Vyplývá to z rychlého odhadu unijního statistického úřadu Eurostat. Hlavním faktorem růstu byly potraviny a služby, zatímco ceny energií nadále klesaly. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,2 procenta.Struktura inflace podle jednotlivých složekZ hlavních složek inflace byly v srpnu nejvýraznější položkou potraviny, alkohol a tabák, jejichž ceny meziročně vzrostly o 3,2 procenta. Těsně za nimi se umístily služby s růstem o 3,1 procenta, což potvrzuje, že sektor služeb zůstává jedním z hlavních motorů inflace v eurozóně. Ceny neenergetického průmyslového zboží rostly pomalejším tempem, a to o 0,8 procenta. Energie byly naopak jedinou složkou, která pokračovala v meziročním poklesu, když jejich ceny klesly o 1,9 procenta.Tato kombinace ukazuje, že ačkoli tlaky ze strany energií slábnou, spotřebitelé dál čelí zdražování v oblasti základních výdajů, především v potravinách a službách. Právě tyto dvě složky mají zásadní dopad na každodenní život a rozpočty domácností, což je citlivé téma i z politického hlediska.Rozdíly mezi jednotlivými zeměmiInflace se i nadále výrazně liší napříč státy eurozóny. Nejvyšší hodnotu zaznamenalo Estonsko s růstem cen o 6,2 procenta, následovalo Chorvatsko s 4,6 procenta a Slovensko se 4,4 procenta. Na opačném konci spektra byla Estonsko s mírným poklesem cen o 0,1 procenta, což poukazuje na regionální rozdíly a strukturální odlišnosti v jednotlivých ekonomikách.Z velkých zemí eurozóny dosáhla inflace ve Francii jen 0,8 procenta, v Itálii 1,7 procenta, v Irsku 1,8 procenta a v Německu 2,1 procenta. Meziměsíčně byly nejvyšší přírůstky cen zaznamenány v Belgii , následovalo Lucembursko a opět Estonsko . Naopak v šesti zemích došlo k poklesu cen oproti červenci – například v Řecku o 0,6 procenta či ve Finsku o 0,3 procenta.Tyto rozdíly ukazují, že eurozóna není jednotný celek, pokud jde o inflační dynamiku. Faktory, jako je struktura ekonomiky, závislost na dovozu energií či domácí spotřebitelské trendy, hrají klíčovou roli. Chcete využít této příležitosti?Pohled Evropské centrální bankyPodle agentury Reuters údaje potvrzují prognózu Evropské centrální banky , že inflace se bude do konce roku pohybovat kolem dvouprocentního cíle. Zatímco energie zlevňují, stále silný růst cen potravin a služeb drží inflaci mírně nad cílovou hodnotou. Základní úroková sazba ECB zůstává na dvou procentech a ekonomové neočekávají, že by centrální bankéři na nadcházejícím zasedání 11. září přistoupili k její změně.Členka bankovní rady ECB Isabel Schnabelová však upozornila, že rizika pro inflaci jsou vychýlena spíše směrem k vyšším hodnotám. Podle ní nehrozí, že by ceny zůstaly trvale pod cílem, a to díky pokračujícímu hospodářskému růstu i tlakům plynoucím z obchodních turbulencí spojených s politikou americké administrativy. Zdůraznila zároveň, že v prostředí častých šoků není možné očekávat, že inflace bude setrvale přesně na dvou procentech.Meziroční míra inflace v zemích eurozóny – v procentech podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen: srpen 2024březen 2025duben 2025květen 2025červen 2025červenec 2025srpen 2025*Eurozóna2,22,22,21,92,02,02,1Belgie4,33,63,12,82,92,62,6Chorvatsko3,04,34,04,34,44,54,6Estonsko3,44,34,44,65,25,66,2Finsko1,11,81,92,01,91,92,2Francie2,20,90,90,60,90,90,8Irsko1,11,82,01,41,61,61,8Itálie1,22,12,01,71,81,71,7Kypr2,22,11,40,40,50,1-0,1Litva0,83,73,63,03,23,43,6Lotyšsko0,93,54,03,73,93,94,1Lucembursko1,71,51,72,12,42,62,8Malta2,42,12,62,72,52,52,6Německo2,02,32,22,12,01,82,1Nizozemsko3,33,44,12,92,82,52,4Portugalsko1,81,92,11,72,12,52,5Rakousko2,43,13,33,03,23,74,1Řecko3,23,12,63,33,63,73,1Slovensko3,24,23,94,34,64,64,4Slovinsko1,12,22,31,92,52,93,0Španělsko2,42,22,22,02,32,72,7*odhadDetailní data a další výhledEurostat zveřejňuje takzvaný rychlý odhad inflace vždy na začátku měsíce. Podrobná čísla za jednotlivé země a konkrétní položky spotřebního koše pak následují obvykle v polovině měsíce. Úplná data za srpen budou dostupná 17. září, což umožní detailnější analýzu a případně upřesnění očekávání ohledně měnové politiky.Pro domácnosti i firmy má přesnější vývoj inflace zásadní význam. Podniky podle něj plánují cenovou politiku a mzdy, zatímco vlády mohou reagovat rozpočtovou politikou, například úpravou daňových opatření či podporou citlivých sektorů.Vývoj inflace se tak stává nejen makroekonomickou statistikou, ale i praktickým ukazatelem, který přímo ovlivňuje každodenní rozhodování. Spotřebitelé například sledují vývoj cen potravin a energií, což má dopad na jejich spotřebu a úspory.Z dlouhodobého pohledu bude pro ECB klíčové udržet inflaci blízko cílové hodnoty, aniž by přibrzdila hospodářský růst. To bude vyžadovat pečlivou rovnováhu mezi stabilitou cen a podporou ekonomické aktivity v eurozóně.