Provozní zisk evropského výrobce se propadl o dvaapadesát procent na 300 milionů eur v důsledku zpomalených dodávek komerčních letadel. Navzdory kritickému nedostatku motorů od dodavatele Pratt & Whitney společnost nadále trvá na cíli dodat 870 strojů v roce 2026. Investiční sentiment vůči firmě ochládá, zatímco konkurenční Boeing po letech krizí vykazuje první zřetelné známky finančního oživení.   Zpomalení dodávek a nečekaně tvrdý propad ziskovosti Evropský letecký gigant na počátku nového roku narazil na tvrdou realitu narušených dodavatelských řetězců. Společnost Airbus SE (AIR.PA) oznámila výsledky za první čtvrtletí, které přinesly strmý pád provozní ziskovosti o dvaapadesát procent. Hlavním viníkem je citelné zpomalení fyzických dodávek jejích nejprodávanějších komerčních letadel, což na trzích okamžitě vyvolalo značnou nervozitu. Zatímco celkové tržby za první kvartál dosáhly solidních 12,65 miliardy eur, čímž mírně překonaly analytické odhady agentury FactSet ve výši 12,58 miliardy eur, hlubší pohled do výsledovky odhaluje znepokojivý trend. Upravený provozní zisk se propadl na pouhých 300 milionů eur. Tento výsledek zaostal nejen za loňskými 624 miliony eur, ale také hluboce podkročil očekávání trhu, která počítala s částkou 378 milionů eur. Zisk na akcii sice dosáhl 74 eurocentů, což suverénně překonalo odhadovaných 44 eurocentů, nicméně celkové tržby společnosti zaznamenaly sedmiprocentní meziroční pokles. Nejcitelnější ránu utrpěla klíčová divize komerčních letadel, jejíž prodeje se propadly o jedenáct procent. Naproti tomu segment helikoptér zůstal zcela stabilní a divize obrany a vesmíru si dokonce připsala sedmiprocentní růst. Samotná firma již dříve trhy varovala, že v prvním čtvrtletí dodala zákazníkům pouze 114 komerčních strojů. To představuje znatelný ústup z pozic ve srovnání se 136 letadly dodanými ve stejném období loňského roku. Tento masivní výpadek v dodávkách přímo ilustruje obrovský tlak na celosvětovou logistiku a napjaté výrobní kapacity napříč celým leteckým průmyslem. Dodavatelská krize a strategický výhled do dalších let Jádrem současných logistických problémů je kritický nedostatek leteckých motorů. Vedení společnosti otevřeně poukázalo na přetrvávající komplikace u jednoho ze svých klíčových dodavatelů, společnosti Pratt & Whitney. Tyto výpadky nutí evropského výrobce složitě manévrovat mezi historicky bezprecedentní poptávkou a velmi omezenými fyzickými možnostmi finální produkce. Navzdory těmto tvrdým překážkám vedení zopakovalo svůj strategický výhled, který původně představilo v polovině února. Společnost nadále sebevědomě cílí na dodání 870 komerčních letadel v roce 2026. Tento cíl je sice mírně konzervativnější než zhruba 880 strojů, které predikovali analytici, ale jasně demonstruje snahu managementu o udržení dlouhodobé provozní stability. Tento ambiciózní výhled je však striktně podmíněn tím, že nedojde k žádným dalším šokům v globálním obchodu, letecké dopravě nebo mezinárodních dodavatelských řetězcích. Generální ředitel Guillaume Faury v této souvislosti zdůraznil, že firma nesmírně pečlivě monitoruje jakékoliv potenciální dopady současného konfliktu na Blízkém východě, ačkoli zatím neposkytl žádné konkrétní detaily o možných rizicích pro dodávky. Faury rovněž uvedl, že v segmentu komerčních letadel firma neustále pokračuje ve zvyšování produkce přesně podle stanoveného plánu, a to i přes mimořádně složitou navigaci v prostředí chybějících motorů. V oblasti obrany pak zůstává hlavní prioritou uspokojení globální poptávky prostřednictvím agresivního navyšování výroby napříč celým portfoliem obranných produktů a služeb. Velmi pozitivním signálem v jinak napjatém čtvrtletí zůstává hrubý objem přijatých objednávek. Ten dosáhl úctyhodných 408 komerčních letadel, což představuje masivní šestačtyřicetiprocentní nárůst oproti předchozímu roku. Poptávka leteckých společností tedy prokazatelně neochabuje, hlavním úzkým hrdlem zůstává výhradně schopnost letadla reálně zkompletovat a včas předat aerolinkám. Proměna tržního sentimentu a probouzející se americká konkurence Zatímco evropský výrobce tvrdě bojuje s interními produkčními limity, nálada globálních investorů začíná znatelně chladnout. Analytici z Wall Street upozorňují, že od začátku letošního roku se investiční sentiment vyvíjí spíše negativním směrem. Hlavním důvodem není pouze zpomalení evropských dodávek, ale především fakt, že hlavní americký rival se začíná pomalu, ale jistě zotavovat z vleklé existenční krize. Společnost Boeing Company (BA) se po sérii mimořádně těžkých ran vrací do hry. Evropský konkurent si v posledních letech užíval mimořádně silné momentum, zatímco americký gigant bojoval s fatálními konstrukčními a výrobními problémy svého klíčového modelu 737 Max. Tyto potíže navíc neblaze vyvrcholily lednovým incidentem s odtrženým panelem trupu, který firmu uvrhl do další vlny vyšetřování. Minulý týden však americký výrobce reportoval výrazně nižší než očekávanou ztrátu za první čtvrtletí. Firma zaznamenala hmatatelná provozní zlepšení napříč všemi svými divizemi, a to včetně zcela zásadního segmentu komerčních letadel. Aktuálně se tak nachází uprostřed komplexní a bolestivé transformace, jejímž ultimátním cílem je definitivní návrat k udržitelné ziskovosti po letech kvalitativních přešlapů. Oba globální hráči přitom na trzích čelí naprosto totožným makroekonomickým výzvám, zejména pak narušeným dodavatelským řetězcům z éry po pandemii Covid-19. Generální ředitel americké společnosti Kelly Ortberg navíc potvrdil, že ani od únorového vypuknutí ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě nepozorují žádné zpomalení v objednávkách nových dopravních letadel. Tento optimistický pohled na poptávkovou stranu sdílejí i analytici ze společnosti UBS Group AG (UBS) . Ti konstatují, že narušení dopravy v oblasti Hormuzského průlivu má na letecký sektor jen velmi omezený dopad, přičemž rizika by vzrostla pouze v případě, že by ceny paliv zůstaly extrémně vysoko až do třetího čtvrtletí. Zároveň dodávají, že na trhu existuje obrovská potřeba obměny starých flotil, díky které evropští výrobci s největší pravděpodobností nezaznamenají žádný propad poptávky ani v případě dlouhodobě dražších energií.