​ Klíčové body Blokáda Hormuzského průlivu od 1. března zcela zastavila tranzit ropných tankerů, což vytváří tlak na Čínu, která z tohoto regionu odebírá přibližně 1/3 svého celkového importu ropy. Import ruské ropy do Indie klesl pod vlivem amerických sankcí z 1,85 milionu b/d v listopadu 2025 na 1,06 milionu b/d v únoru 2026. Indie nahradila ruské dodávky ropou z Blízkého východu, jejíž objem v únoru 2026 dosáhl 2,8 milionu b/d a tvořil více než polovinu celkového indického dovozu o objemu 5,18 milionu b/d. Klíčovým odběratelem zbývajících ruských dodávek je rafinerie Vadinar (Nayara Energy), která v únoru 2026 zpracovala 510 000 b/d, tedy polovinu ruského exportu do Indie.   Současná eskalace napětí v okolí Hormuzského průlivu se stává kritickou zátěžovou zkouškou nejen pro dodavatele ropy ​ z Perského zálivu, ale především pro jejich klíčové odběratele. I přes opakovaná ujištění amerických představitelů, že tato strategická vodní cesta nebyla formálně uzavřena, data ze satelitního sledování hovoří jasnou řečí: od 1. března neproplul průlivem žádný ropný tanker ani loď s ropnými produkty. Toto přerušení okamžitě dostalo pod tlak největší světové importéry. Čína a Indie, které denně spotřebovávají desítky milionů barelů, zůstávají strukturálně závislé na dodávkách z této oblasti. Ačkoliv Peking od roku 2022 stabilně navyšuje nákupy ruské ropy, přibližně 1/3 jeho celkového importu stále pochází ze Zálivu. S íránskou krizí na obzoru a bez vidiny rychlé normalizace dopravy se oba asijští giganti mohou obrátit na svého dlouholetého partnera v Moskvě v bezprecedentním měřítku. Obrat v indické strategii Dilema je v posledních měsících obzvláště viditelné na změně nákupního chování Indie. Tamní dovoz ruské ropy vykazoval klesající tendenci, když se propadl z listopadových hodnot roku 2025 na úrovni 1,85 milionu barelů denně na pouhých 1,06 milionu barelů denně v únoru 2026. Většina zbývajících toků se soustředila do jediného odběrného místa: rafinérie Vadinar, kterou provozuje společnost Nayara Energy, částečně vlastněná Rosněftem. Do února směřovala zhruba polovina ruské ropy dodané do Indie (přibližně 510 000 barelů denně z celkových 1,06 milionu) právě sem. Pro srovnání, v listopadu 2025 byl tento podíl výrazně menší, kdy do Vadinaru proudilo 560 000 barelů denně z celkového objemu 1,85 milionu. Geopolitická rizika a tržní realita Ústup od ruských dodávek byl do značné míry motivován rostoucím tlakem Washingtonu, který přiměl indické rafinérie zastavit nákupy určitých objemů. Do února 2026 tak ropa z Iráku, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Kuvajtu tvořila více než polovinu celkového indického dovozu, který činil 5,18 milionu barelů denně. Dodávky z těchto zemí dosáhly zhruba 2,8 milionu barelů denně, což je výrazný nárůst oproti pouhým 2 milionům v listopadu 2025. Tento posun o téměř milion barelů denně odrážel přesvědčení, že ropa ze Zálivu nabízí právní stabilitu a relativně nízké ceny. Tento předpoklad je nyní podroben tvrdé zkoušce, protože značná část těchto nákladů fakticky uvízla ve vodách Zálivu a čeká na bezpečný průjezd Hormuzským průlivem. Narušení dodávek pravděpodobně donutí Nové Dillí přehodnotit svůj nedávný odklon od ruských zdrojů – za předpokladu, že Rusko bude mít dostatečné exportní kapacity k uspokojení tohoto náhlého nárůstu poptávky.