Dokázal toho ale hodně – více než dost – a jeho zásluhy si zaslouží připomínat.

8. září roku 2020 se konala výroční schůze akcionářů společnosti Tesla, na které generální ředitel Elon Musk hovořil o plánech společnosti, včetně technologie baterií a výroby vozidel. Teslu jsme si v našem Almanachu představili nedávno, pojďme se ale tentokrát podívat rovnou na život kontroverzního miliardáře.

Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více:

• 1793 – V bitvě u Hondshoote během Velké francouzské revoluce zvítězili Francouzi nad Brity a Rakušany.
• 1941 – Začátek obléhání Leningradu německými vojsky.
• 1943 – Byla zveřejněna kapitulace Itálie, kterou italský premiér Badoglio podepsal 3. září.
• 1944 – Začala Karpatsko-dukelská operace.
• 1946 – V Bulharsku proběhlo referendum ve kterém se 92,72 % obyvatel rozhodlo pro zrušení monarchie a ustanovení republiky.
• 1948 – Byl přijat státní znak Severní Koreje.
• 1968 – Polák Ryszard Siwiec se upálil na protest proti invazi armád Varšavské smlouvy do Československa na varšavském Stadionu Desetiletí.

A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:

• 1965 – V New Yorku byla podepsána Mezinárodní dohoda o kávě, která stanovila kvóty na vývoz kávy s cílem stabilizovat její ceny na celém světě.
• 2008 – Vláda USA převzala kontrolu nad hypotečními giganty Fannie Mae a Freddie Mac ve snaze stabilizovat trh s bydlením během finanční krize.
• 2017 – Společnost Toys „R“ Us, ikonický řetězec hračkářství, požádala o ochranu před bankrotem podle kapitoly 11 kvůli finančním potížím a měnícím se nákupním zvyklostem spotřebitelů.

Musk se narodil jihoafrickému otci a kanadské matce. Již v dětství projevoval nadání pro počítače a podnikání. Ve 12 letech vytvořil videohru a prodal ji počítačovému časopisu. V roce 1988, po získání kanadského pasu, Musk opustil Jihoafrickou republiku, protože nechtěl podporovat apartheid povinnou vojenskou službou a protože hledal větší ekonomické možnosti ve Spojených státech.

Musk navštěvoval Queen’s University v Kingstonu v Ontariu a v roce 1992 přestoupil na University of Pennsylvania ve Filadelfii, kde v roce 1997 získal bakalářský titul z fyziky a ekonomie.Zapsal se na postgraduální studium fyziky na Stanfordově univerzitě v Kalifornii, ale odešel z něj již po dvou dnech, protože měl pocit, že internet má mnohem větší potenciál změnit společnost než práce ve fyzice. V roce 1995 založil společnost Zip2, která poskytovala mapy a adresáře firem internetovým novinám. V roce 1999 společnost Zip2 koupil výrobce počítačů Compaq za 307 milionů dolarů a Musk poté založil společnost X.com, která poskytovala online finanční služby a z níž se později stal PayPal, specializující se na převody peněz online. V roce 2002 koupila PayPal za 1,5 miliardy dolarů internetová aukční síň eBay.

Musk byl dlouho přesvědčen, že pro přežití života se lidstvo musí stát multiplanetárním druhem. Nebyl však spokojen s velkými náklady na raketové nosiče. V roce 2002 založil společnost Space Exploration Technologies (SpaceX), která měla vyrábět cenově dostupnější rakety. Jejími prvními dvěma raketami byly Falcon 1 (první start v roce 2006) a větší Falcon 9 (první start v roce 2010), které byly navrženy tak, aby stály mnohem méně než konkurenční rakety. Třetí raketa, Falcon Heavy (poprvé vypuštěná v roce 2018), byla navržena tak, aby vynesla na oběžnou dráhu 117 000 liber (53 000 kg), což je téměř dvakrát více než její největší konkurent, Delta IV Heavy společnosti Boeing, za třetinovou cenu. Společnost SpaceX oznámila nástupce Falconu 9 a Falconu Heavy: systém Super Heavy-Starship. První stupeň Super Heavy by byl schopen vynést na nízkou oběžnou dráhu Země 100 000 kg (220 000 liber). Nákladem by byla kosmická loď Starship, určená k zajištění rychlé přepravy mezi městy na Zemi a budování základen na Měsíci a Marsu. SpaceX vyvinula také kosmickou loď Dragon, která dopravuje zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Dragon může přepravovat až sedm astronautů a v roce 2020 měl let s posádkou, která na ISS dopravila astronauty Douga Hurleyho a Roberta Behnkena. První zkušební lety systému Super Heavy-Starship odstartovaly v roce 2020. Kromě toho, že je Musk generálním ředitelem společnosti SpaceX, byl také hlavním konstruktérem při stavbě raket Falcon, Dragon a Starship. SpaceX má smlouvu na stavbu přistávacího modulu pro astronauty, kteří se do roku 2025 vrátí na Měsíc v rámci vesmírného programu NASA Artemis.

Musk se již dlouho zajímal o možnosti elektromobilů a v roce 2004 se stal jedním z hlavních sponzorů společnosti Tesla Motors (později přejmenované na Tesla [TSLA]), která vyráběla elektromobily a kterou založili podnikatelé Martin Eberhard a Marc Tarpenning. V roce 2006 Tesla představila svůj první vůz Roadster, který na jedno nabití ujel 245 mil (394 km). Na rozdíl od většiny předchozích elektromobilů, které Musk považoval za strnulé a nezajímavé, šlo o sportovní vůz, který dokázal zrychlit z 0 na 60 mil (97 km) za hodinu za méně než čtyři sekundy. V roce 2010 společnost při primární veřejné nabídce akcií získala přibližně 226 milionů dolarů. O dva roky později Tesla představila sedan Model S, který automobilová kritika ocenila za jeho výkon a design. Další chválu si společnost získala za své luxusní SUV Model X, které bylo uvedeno na trh v roce 2015. Model 3, levnější vůz, se začal vyrábět v roce 2017 a stal se nejprodávanějším elektromobilem všech dob.

Nespokojen s předpokládanými náklady (68 miliard dolarů) na vysokorychlostní železniční systém v Kalifornii, Musk v roce 2013 navrhl alternativní rychlejší systém Hyperloop, pneumatickou trubku, v níž by modul s 28 cestujícími urazil 350 mil (560 km) mezi Los Angeles a San Franciscem za 35 minut maximální rychlostí 760 mil (1 220 km) za hodinu, což je téměř rychlost zvuku. Musk prohlásil, že Hyperloop bude stát pouze 6 miliard dolarů a že s moduly vyjíždějícími v průměru každé dvě minuty by systém mohl pojmout šest milionů lidí, kteří tuto trasu ročně absolvují. Prohlásil však, že mezi řízením společností SpaceX a Tesla nemůže vývoji Hyperloopu věnovat čas.

Musk se v roce 2009 připojil k sociální síti Twitter a jako @elonmusk se stal jedním z nejpopulárnějších účtů na této stránce, od roku 2022 ho sleduje více než 85 milionů uživatelů. Vyjádřil výhrady k tomu, aby se Tesla obchodovala na burze, a v srpnu 2018 zveřejnil sérii tweetů o tom, že společnost převede do soukromého vlastnictví v hodnotě 420 dolarů za akcii, s poznámkou, že má „zajištěné financování“. (Hodnota 420 dolarů byla považována za žertovný odkaz na 20. duben, den, který slaví vyznavači konopí). Následující měsíc zažalovala americká Komise pro cenné papíry (SEC) Muska za podvod s cennými papíry s tím, že tweety byly „nepravdivé a zavádějící“. Krátce poté představenstvo společnosti Tesla odmítlo návrh SEC na urovnání sporu, údajně proto, že Musk pohrozil rezignací. Tato zpráva však způsobila propad akcií společnosti Tesla a nakonec byla přijata přísnější dohoda. Její podmínky zahrnovaly Muskův odchod z funkce předsedy představenstva na tři roky, ačkoli mohl pokračovat jako generální ředitel; jeho tweety měly být předem schváleny právníky společnosti Tesla a Tesle i Muskovi byly uloženy pokuty ve výši 20 milionů dolarů.

Musk kritizoval závazek společnosti Twitter dodržovat zásady svobody projevu s ohledem na zásady společnosti týkající se moderování obsahu. Počátkem dubna 2022 bylo v dokumentech společnosti Twitter pro Komisi pro cenné papíry a burzy zveřejněno, že Musk koupil více než 9 % společnosti. Krátce poté Twitter oznámil, že se Musk stane členem představenstva společnosti, ale Musk se rozhodl, že tak neučiní, a učinil nabídku na koupi celé společnosti v hodnotě 54,20 USD za akcii za 44 miliard USD. Představenstvo Twitteru dohodu přijalo, čímž by se stal jediným vlastníkem společnosti. Musk uvedl, že jeho plány pro společnost zahrnují „vylepšení produktu o nové funkce, zpřístupnění algoritmů, aby se zvýšila důvěryhodnost, poražení spamových botů a ověření všech lidí“. V červenci 2022 Musk oznámil, že svou nabídku stahuje, a uvedl, že Twitter neposkytl dostatečné informace o účtech botů, a prohlásil, že společnost „podstatně porušila několik ustanovení“ kupní smlouvy. Bret Taylor, předseda představenstva společnosti Twitter, reagoval prohlášením, že společnost je „odhodlána uzavřít transakci za ceny a podmínek dohodnutých s panem Muskem“. Twitter Muska zažaloval, aby ho přinutil společnost koupit. V září 2022 akcionáři společnosti Twitter hlasovali pro přijetí Muskovy nabídky. Tváří v tvář právní bitvě Musk nakonec k transakci přistoupil a ta byla dokončena v říjnu.

Mezi Muskovy první kroky v roli majitele Twitteru patřilo propuštění zhruba poloviny zaměstnanců společnosti a umožnění uživatelům zakoupit si za 8 dolarů měsíčně modrou ověřovací značku, kterou Twitter dříve obdarovával významné osobnosti. Kromě toho rozpustil orgán Twitteru pro moderaci obsahu a obnovil mnoho zakázaných účtů, zejména účet bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, který byl pozastaven po útoku na americký Kapitol 6. ledna 2021. Příjmy z reklamy prudce poklesly, protože mnoho společností stáhlo své reklamy z platformy. V červenci 2023 Musk změnil název společnosti z Twitter na X.