když zpochybníte přesnost předpovědí běžných lidí, stále vám sdělují něco důležitého,“ řekla v rozhovoru pro Bloomberg.

Ačkoli samotný rozdíl mezi CCI a UMI není nástrojem pro krátkodobou predikci vývoje akciových trhů, z dlouhodobého hlediska už historická data ukazují souvislost. Jak ukazuje dlouhodobý vývoj indexu S&P 500, trh má tendenci dosahovat horších výnosů v obdobích, kdy je rozdíl mezi CCI a UMI extrémně vysoký.

Například na konci února 2025 se toto rozpětí rovněž nacházelo v horním decilu svého historického rozložení. Výsledkem byl téměř 20% pokles indexu S&P 500 během šesti týdnů. Přesto nelze na základě těchto dat automaticky očekávat další podobný vývoj — spíše jde o indikaci zpomalujícího optimismu, která by měla být brána vážně.

Obavy spotřebitelů nejsou náhodné

Významná část analytiků upozorňuje, že rozdíl mezi dvěma indexy může být částečně způsoben rozdílnou metodologií. Zatímco CCI se více opírá o názory na makroekonomické prostředí — tedy věci jako vývoj HDP, inflace či nezaměstnanost — UMI se ptá konkrétně na osobní finance respondentů. Jinými slovy, i když celkové ukazatele vypadají pozitivně, běžný Američan může mít potíže s růstem nákladů na život, vyššími úroky z hypoték nebo nedostupností pracovních míst.

Znepokojivý je i fakt, že mezi CCI a UMI dnes panuje jeden z největších rozdílů za posledních 45 let. To je samo o sobě výjimečné. Když se v minulosti podobná situace opakovala, často následovalo ekonomické ochlazení nebo alespoň korekce na trzích. I když není zaručeno, že historie se bude opakovat přesně, vývoj rozhodně vybízí k opatrnosti.

Investoři by měli vnímat signály včas

Z pohledu investorů může tento rozdíl mezi CCI a UMI sloužit jako jeden z mnoha varovných signálů, že nadcházející měsíce nemusí být pro akcie tak příznivé, jak by se na první pohled mohlo zdát. Riziko recese totiž přináší tlak na firemní zisky, což bývá impulsem ke zvýšené volatilitě a poklesům tržních ocenění.

Autor článku Mark Hulbert správně upozorňuje, že data tohoto typu nejsou určena pro denní obchodování, ale pro strategické uvažování v horizontu měsíců až let. V tomto kontextu je důležité sledovat nejen oficiální makroekonomické ukazatele, ale i to, jak se lidé reálně cítí ve svých peněženkách.

V době, kdy trhy dosahují rekordních maxim a pozitivní nálada převládá, je někdy snadné přehlížet skrytá rizika. Právě proto může být analýza rozdílu mezi CCI a UMI užitečná – ne jako nástroj paniky, ale jako připomínka toho, že ekonomická realita není vždy v souladu s tržním optimismem.