Vzhledem k rostoucímu napětí mezi Západem a Čínou se USA a jejich spojenci snaží vybudovat domácí dodavatelský řetězec pro výrobu magnetů, aby snížili závislost na čínských vzácných zemích. Hlavním hráčem v této oblasti je MP Materials, společnost sídlící v Nevadě, která se snaží integrovat celý proces od těžby vzácných zemin až po výrobu magnetů.
MP Materials oznámila 51% nárůst zpracované produkce dvou lehkých vzácných prvků ve třetím čtvrtletí, což svědčí o jejím pokroku. Avšak nedostatek těžkých vzácných prvků, jako je dysprosium a terbium, představuje zásadní problém pro rozvoj jejich provozu a celého západního průmyslu magnetů.
Analytici varují, že MP Materials by mohla čelit značným potížím při zajišťování těchto prvků, které jsou klíčové pro udržení magnetických vlastností při vysokých teplotách, zejména v elektromobilech. Podle Ilyy Epikhina ze společnosti Arthur D. Little je nutné obrátit se na externí zdroje v Brazílii nebo Malajsii, což může být časově náročné.
Kromě MP Materials hledá příležitosti i Lynas Rare Earths z Austrálie, která byla první společností mimo Čínu, která začala oddělovat těžké vzácné prvky. Jejich plány zahrnují výrobu až 250 tun dysprosia ročně, ale bez stanoveného časového rámce.
Chcete využít této příležitosti?
Podle posledních údajů se očekává, že Západ zůstane závislý na Číně pro 91 % svých potřeb těžkých vzácných prvků až do roku 2030. Tento stav je důsledkem exportních restrikcí Číny, které v dubnu 2025 stagnovaly výrobní procesy v automobilovém průmyslu, a vyžaduje urgentní reakce ze strany západních států.
Ceny dysprosia na trhu v Rotterdamu dosahují až 900 dolarů za kilogram, což představuje více než trojnásobek ceny v Číně. Erik Eschen, generální ředitel společnosti Vacuumschmelze, upozorňuje na vysokou potřebu dodávek těžkých vzácných prvků pro moderní aplikace, jako jsou elektromotory pro elektrická vozidla.
MP Materials plánuje otevřít zařízení pro separaci těžkých vzácných prvků v příštím roce s cílem produkovat 200 tun dysprosia a terbia ročně, nicméně jejich stávající těžební lokalita nedisponuje dostatečným množstvím těchto prvků.
Rostoucí environmentální obavy ohledně těžby a zpracování vzácných zemí mohou také představovat další překážku pro expanzi nových projektů. Jak uvádí analytici, těžba těžkých vzácných prvků, které obsahují radioaktivní prvky, může mít negativní dopady na místní komunity a ekosystémy.
Vzhledem k rostoucímu napětí mezi Západem a Čínou se USA a jejich spojenci snaží vybudovat domácí dodavatelský řetězec pro výrobu magnetů, aby snížili závislost na čínských vzácných zemích. Hlavním hráčem v této oblasti je MP Materials, společnost sídlící v Nevadě, která se snaží integrovat celý proces od těžby vzácných zemin až po výrobu magnetů.
MP Materials oznámila 51% nárůst zpracované produkce dvou lehkých vzácných prvků ve třetím čtvrtletí, což svědčí o jejím pokroku. Avšak nedostatek těžkých vzácných prvků, jako je dysprosium a terbium, představuje zásadní problém pro rozvoj jejich provozu a celého západního průmyslu magnetů.
Analytici varují, že MP Materials by mohla čelit značným potížím při zajišťování těchto prvků, které jsou klíčové pro udržení magnetických vlastností při vysokých teplotách, zejména v elektromobilech. Podle Ilyy Epikhina ze společnosti Arthur D. Little je nutné obrátit se na externí zdroje v Brazílii nebo Malajsii, což může být časově náročné.
Kromě MP Materials hledá příležitosti i Lynas Rare Earths z Austrálie, která byla první společností mimo Čínu, která začala oddělovat těžké vzácné prvky. Jejich plány zahrnují výrobu až 250 tun dysprosia ročně, ale bez stanoveného časového rámce.Chcete využít této příležitosti?
Podle posledních údajů se očekává, že Západ zůstane závislý na Číně pro 91 % svých potřeb těžkých vzácných prvků až do roku 2030. Tento stav je důsledkem exportních restrikcí Číny, které v dubnu 2025 stagnovaly výrobní procesy v automobilovém průmyslu, a vyžaduje urgentní reakce ze strany západních států.
Ceny dysprosia na trhu v Rotterdamu dosahují až 900 dolarů za kilogram, což představuje více než trojnásobek ceny v Číně. Erik Eschen, generální ředitel společnosti Vacuumschmelze, upozorňuje na vysokou potřebu dodávek těžkých vzácných prvků pro moderní aplikace, jako jsou elektromotory pro elektrická vozidla.
MP Materials plánuje otevřít zařízení pro separaci těžkých vzácných prvků v příštím roce s cílem produkovat 200 tun dysprosia a terbia ročně, nicméně jejich stávající těžební lokalita nedisponuje dostatečným množstvím těchto prvků.
Rostoucí environmentální obavy ohledně těžby a zpracování vzácných zemí mohou také představovat další překážku pro expanzi nových projektů. Jak uvádí analytici, těžba těžkých vzácných prvků, které obsahují radioaktivní prvky, může mít negativní dopady na místní komunity a ekosystémy.
