Společnost Xiaomi napadla u indického Nejvyššího soudu daňové rozhodnutí, podle kterého se firma údajně vyhnula clům ve výši 72 milionů dolarů z plateb za licenční poplatky. Tento právní spor je považován za klíčový test indického právního rámce pro smluvní výrobu. Jádrem konfliktu je rozhodnutí tribunálu z listopadu, který stanovil, že hodnoty dovozu v letech před rokem 2020 byly podhodnoceny, jelikož nezahrnovaly licenční poplatky ve výši 2 % až 5 % placené zahraničním firmám, jako je Qualcomm , za využití jejich technologií.
Xiaomi ve své stížnosti argumentuje, že tribunál pochybil, když firmu označil za „skutečného vlastníka“ komponentů a požadoval po ní doplatek daně, přestože fyzický dovoz realizovali smluvní výrobci. Čínská technologická společnost varuje, že tento výklad signalizuje nedůvěru v celý sektor smluvní výroby a poškozuje zavedené obchodní praktiky. Proti rozhodnutí se u soudu postavili i bývalí výrobní partneři Xiaomi, konkrétně jednotky společností Flex a Foxconn.
Případ bedlivě sledují globální investoři, protože výsledek může mít dalekosáhlé dopady na další odvětví. Pokud soud potvrdí stanovisko indických úřadů, mohlo by to vést k přísnější kontrole licenčních smluv a zdanění souvisejících plateb i v sektorech jako farmacie nebo automobilový průmysl.
Společnost Xiaomi napadla u indického Nejvyššího soudu daňové rozhodnutí, podle kterého se firma údajně vyhnula clům ve výši 72 milionů dolarů z plateb za licenční poplatky. Tento právní spor je považován za klíčový test indického právního rámce pro smluvní výrobu. Jádrem konfliktu je rozhodnutí tribunálu z listopadu, který stanovil, že hodnoty dovozu v letech před rokem 2020 byly podhodnoceny, jelikož nezahrnovaly licenční poplatky ve výši 2 % až 5 % placené zahraničním firmám, jako je Qualcomm , za využití jejich technologií.
Xiaomi ve své stížnosti argumentuje, že tribunál pochybil, když firmu označil za „skutečného vlastníka“ komponentů a požadoval po ní doplatek daně, přestože fyzický dovoz realizovali smluvní výrobci. Čínská technologická společnost varuje, že tento výklad signalizuje nedůvěru v celý sektor smluvní výroby a poškozuje zavedené obchodní praktiky. Proti rozhodnutí se u soudu postavili i bývalí výrobní partneři Xiaomi, konkrétně jednotky společností Flex a Foxconn.
Případ bedlivě sledují globální investoři, protože výsledek může mít dalekosáhlé dopady na další odvětví. Pokud soud potvrdí stanovisko indických úřadů, mohlo by to vést k přísnější kontrole licenčních smluv a zdanění souvisejících plateb i v sektorech jako farmacie nebo automobilový průmysl.
Společnost Xiaomi napadla u indického Nejvyššího soudu daňové rozhodnutí, podle kterého se firma údajně vyhnula clům ve výši 72 milionů dolarů z plateb za licenční poplatky. Tento právní spor je považován za klíčový test indického právního rámce pro smluvní výrobu. Jádrem konfliktu je rozhodnutí tribunálu z listopadu, který stanovil, že hodnoty dovozu v letech před rokem 2020 byly podhodnoceny, jelikož nezahrnovaly licenční poplatky ve výši 2 % až 5 % placené zahraničním firmám, jako je Qualcomm , za využití jejich technologií. Xiaomi ve své stížnosti argumentuje, že tribunál pochybil, když firmu označil za „skutečného vlastníka“ komponentů a požadoval po ní doplatek daně, přestože fyzický dovoz realizovali smluvní výrobci. Čínská technologická společnost varuje, že tento výklad signalizuje nedůvěru v celý sektor smluvní výroby a poškozuje zavedené obchodní praktiky. Proti rozhodnutí se u soudu postavili i bývalí výrobní partneři Xiaomi, konkrétně jednotky společností Flex a Foxconn. Případ bedlivě sledují globální investoři, protože výsledek může mít dalekosáhlé dopady na další odvětví. Pokud soud potvrdí stanovisko indických úřadů, mohlo by to vést k přísnější kontrole licenčních smluv a zdanění souvisejících plateb i v sektorech jako farmacie nebo automobilový průmysl.
