Klíčové body

Investoři zvyšují expozici vůči čínské AI kvůli diverzifikaci a valuacím
Čína rychle dohání USA díky státní podpoře a technologické soběstačnosti
ETF zaměřené na čínské technologie zaznamenávají silný příliv kapitálu
Někteří správci varují, že část růstu je poháněna spíše humbukem než fundamenty

Motivací je snaha o diverzifikaci portfolií, ale také rostoucí nervozita kolem ocenění amerických technologických gigantů, kde se čím dál hlasitěji mluví o riziku spekulativní bubliny. Zatímco Wall Street zůstává epicentrem špičkového vývoje AI, Čína podle řady správců aktiv rychle snižuje technologický odstup a nabízí atraktivnější poměr mezi rizikem a potenciálním výnosem.

Zájem o čínskou AI je navíc silně podporován politikou Pekingu, který otevřeně prosazuje technologickou soběstačnost. Čínské úřady v posledních měsících urychlily vstup klíčových výrobců čipů na burzu, což má posílit domácí kapitálový trh a snížit závislost na západních technologiích. Mezi nejviditelnější příklady patří společnosti Moore Threads a MetaX Integrated Circuits, které jsou často označovány jako čínská odpověď na americké lídry v oblasti AI hardwaru. Jejich burzovní debuty přitáhly mimořádnou pozornost investorů a staly se symbolem ambicí čínského technologického sektoru.

Zahraniční investoři sledují, jak Čína postupně dohání Spojené státy, zejména díky masivní státní podpoře výrobců čipů pro umělou inteligenci. Tento vývoj kontrastuje s rostoucími obavami z vysokých valuací amerických AI společností. Řada globálních správců aktiv proto přehodnocuje alokaci kapitálu a hledá alternativy mimo USA. Britská investiční společnost Ruffer například uvedla, že cíleně snížila expozici vůči takzvané Magnificent Seven a zároveň posiluje pozice v čínských technologických titulech, včetně Alibaba (BABA).

Podle Gemmy Cairns-Smithe ze společnosti Ruffer zůstávají Spojené státy lídrem v oblasti nejpokročilejší AI, ale technologický příkop mezi USA a Čínou se rychle zmenšuje. Konkurence se podle ní zostřuje a investoři by neměli podceňovat tempo, jakým Čína dokáže technologie škálovat a komercializovat. Alibaba je pro mnoho zahraničních investorů klíčovým nástrojem, jak se na čínské AI téma napojit. Společnost provozuje vlastní jednotku umělé inteligence, vyvíjí velký jazykový model Qwen a výrazně investuje do cloudové infrastruktury.

Zájem o čínské AI firmy roste i díky vlně start-upů, které se objevují na pevninské Číně i v Hongkongu. Tyto firmy se snaží využít zvýšené pozornosti po raketovém vzestupu projektu DeepSeek, často označovaného za čínskou odpověď na ChatGPT. Tento úspěch posílil důvěru investorů, že Čína je schopna vyvíjet konkurenceschopné modely i přes omezený přístup k nejpokročilejším americkým technologiím.

Chcete využít této příležitosti?

Podle UBS Global Wealth Management patří čínské technologické akcie v současnosti mezi nejatraktivnější investiční příležitosti. UBS poukazuje na kombinaci silné politické podpory, snahy o technologickou soběstačnost a rychlou monetizaci AI řešení. Zároveň upozorňuje na výrazný rozdíl v ocenění. Zatímco technologický index Nasdaq se obchoduje přibližně za 31násobek zisků, index Hang Seng Tech nabízí expozici vůči firmám jako Alibaba, Baidu, Tencent nebo SMIC při zhruba 24násobku zisků.

Tento trend podpořilo i uvedení nových investičních produktů. Americká společnost Rayliant například spustila ETF kótovaný na Nasdaq, který investorům umožňuje přístup k „čínským verzím“ firem typu Google, Meta, Tesla nebo OpenAI. Podle zakladatele společnosti Jasona Hsu mají USA náskok v oblasti inovací, zatímco Čína disponuje výhodami v inženýrství, výrobě a dostupnosti energie, což jsou klíčové faktory pro masové nasazení AI.

Výrazný příliv kapitálu potvrzují i čísla z ETF trhu. Fond KraneShares CSI China Internet ETF (KWEB), který investuje do čínských technologických firem kótovaných v zahraničí, letos vzrostl o přibližně dvě třetiny a spravuje téměř 9 miliard dolarů. Další fondy KraneShares zaměřené na domácí čínské technologické akcie, včetně výrobců čipů Cambricon či Montage Technology, rovněž zaznamenaly výrazný růst.

Rychlé zisky však vyvolávají i skepsi. MetaX Integrated Circuits při svém debutu na šanghajské burze vyskočila o 700 %, zatímco Moore Threads přidala kolem 400 %. Podle některých správců fondů jsou tato ocenění tažena především očekáváním a humbukem, nikoli fundamenty. Kamil Dimmich ze společnosti North of South Capital upozorňuje, že žádná z nově kótovaných čipových firem zatím nemá valuace podložené zisky.

Podle Carol Fong z CGS International Securities by investoři měli k čínské AI přistupovat selektivně. Doporučuje kombinovat expozici vůči firmám těžícím z čínské technologické soběstačnosti s držením globálních lídrů. V prostředí fragmentovaného a geopoliticky řízeného čipového cyklu je podle ní klíčové vyvažovat rizika a nenechat se unést krátkodobým nadšením.

Motivací je snaha o diverzifikaci portfolií, ale také rostoucí nervozita kolem ocenění amerických technologických gigantů, kde se čím dál hlasitěji mluví o riziku spekulativní bubliny. Zatímco Wall Street zůstává epicentrem špičkového vývoje AI, Čína podle řady správců aktiv rychle snižuje technologický odstup a nabízí atraktivnější poměr mezi rizikem a potenciálním výnosem.Zájem o čínskou AI je navíc silně podporován politikou Pekingu, který otevřeně prosazuje technologickou soběstačnost. Čínské úřady v posledních měsících urychlily vstup klíčových výrobců čipů na burzu, což má posílit domácí kapitálový trh a snížit závislost na západních technologiích. Mezi nejviditelnější příklady patří společnosti Moore Threads a MetaX Integrated Circuits, které jsou často označovány jako čínská odpověď na americké lídry v oblasti AI hardwaru. Jejich burzovní debuty přitáhly mimořádnou pozornost investorů a staly se symbolem ambicí čínského technologického sektoru.Zahraniční investoři sledují, jak Čína postupně dohání Spojené státy, zejména díky masivní státní podpoře výrobců čipů pro umělou inteligenci. Tento vývoj kontrastuje s rostoucími obavami z vysokých valuací amerických AI společností. Řada globálních správců aktiv proto přehodnocuje alokaci kapitálu a hledá alternativy mimo USA. Britská investiční společnost Ruffer například uvedla, že cíleně snížila expozici vůči takzvané Magnificent Seven a zároveň posiluje pozice v čínských technologických titulech, včetně Alibaba .Podle Gemmy Cairns-Smithe ze společnosti Ruffer zůstávají Spojené státy lídrem v oblasti nejpokročilejší AI, ale technologický příkop mezi USA a Čínou se rychle zmenšuje. Konkurence se podle ní zostřuje a investoři by neměli podceňovat tempo, jakým Čína dokáže technologie škálovat a komercializovat. Alibaba je pro mnoho zahraničních investorů klíčovým nástrojem, jak se na čínské AI téma napojit. Společnost provozuje vlastní jednotku umělé inteligence, vyvíjí velký jazykový model Qwen a výrazně investuje do cloudové infrastruktury. Zájem o čínské AI firmy roste i díky vlně start-upů, které se objevují na pevninské Číně i v Hongkongu. Tyto firmy se snaží využít zvýšené pozornosti po raketovém vzestupu projektu DeepSeek, často označovaného za čínskou odpověď na ChatGPT. Tento úspěch posílil důvěru investorů, že Čína je schopna vyvíjet konkurenceschopné modely i přes omezený přístup k nejpokročilejším americkým technologiím.Chcete využít této příležitosti?Podle UBS Global Wealth Management patří čínské technologické akcie v současnosti mezi nejatraktivnější investiční příležitosti. UBS poukazuje na kombinaci silné politické podpory, snahy o technologickou soběstačnost a rychlou monetizaci AI řešení. Zároveň upozorňuje na výrazný rozdíl v ocenění. Zatímco technologický index Nasdaq se obchoduje přibližně za 31násobek zisků, index Hang Seng Tech nabízí expozici vůči firmám jako Alibaba, Baidu, Tencent nebo SMIC při zhruba 24násobku zisků.Tento trend podpořilo i uvedení nových investičních produktů. Americká společnost Rayliant například spustila ETF kótovaný na Nasdaq, který investorům umožňuje přístup k „čínským verzím“ firem typu Google, Meta, Tesla nebo OpenAI. Podle zakladatele společnosti Jasona Hsu mají USA náskok v oblasti inovací, zatímco Čína disponuje výhodami v inženýrství, výrobě a dostupnosti energie, což jsou klíčové faktory pro masové nasazení AI.Výrazný příliv kapitálu potvrzují i čísla z ETF trhu. Fond KraneShares CSI China Internet ETF , který investuje do čínských technologických firem kótovaných v zahraničí, letos vzrostl o přibližně dvě třetiny a spravuje téměř 9 miliard dolarů. Další fondy KraneShares zaměřené na domácí čínské technologické akcie, včetně výrobců čipů Cambricon či Montage Technology, rovněž zaznamenaly výrazný růst. Rychlé zisky však vyvolávají i skepsi. MetaX Integrated Circuits při svém debutu na šanghajské burze vyskočila o 700 %, zatímco Moore Threads přidala kolem 400 %. Podle některých správců fondů jsou tato ocenění tažena především očekáváním a humbukem, nikoli fundamenty. Kamil Dimmich ze společnosti North of South Capital upozorňuje, že žádná z nově kótovaných čipových firem zatím nemá valuace podložené zisky.Podle Carol Fong z CGS International Securities by investoři měli k čínské AI přistupovat selektivně. Doporučuje kombinovat expozici vůči firmám těžícím z čínské technologické soběstačnosti s držením globálních lídrů. V prostředí fragmentovaného a geopoliticky řízeného čipového cyklu je podle ní klíčové vyvažovat rizika a nenechat se unést krátkodobým nadšením.